Jak pořadí narození v rodině ovlivňuje naše životy?

Hádejte, co mají společného Hillary Clinton, Marissa Mayer, Oprah Winfrey a Beyoncé. Všechny najdete v žebříčku Forbes nejvlivnějších žen světa a všechny jsou prvorozené dcery. Psychologové to nepovažují za náhodu. Studie Institute for Social and Economic Research University of Essex odhalila, že prvorozené ženy jsou statisticky vzato předurčeny k úspěchu. Hned další na řadě jsou prvorození synové. Jako důkazy poslouží například Barack Obama, Bill Clinton nebo George Bush.

A co mají společného Jeff Bezos, Steve Jobs a Aristoteles? To se dozvíte v následujících odstavcích. Čeho všeho se vědci v této oblasti dopátrali, shrnuje do deseti bodů Nick Colas z ConvergEx.

1. Prvorození synové

Více než polovina nositelů Nobelovy ceny a amerických prezidentů je prvorozených. První děti v rodinách jsou přirozenými lídry a perfekcionisty. Bývají ambiciózní, mají "životní náboj" a vědí, co chtějí. V důsledku toho tíhnou k profesím vyžadujícím preciznost, jako je kariéra ve vědě, medicíně, právnické profesi, inženýrství nebo IT.

2. Prvorozené dcery

Prvorozené dcery bývají podle studie dokonce ještě o 13 % ambicióznější než prvorození synové. Dcery také mnohem častěji pokračují ve vzdělávání oproti prvorozeným synům (prvorození bez ohledu na pohlaví v průměru o 16 % častěji pokračují v dalším vzdělávání ve srovnání s mladšími sourozenci). Po zohlednění výchovy rodičů a profesního stavu autoři studie odhalili, že prvorození byli o 7 % vytrvalejší při studiích oproti mladším sourozencům.

Psychologové posuzovali v rodinách i různé kombinace pohlaví mezi sourozenci a dívali se na velikost rodiny (nezahrnuli dvojčata a jedináčky) a zjistili, že pohlaví druhého potomka nehraje roli v míře jeho snaživosti.

3. Druhorozené a prostřední děti

U nich je podle studie vysoká pravděpodobnost, že se stanou profesionálními sportovci. Cítí se v nevýhodě vůči svým starším sourozencům, takže je silná konkurence vede k úspěchům v týmových sportech a k inovativnosti (musejí najít cesty, jak v rodině vyniknout, učí se nacházet kompromisy a být dobrými vyjednavači, což je skvělá škola do života v oblasti sociálních dovedností). Často se stávají soudci nebo volí profese ze sociologické branže.

4. Benjamínci

Nejmladší děti z rodiny jsou nejsebevědomější a sociálně nejúspěšnější. V rodině si rozvíjejí sociální dovednosti a umějí se snáze vypořádat s věcmi ve svém okolí, a to v důsledku toho, že byly vedeny staršími členy rodiny. Učí se od svých starších sourozenců, a proto také všech životních milníků dosahují dříve. V dospělosti bývají benjamínci laskaví, kreativní a spontánní. Jsou zvyklí usilovat o to, aby se stali centrem pozornosti, někdy svalují vinu za své chyby na ostatní.

5. Jedináčci

Zpravidla to dotáhnou v životě daleko, ale v mateřských školách mívají problémy v sociální oblasti. Kvůli absenci sourozenců mají horší sociální dovednosti oproti vrstevníkům z větších rodin, útěchou jim ale budiž to, že se tyto dovednosti v pozdějším věku normalizují a v dospělosti se hendikep prakticky neprojevuje. Studie publikovaná American Sociological Review odhalila, že čím větší rodina, tím méně času tráví rodiče hovory s dětmi a mají nižší ambice ohledně vzdělání (časový i finanční fond, který mají rodiče pro své děti k dispozici, se mezi ně musí více dělit).

6. Děti z velkých rodin

Každé další dítě v rodině snižuje pravděpodobnost rozvodu jeho budoucího manželství o 2 %. Psychologové ve studii American Sociological Review odhalili, že se větší počet sourozenců promítá do zkušeností s jednáním s lidmi, což se později projeví v jejich manželství. Více sourozenců znamená také více příležitostí pro trénink jednání a porozumění cizím názorům. Nárůst těchto benefitů v mezilidských vztazích se podle vědců zastavuje u osmého sourozence.

7. Děti z vícečetných těhotenství

Autoři studie došli k zajímavému zjištění, že velkou roli hraje také pořadí narození u dvojčat, trojčat a dále, i když jde jen o minuty. Prvorozený má mezi sourozenci pozici lídra, druhorozený se podřizuje pravidlům a je ochotný lídra následovat.

8. Adopce

Adoptovaní starší pěti let si své pořadí narození přinášejí do nové rodiny. To znamená, že osmiletému prvorozenému adoptovanému dítěti zůstanou rysy prvorozeného i poté, co bude adoptováno do rodiny s 12letým potomkem. Adoptované děti mladší pěti let přirozeně přebírají charakteristiky jedináčků.

Jeffa Bezose, Steva Jobse a Aristotela spojuje jedna věc - všichni byli adoptovaní. Podle Adama Pertmana, autora knihy Adoption Nation: How The Adoption Revolution Is Transforming America, cítí osvojené děti vlivem ztráty své biologické rodiny potřebu dokázat světu, "že na to mají". Pocit odmítnutí je obvykle nutí, aby se zamýšlely nad tím, zda jsou dostatečně "dobré", zda nebyly náhodou důvodem toho, proč o původní rodinu přišly. Snaží se ukázat světu svou cenu a vyvarovat se dalších životních tragédií.

9. Věkový rozdíl

Čím větší věkový rozdíl mezi sourozenci, tím mají všechny děti z rodiny větší šance na úspěch. Studie Institutu pro sociální a ekonomický výzkum univerzity v Essexu odhalila, že děti nejčastěji dosahují vyššího vzdělání, když je mezi nimi odstup čtyř a více let. Je to tím, že větší věkový rozdíl zlepšuje úroveň dosaženého vzdělání u mladšího sourozence. "Je zajímavé, že v oblasti vzdělání je tak zřetelná výhoda prvorozených, přestože moderní rodiče mají tendenci ve výchově dětí k rovnostářství," uvádějí autoři studie.

10. Pořadí narození versus IQ

Mezi pořadím narození a inteligencí existuje podle vědců negativní korelace. Diskuzi na toto téma vedou psychologové celá desetiletí. Studie Norů Pettera Kristensena a Tora Bjerkedala odhalila, že čím větší počet starších sourozenců dotyčný potomek má, tím nižší bude jeho IQ (i když ne o moc).

Zdroj: ConvergEx