Pravidla globalizační hry se mění, reakcí musejí být přizpůsobení se a agilita
DNA globální ekonomiky se (z)mění. Celosvětová dělba práce - co, kde a za jakých podmínek kdo vyrábí - prochází zásadní transformací. V jejím důsledku se mění také evropský průmysl, což je patrné i na jednom z jeho tradičních pilířů, automobilovém sektoru. O rizicích a příležitostech spjatých s probíhající metamorfózou globální ekonomiky diskutovali přední domácí i zahraniční experti v rámci 6. ekonomického fóra v Kostelci nad Orlicí.
Globální propojení, jak jsme je donedávna vnímali, je vzpomínkou na minulost. Svět se fragmentuje, přeshraniční toky zboží, kapitálu, lidí i informací však stále rostou, a tedy potvrzují, že globalizace zdaleka neřekla poslední slovo, uvedl na úvod zakladatel a globální stratég Alter Eko Roman Chlupatý. Správnou reakcí na probíhající metamorfózu světa není schovávání se za zdi, ale prosazování proaktivity, přizpůsobování se novým pravidlům hry, tedy nové globalizaci, zdůraznil.
Senior trade policy analytik v OECD Sébastien Miroudot připomněl, že důvodem, proč byly v uplynulých letech dodavatelsko-odběratelské řetězce tvrdě zasaženy (v důsledku pandemie covidu-19 a invaze Ruska na Ukrajinu), bylo kladení nákladové optimalizace vysoko nad odolnost. Reakcí na krize byla úprava skladových zásob firem, to je však podle Miroudota jen první krok. "Klíčová je agilita a schopnost podniků reagovat flexibilně na měnící se prostředí bez toho, aby každé rozhodnutí musel schvalovat nejvyšší management," prohlásil.
Také druhá trojice panelistů - Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, Kai Lücke, senior viceprezident ZF Group, a Petr Knap, poradce v EY Česká republika - se shodla, že současný svět nelze interpretovat jako deglobalizační.
"Deglobalizace není v ničím zájmu, mění se 'jen' principy a formy globalizace. Na to musíme reagovat, musíme přemýšlet, jak se přizpůsobit," řekl Martin Jahn. Kai Lücke se v této souvislosti vyjádřil kriticky vůči některým úvahám a krokům unijních politiků, kteří podle něj "byli v uplynulých letech odtržení od reality" a nejednali tak, jak by bylo potřeba v zájmu zajištění budoucí prosperity.
Tato myšlenka přitom nezůstala osamocena. Aleš Musil, který působí v manažerské pozici v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu, připomněl, že o Evropské unii se často říká, že je nejlepší na světě v regulaci. "Je ale 'být nejlepší v regulaci' to, co opravdu potřebujeme? Potřebujeme být spíše nejlepší v prosazování pravidel soutěže," zdůraznil.
Podobně bezpečnostní analytik Milan Mikulecký vzpomněl, že se čas od času obává, zda se Evropská unie stala propagátorkou slepých uliček. "Mnohé nové trendy nejsou motivovány chutí a poptávkou firem a spotřebitelů, ale politickými rozhodnutími. Takový 'pokrok' může být kontraproduktivní," varoval.
Domácí i zahraniční odborníci otevřeli diskuzi, která významem dalece přesahuje jejich kostelecké setkání. Svými příspěvky a úvahami vyslali signál, že doba si žádá proaktivní přístup, a lídrům byznysu a politikům vzkázali, že cestu úspěchu je potřeba dláždit diskuzí, spoluprací a strategickým plánováním, které zajistí kontinuitu, jistotu a předvídatelnost. Mimo jiné tak připomněli i myšlenku jednoho z předchozích ročníků Kostelce: Odolnost především!
