Jaký (ne)bude dopad ruské politiky na světové trhy a českou ekonomiku?

V reakci na minulé prohřešky Spojené státy na Rusko uvalily sérii sankcí s cílem potrestat Moskvu za údajné vměšování se do amerických prezidentských voleb, kybernetické útoky a rovněž za eskalaci napětí u hranic s Ukrajinou. Soubor opatření zahrnuje vyhoštění desítek diplomatů, uvalení sankcí na jednotlivé osoby a firmy. Dále zavádí zákaz nakupování ruských státních dluhopisů na primárním trhu. USA mají "ve hře" i další opatření, tentokrát ale spojené s otravou Alexeje Navalného, které by měly být oznámeny do konce května.

Již před zavedením samotných sankcí se Rusko potýkalo s ne úplně uspokojivými makroekonomickými ukazateli. V nejlepší kondici se nejeví být například ani běžný účet, zjednodušeně řečeno zahraniční obchod. Jeho přebytek údajně za první čtvrtletí dosáhl slabých 16,8 miliardy dolarů, což je meziroční pokles o téměř třetinu.

To mělo nesporný vliv i na ruský rubl, který oslabil v páru s dolarem v prvním kvartálu o více než 2 %. Na vině byl především slabý export ropy a silný import kopírující meziroční obnovu ruské poptávky. Dále byl na straně finančních toků platební bilance znatelný čistý odliv zahraničního soukromého kapitálu v objemu bezmála 12 miliard dolarů, na čemž se významně podílely odprodeje státních dluhopisů denominovaných v rublech.

Reakce ruských aktiv na sankce

Ruský rubl na sankce reagoval oslabením a dluhopisy výprodejem (nárůstem výnosů). V průběhu času se však výprodejní panika uklidnila, přičemž jak rubl, tak dluhopisy se na konci minulého týdne vrátily zhruba k hodnotám před ohlášením sankcí. Ruský finanční systém se zdá být vůči podobně zaměřeným sankcím poměrně odolný. Zvlášť diskutovaným tématem je konkrétní americké opatření v podobě omezení nákupů ruských státních dluhopisů na primárním trhu. Efekt tohoto opatření ale snižuje to, že zahraniční investoři dlouhodobě snižují podíl na trhu s ruským dluhem.

V rámci dluhu denominovaného v rublech, známého pod ruskou zkratkou OFZ, drží zahraniční penzijní fondy a další mezinárodní správci aktiv něco přes 3 biliony rublů, tedy zhruba 23 %. Tento podíl je nejnižší za posledních pět let, před rokem to bylo téměř 35 %. Nerezidenti však vedle toho drží ještě ruské státní dluhopisy denominované v jiné než domácí měně, tam je již jejich podíl 55 %. Stále ale v součtu celkového dluhu drženého nerezidenty bez ohledu na měnu se jedná o velice nízkých 4,5 % HDP.

Celkový dluh Ruska vůči HDP je navíc jen 20 %, což je méně než pětina oproti úrovni v USA. Východiskem pro vládní řešení potřeb financování deficitu se stal domácí trh. VTB a Sberbank, dvě největší ruské banky, uvedly, že jsou připraveny zvýšit svůj podíl v OFZ. Například samotná Sberbank drží v OFZ více než 3 biliony rublů a VTB drží dluh v objemu přes 900 miliard rublů. Jen v březnu ruské banky nakoupily 40 % dluhu nově vydaného vládou.

Vliv na dluhopisové indexy

Vývoj cen ruských státních dluhopisů má dopad i na globální dluhopisové indexy, do nichž jsou tyto zařazeny. Skrze konkrétní investiční produkty by se prudká změna cen dluhopisů mohla projevit na trhu s ETF. Například podíl ruských dluhopisů na indexu JPMorgan Emerging Markets Government Bond Index, který je hlavním globálním měřítkem pro dluhopisy rozvíjejících se trhů v místních měnách, nyní dosahuje stále podstatných 7 %. Na druhou stranu, před ukrajinskou krizí v roce 2014 byla váha Ruska v daném indexu 10 %. Váha Ruska v obdobném indexu dolarových dluhopisů (JPMorgan Emerging Market Bond Global Diversified Index) je již pouhých 2,8 %.

Napětí ve vztazích s Ruskem českou ekonomiku neohrožuje

Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dále klesal podíl českých vývozů do Ruska, a to ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 %. Pokud by z jakéhokoli důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích, na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automobilovém sektoru.

Zdroj: Fincentrum & Swiss Life Select