Evropské zbrojařské obrození neminulo ani Česko, vývoz vojenského materiálu letí vzhůru

Evropské země, které se dlouho spoléhaly na bezpečnostní záruky NATO v čele se Spojenými státy, se začátkem ruské invaze na Ukrajinu pochopily, že investice do posílení vlastní obranyschopnosti jsou absolutní nutnost. V této proměně přístupu sehrávají klíčovou roli jak národní investiční plány, tak nově vytvořená podpora ze strany Evropské unie.

ReArm Europe: Evropská odpověď na strategickou zranitelnost

Evropská komise představila v roce 2025 iniciativu ReArm Europe, která počítá mimo jiné s půjčkami 150 miliard eur na investice do obrany Evropské unie, rozšíření výrobních kapacit, koordinace vývoje nových technologií a zajištění kompatibility zbraňových a jiných obranných a bezpečnostních systémů mezi členskými státy. Jedním z hlavních cílů je snaha snížit závislost EU na neevropských dodavatelích a posílit schopnost Evropy jednat nezávisle v krizových situacích.

Součástí iniciativy ReArm Europe je i centralizace objednávek, která má snížit náklady a zrychlit dodávky, zejména munice a obrněné techniky. Důraz je kladen na podporu malých a středně velkých podniků a na vývoj moderních technologií v oblastech, jako jsou kyberbezpečnost, umělá inteligence nebo bezpilotní letectví. Cílem EU je, aby do roku 2030 alespoň 50 % evropských obranných zakázek bylo realizováno v rámci unie. V současnosti je to ani ne pětina.

Německo jako motor evropského přezbrojení

Zásadní roli v evropském obranném obratu hraje Německo, které po dekádách opatrnosti ohlásilo historický posun. Berlín letos schválil plán na výdaje na obranu a infrastrukturu v celkové výši až bilionu eur a německý kancléř Friedrich Merz stran tohoto kroku prohlásil, že "jde o jasný vzkaz partnerům a přátelům, ale i protivníkům".

Německý zbrojní průmysl, zahrnující firmy jako Rheinmetall, Krauss-Maffei Wegmann nebo Diehl Defence, zaznamenává prudký růst zakázek a rychle navyšuje výrobní kapacity. Berlín se také dlouhodobě staví do čela evropské koordinace vojenské pomoci Ukrajině, čímž upevňuje svou geopolitickou pozici.

Proměnu role a vnímání zbrojního průmyslu v Německu, ale i v celé Evropě dobře ilustrují akcie zmíněného výrobce obrněných transportérů nebo tanků Rheinmetall. Od začátku roku 2024 jejich cena vyskočila o více než 550 %, takže titulu s velkým odstupem na záda hledí (mimo jiné) i všechny akcie amerických firem z takzvané úžasné sedmičky. Firmě loni stouply tržby o 36 % na bezmála 10 miliard eur a letos čeká další růst výnosů tempem 25–⁠⁠⁠⁠⁠⁠30 %. Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera má firma "růstové vyhlídky, jaké dosud neměla".

Yahoo! Finance

Akcie Rheinmetallu vs. akcie firem z úžasné sedmičky

Vliv války na Ukrajině a nejistoty za oceánem

Konflikt na Ukrajině ukázal, že tradiční válčení s těžkou technikou a dělostřelectvem není minulostí. Zároveň ale upozornil na význam moderních technologií, jako jsou třeba drony, a ukázal, že evropské zbraňové sklady jsou nedostatečně naplněné a výrobní kapacity nepřipravené na to, aby pokryly potřeby takto intenzivního konfliktu.

Zásadním faktorem v Evropě je i nejistota ohledně budoucnosti transatlantické spolupráce. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, jeho opakovaně vyjadřovaná skepse vůči NATO (především vůči evropským členům) a nečekaně málo kritický postoj k Rusku vyvolávají na starém kontinentu obavy, které dále zvyšují tlak na budování autonomních obranných kapacit.

Exportní boom českého obranného průmyslu

Mezi ty, kdo z nového přístupu k evropské bezpečnosti výrazně těží, patří i tuzemský obranný průmysl. Ten zahrnuje asi 400 společností zabývajících se vývojem, výzkumem, výrobou, obchodem, servisem, modernizacemi a souvisejícími službami. Před rokem 2021 se roční hodnota vývozu vojenského materiálu z Česka po delší dobu pohybovala v průměru kolem 16 miliard korun, po invazi Ruska na Ukrajinu ale v roce 2022 narostla na 34 miliard a předloni už padla meta 50 miliard korun. Mezi největší odběratele českých zbrojařů patří Ukrajina, Polsko, USA a další členské státy NATO.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Klíčovými firmami v tuzemsku jsou Czechoslovak Group, která vyrábí obrněná vozidla, nákladní automobily, radarové a elektronické systémy nebo munici, dále na pražské burze obchodovaný výrobce střelných zbraní a munice Colt CZ Group, muniční STV Group nebo třeba ERA, která se specializuje na technologie pro detekci, sledování a identifikaci cílů a patří mezi světovou špičku v této oblasti.

Své želízko v ohni má ale Česko i v segmentu nových technologií. Společnost Primoco UAV, jejíž akcie se také obchodují na pražské burze, vyvíjí a prodává bezpilotní letadla, která mimo jiné na Ukrajině vykonávají pokročilou zpravodajskou činnost.

Evropa vstupuje do éry, kdy obrana není jen povinný výdaj, ale strategická investice. Zbrojní průmysl zažívá růst, který se promítá do zaměstnanosti a celé ekonomiky i do technologického pokroku. Výzvou zůstávají efektivní koordinace mezi členskými státy EU, omezení roztříštěnosti obranných a bezpečnostních systémů a překonání byrokracie. Pokud se to podaří, může být z evropské zbrojní výroby nejen pilíř bezpečnosti, ale i jeden z motorů hospodářského růstu.

Zdroj: Reuters, Bloomberg, Evropská komise