Fungující portfolio 60/40 jako projev selhání demokracie?

"Důvodem, proč se trhům v uplynulých čtyřiceti letech dařilo, bylo to, že jsme žili v dezinflačním prostředí. Tento stav je vítězstvím těch, kdo kontrolují kapitál, nad těmi, kdo pracují," tvrdí Paul McCulley. "A já jako občan jen doufám, že to nebude pokračovat,"

Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management souhlasí s tím, že uplynulých čtyřicet let bylo dobou "útoku" na finanční trhy. Akcie i dluhopisy na tom byly fantasticky a portfolio 60/40 bylo prakticky nemožné porazit. Souhlasí i s tím, že držitelé finančních aktiv z tohoto těžili více než příslušníci pracující třídy, byť tento stav nebyl žádnou novinkou.

Zároveň však Carlson říká, že dezinflační prostředí není nutným předpokladem pro výnosy z držení aktiv nad úrovní inflace. Upozorňuje, že například mezi roky 1940 a 1979 byla průměrná roční míra inflace 4,2 %, ale investoři s portfoliem 60/40 i tak dosáhli vyššího průměrného ročního výnosu.

"V příštích čtyřiceti letech by portfolio 60/40 mělo nabízet nižší výnosy než v uplynulých čtyřiceti letech, to je však dáno výchozími úrovněmi dluhopisových výnosů. V roce 1940 se výnos 10letých vládních bondů pohyboval kolem 2,2 % a na začátku 80. let se dostal dokonce k 11 %, zatímco nyní je kolem procenta," říká Carlson a upozorňuje, že uplynulých čtyřicet let bylo z hlediska vývoje úrokových sazeb anomálií, a není tedy možné toto období vnímat jako směrodatné.

"Nejsme v situaci, kdy bychom mohli prohlásit, že portfolio 60/40 přestává fungovat. Investoři si zkrátka jen musí zvyknout na čísla, která budou ve srovnání s uplynulými čtyřiceti lety více odpovídat současné realitě," dodává Ben Carlson.

Zdroj: A Wealth of Common Sense