Sazby ECB: Co (také) bude ovlivňovat tržní výhled v příštích kvartálech?
V říjnu 2019 skončí mandát Mariovi Draghimu, současnému šéfovi ECB. Vzhledem k potřebě najít široký konsenzus mezi politiky z členských států EU je téma jeho nástupce na stole již nějakou dobu. Spekulace o další hlavě ECB přitom budou hýbat také finančním trhem.
Fin Erkki Liikanen, jeden ze skloňovaných kandidátů na vedení Evropské centrální banky, nedávno zmínil, že je možné ekonomiku eurozóny nechat přehřívat. A to ze stejného důvodu, jakým argumentovala v Americe Janet Yellenová. Finanční krize, a v případě eurozóny navíc se dvojitým dnem v důsledku krize dluhové, má totiž dlouhodobé negativní dopady na ekonomiku.
A nejde jen o to, že inflace zatím stále zaostává za 2% cílem centrální banky, byť ekonomické ukazatele samozřejmě mají společný základ. Krize mimo jiné vytlačila část lidí mimo pracovní trh. Tito například přestali aktivně hledat práci, raději odešli do důchodu a podobně. Přehřívající se ekonomika, která vyvolává tlak na růst mezd, by je mohla vrátit na trh práce, čímž by se zvýšily i celkové příjmy domácností a zlepšila sociální stabilita.
Inflace v Evropě zaostává za cílem ECB
"Když to uslyšel Němec Jens Weidmann, další kandidát na šéfa ECB, jako ostřílený jestřáb takovou myšlenku okamžitě odmítl. Právě tento názorový střet přitom bude ovlivňovat očekávání spojená s vývojem úrokových sazeb v Evropě," míní David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Sazby ECB
Zdroj: Česká spořitelna
