Polský prezident navrhl zákon o převodu hypoték ve francích na zloté
Polský prezident Andrzej Duda předložil návrh zákona, který by umožnil převést hypotéky ve švýcarských francích na zloté při výhodnějším kurzu, než je běžný kurz. Mnozí Poláci splácejí kvůli více než dvojnásobnému posílení franku vůči zlotému za hypotéku podstatně více než činí tržní hodnota jimi pořízených nemovitostí.
Zástupce sdružení hypotečních dlužníků Maciej Pawlicki uvedl, že zatím není známo, na kolik by tento návrh přišel polské banky. Před říjnovými parlamentními volbami už podobný zákon schválil Sejm, horní komora parlamentu jej ale kvůli sporným otázkám do voleb neprojednala.
"Návrh zákona zahrnuje komplikovaný algoritmus výpočtu spravedlivého kurzu," citovala Pawlického agentura Reuters. Podle něj by z algoritmu měl vzejít takový kurz, který nebude zvýhodňovat dlužníky v cizích měnách proti dlužníkům ve zlotých.
Náklady pro banky by měl vypočítat úřad pro regulaci finančního sektoru. List Rzeczpospolita v pátek napsal, že Dudův mechanismus výpočtu kurzu nezasáhne banky tak, jak se trh obával. Státní činitelé uvedli, že návrh zákona nebude mít žádný dopad na státní rozpočet.
Duda před loňskými prezidentskými volbami slíbil prosadit převod půjček při kurzu z doby pořízení úvěru. To by banky stálo 35 miliard zlotých (215 miliard Kč), což by byl zhruba dvojnásobek jejich úhrnného zisku za rok 2014.
Návrh zákona, který v srpnu schválil Sejm, by banky stál až 19 miliard zlotých. Původní návrh tehdejší vlády Občanské platformy by stál banky asi 9,5 miliardy zlotých, před volbami ale poslanci prosadili dodatek, který by tyto náklady výrazně zvýšil. V říjnových volbách drtivě zvítězila konzervativní strana Právo a spravedlnost, z níž vzešel i Duda.
Polsko, podobně jako v minulých letech Maďarsko a některé další postkomunistické země, se potýká s politicky citlivým problémem devizových hypoték, zejména ve švýcarských francích. Ty si lidé ke konci minulého desetiletí hromadně brali díky jejich mimořádně nízkým úrokům v porovnání s vysokými domácími úroky. Poláci si ve švýcarské měně půjčili na hypotéky asi 144 miliard zlotých.
Švýcarská měna od té doby zpevnila vůči zlotému takřka na dvojnásobek. Dlužníci tak nyní musejí splácet ve zlotých sumu, která často vysoce překračuje skutečnou tržní hodnotu jejich nemovitostí.
Půjčky ve švýcarských francích má zhruba půl milionů Poláků a šéf polské centrální banky Marek Belka tento problém loni v červnu označil za "časovanou bombu". Maďarsko jej v minulých letech vyřešilo nuceným převodem devizových hypoték na forinty a banky musely kvůli tomu odepsat značné ztráty.
"Ztráty plynoucí z rozdílu mezi administrativně stanoveným a tržním kurzem by měly nést polské komerční banky. Nepůjde přitom vůbec o levnou záležitost, neboť se jedná o jednotky procent HDP. Nikde není pochopitelně psáno, že prezidentský návrh bude nakonec implementován, avšak tak jako kdysi v případě forintu i zlotý nese podobné zprávy zasahující negativně domácí banky těžce," říká Jan Čermák, analytik z ČSOB.
Kromě toho v pátek polský parlament odhlasoval bankovní daň, od které ho zrazovala mimo jiné i ECB. Zákon ihned podepsal prezident. Banky a pojišťovny budou platit 0,44 % ročně ze svých finančních aktiv (bez vládních cenných papírů). Náklady pro banky se odhadují na 4,4 miliardy zlotých.
Zdroj: ČTK
