Žijeme historii, dluhopisy mají za sebou nejhorší začátek roku za 40 let. Jak teď "vyzrát" na kreditní a úrokové riziko?
Dluhopisy jsou jedna z hlavních tříd investičních aktiv a mají za sebou nejhorší začátek roku za čtyři dekády. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond od začátku ledna ztratil 8 %. Protože nejde specificky o žádné junk bondy, ale o globální dluhopisový benchmark, nebojím se to nazvat výplach.
Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti podle agentury Bloomberg vzrostl o jeden celý procentní bod na zhruba 2,3 %. Tržní ceny dluhopisů a jejich výnosy do splatnosti jsou přitom dvě strany téže mince, které se pohybují inverzně – když rostou výnosy, padají ceny (a naopak). Index českých vládních dluhopisů ztrácí od začátku roku 6 %.
Za strmým propadem cen dluhopisů stojí především masivní nárůst inflace, který globálně sledujeme již déle než rok. Zatímco na začátku roku 2021 dosahovala globální míra inflace podle agentury Bloomberg 2,1 %, nyní je to již 7,4 %. Prakticky ve všech zemích je nyní míra inflace výrazně nad cílem centrální banky. Například v ČR je inflace lehce pod 13 %, zatímco cíl ČNB jsou jen 2 %. Centrální banka i proto již zvýšila základní sazbu na 5 %. A protože inflace podle prakticky všech ekonomů dále poroste, ani sazby ČNB podle všeho ještě nejsou na vrcholu.
Lépe hned tak nebude
Dluhopisy to proto budou mít nejen v Česku, ale i na globálních dluhopisových trzích i v následujících měsících hodně těžké. Vedle vysoké inflace a rostoucích sazeb centrálních bank jsou pro bondy nepříznivým faktorem také hluboké deficity státních rozpočtů v převážné většině důležitých ekonomik, které jsou a budou financovány masivním vydáváním nových vládních dluhopisů. To bude nadále nepříznivě ovlivňovat tržní rovnováhu na globálních dluhopisových trzích prostřednictvím silně zvýšené nabídky.
A posledním silně nepříznivým faktorem pro výkonnost dluhopisů je plánované snižování rozvahy americké centrální banky, která je klíčovou centrální bankou pro celý svět, a to z důvodu pozice amerického dolaru jako hlavní světové rezervní měny. Takzvané kvantitativní utahování (odprodeje amerických vládních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami v objemu kolem 100 miliard dolarů měsíčně z rozvahy Fedu), jež by mělo začít již v květnu, bude silně negativním impulzem na nabídkové straně dluhopisového trhu.
Výnosy do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů, zejména těch s delší splatností, proto pravděpodobně nadále porostou a jejich tržní ceny budou klesat. A to bude vytvářet tlak i na nedolarové úrokové sazby, především na rozvíjejících se trzích, kam v optice velkých mezinárodních investorů stále patří také Česko.
Náš celkový krátkodobý výhled pro globální dluhopisové trhy pro následující měsíce je tak nadále spíše negativní. V případě českých vládních dluhopisů držíme silně podváženou duraci. Jinak řečeno, v porovnání se srovnávacími indexy držíme primárně české vládní dluhopisy s hodně krátkou dobou do splatnosti a dluhopisové emise s pohyblivým úročením. Pokud se náš základní scénář naplní (pokud budou dále klesat tržní ceny českých vládních dluhopisů zejména s delšími splatnostmi), budou naše dluhopisová investiční portfolia nadále vykazovat mnohem lepší výkonnost než jejich benchmarky.
Za velice zajímavou alternativu pro české korunové konzervativní investory považujeme ukládání úspor do České národní banky prostřednictvím 14denních repo operací s pokladničními poukázkami ČNB. Vzhledem k tomu, že současná úroveň repo sazby ČNB je 5 % a že se v následujících měsících pravděpodobně dostane až na 6 %, přičemž výnosy do doby splatnosti českých vládních dluhopisů jsou nadále celkem výrazně nižší, domnívám se, že ukládání alespoň části úspor investorů do ČNB za zcela bezrizikových (nyní) 5 % (s potenciálem dalšího růstu) může být nyní vhodnou cestou diverzifikace portfolií, který podstatně snižuje úrokové i kreditní riziko.
Aktuality
