Aleš Michl ve hře o křeslo guvernéra ČNB: Je na spadnutí velká rotace v měnové politice?
Letošní obměna bankovní rady České národní banky může být nakonec větším dobrodružstvím, než jsme čekali my i většina trhu. Podle předběžných zpráv z médií by do čela české centrální banky měl mířit současný člen bankovní rady Aleš Michl. Pokud se tato informace potvrdí, dojde pravděpodobně na výraznější změny v radě.
Jmenování Michla do čela ČNB by signalizovalo, že současný guvernér Jiří Rusnok neuspěl u prezidenta Miloše Zemana s kandidáty, kteří by představovali kontinuitu v současné politice ČNB. Tedy v souladu s prognózou reagovat na akcelerující inflaci zpřísňováním měnové politiky. Je proto pravděpodobné, že prezident může dodat novému guvernérovi do bankovní rady i další holubičí hlasy (do začátku roku 2023 má vedle Aleše Michla rozhodnout o dalších čtyřech jménech). Pokud se informace potvrdí, je pravděpodobné, že se bankovní rada posune výrazně holubičím směrem.
Co přesně to může znamenat, lze nyní jen těžko odhadovat. Vyznění poslední prognózy ČNB je výrazně jestřábí a i stávající bankovní rada se rozhodla raději jednat podle alternativního scénáře, který nepožaduje další výrazné zvyšování úrokových sazeb a "smiřuje se" s pomalejším návratem inflace k cíli centrální banky. Na druhou stranu, stávající většina v bankovní radě vnímá rizika tohoto alternativního scénáře jasně jako proinflační a v případě potřeby by byla ochotna sáhnout k dalšímu výraznějšímu růstu sazeb.
To je v případě "holubičí rotace" v bankovní radě málo pravděpodobné. Trhy navíc nebudou mít jasno v tom, zda je v případě výrazné diskontinuity ve fungování bankovní rady nečeká "předčasný" pokles sazeb. Aktuálně hlavní i alternativní scénář počítá se sazbami výrazně nad 5 % do konce roku 2023.
Není tedy divu, že v důsledku výrazné nejistoty spojené s obměnou bankovní rady česká koruna slábne. V případě dalšího zesílení inflačních tlaků nelze vyloučit, že se "nová" ČNB může dostat "za křivku" a být k vyšším sazbám (podobně jako v minulosti centrální banky Polska nebo Maďarska) spíše dotlačena ztrátami hodnoty měny.
Koruně po posledním zasedání bankovní rady nepomáhá ani skutečnost, že aktivnější používání devizových rezerv a koruny v boji s inflací je zatím podle slov Jiřího Rusnoka mimo hru. ČNB chce korunu nadále spíše "pasivně" bránit proti nadměrným ztrátám. To samo o sobě považujeme za správné rozhodnutí, aktivní politika silného kurzu by nemusela být pro trhy srozumitelná (úrokový kanál se nevyčerpal) a mohla by časem přece jen narážet na omezenost devizových rezerv (ty jsou sice vysoké vzhledem k české ekonomice, ale ne vůči velikosti globálního trhu).
