Analýza: Ve vedení státních a velkých firem je malý podíl žen

"Zatímco v privátním sektoru jde v posledních deseti letech trend jednoznačně nahoru, u státních podniků a firem s většinovou státní účastí stejně jako u firem kotovaných na burze se situace nejen nezlepšuje, ale naopak zhoršuje," uvedla předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Podle ní soukromé společnosti "začínají chápat, že se jim ženy ve vedení ekonomicky vyplatí".

Analýza je součástí projektu Diverzita 2013+ Bereme ženy na palubu. Podle jeho pořadatelů je Česko v EU na předposledním místě v zastoupení žen v radách firem kotovaných na burze. Zatímco v osmadvacítce v nich ženy obsadily v průměru 19 % křesel, u českých společností jen sedm procent.

Autoři vycházeli z údajů ke konci roku 2013. V dozorčích radách 13 firem, které obchodují na burze, měly ženy 4,7 procenta křesel, z celkem 99 míst obsadily tři (na webu Byznys pro společnost jsou uvedena jiná čísla, údaje v této větě spolu nekorespondují; ani v jednom případě ale podíl žen nepřekročil 10 % - pozn. red.). Například Unipetrol, ČEZ či Pražské služby nemají v devítičlenných dozorčích radách jedinou ženu. Největší podíl žen je ve společnosti Energoaqua, a to třetinový. Do představenstev 13 velkých firem se dostalo šest žen a 52 mužů. Ženám tak připadalo 12,6 procenta míst.

Ve státních podnicích mají ženy v dozorčích radách 18,6 procenta křesel. Na chod 33 těchto firem dohlíží 38 žen a 166 mužů. V několika radách mají ženy navrch. Všechna tři místa jim připadla ve Výzkumném a vývojovém ústavu dřevařském, pět ze šesti křesel v Textilním zkušebním ústavu, dvě ze tří pak v lázeňském podniku Janské Lázně. Rovné zastoupení bylo v radě Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha. Dvě pětiny osazenstva tvořily ženy v dozorovém orgánu Státní tiskárny cenin, po třetině pak třeba v lázních Bludov či Karlova Studánka, ČPP Transgas či správě pražského letiště. Státní podniky vedlo či v nich šéfa zastupovalo osm žen a 76 mužů. Ženám tak připadlo 9,5 procenta řídících postů.

Návrh na zavedení kvót v roce 2013 v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovené hranice měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. Předpis podporuje i nynější eurokomisařka Věra Jourová.

Někdejší pravicová vláda i bývalý parlament plán odmítly. ČR tak patřila k několika státům, které chtěly předlohu na půdě unie zablokovat. Sobotkova vláda loni na konci roku odmítavý postoj nezměnila. Ve svém programovém prohlášení se přitom zavázala, že bude "důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů" a bude "usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích". Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty.

Odborníci upozorňují mimo jiné na to, že ženy ve vedení firem dokáží v průměru lépe vycítit blížící se ekonomické problémy. Firmy s podobným zastoupením mužů a žen ve vedoucích týmech dosahují v průměru vyšších zisků.

Zdroj: ČTK