Michal Šnobr: Zestátnění ČEZ? Ano, ale za správnou cenu

Debata o zestátnění energetického gigantu ČEZ opět zaměstnává českou politickou scénu. Stát by se ale napřed musel vypořádat s ostatními akcionáři. Raději čisté řešení než se dále trápit s politiky, kteří tomu moc nerozumí, říká Michal Šnobr, jeden z významných menšinových akcionářů společnosti. Zestátnění by podle něj připadalo v úvahu, pokud by bylo férové. Řeč je o solidní prémii nad aktuální tržní cenu v době samotného odkupu.
Pro minoritní akcionáře ČEZ jsou poslední roky jako na houpačce. A stále častěji sledují nejen návrhy na zestátnění celé, nebo alespoň části společnosti, ale také to, jak vládní představitelé zasahují do fungování energetického kolosu. Připomeňme třeba tři roky trvající daň z mimořádných zisků známou jako windfall tax, na které stát od ČEZ vybere celkem přes 90 miliard korun. "Nejsem naivní, abych si myslel, že windfall tax a podobné věci byly poslední zásah politiků. Vidím, že zásahy státu a potřeba jeho angažovanosti v investicích rostou," říká minoritní akcionář ČEZ a odborník na energetiku Michal Šnobr.
To vše v době, kdy cena akcií společnosti výrazně narostla. Data agentury Bloomberg ukazují, že zatímco investoři titulu dosud nebývale věří, analytici jsou o poznání skeptičtější. Jejich průměrná cílová cena akcií ČEZ je zhruba 30 % pod současnou úrovní.
Akcionáři ke státu: Nabídněte správnou cenu
Michal Šnobr, podnikatel, investor, minoritní akcionář ČEZ
Ačkoli Šnobr vnímá potenciál dalšího růstu firmy, uznává realitu, ve které má stát stále větší vliv na energetiku. Zmiňuje například potřebu investic, kde se stát bude angažovat přímo nebo skrze garance. Z toho Šnobr vyvozuje, že snaha ovládat nebo zasahovat do energetiky jen poroste. A proto preferuje "čisté řešení".
Upozorňuje ale, že všechno musí proběhnout podle pravidel a minoritní akcionáři musejí dostat relevantní nabídku. Jaká by měla být? Ve veřejném prostoru často zaznívá suma 250 miliard korun, kterou by si akcionáři mohli rozdělit. Odpovídá zhruba 1 550 korunám za akcii. "Umím si představit cenu 1 800 korun, za určitých podmínek ale také 1 500 korun za akcii. Je to k diskuzi, ale určitě se počítá s nějakou prémií, to je potřeba zdůraznit," říká Michal Šnobr.
Má stát šanci získat 90% podíl?
Stát v současnosti drží okolo 70 % akcií ČEZ. Aby měl rozhodující podíl, musí jich získat alespoň 90 %. Pak teprve může provést takzvaný squeeze out, tedy vytěsnění zbývajících menšinových akcionářů. Podle Šnobra bude nakonec záležet na tom, jak atraktivní cenu nabídne.
"Sám zatím nevím, zda budu mezi těmi, kteří budou s vládou jednat rovnou, nebo počkám na vytěsnění. Pro stát by bylo samozřejmě hrozně neefektivní, kdyby zůstal někde uprostřed, tedy že by začal akcie odkupovat, ale nezískal by 90% podíl," vysvětluje Šnobr, proč nabízená cena musí být taková, aby státu zajistila, že se přehoupne přes kýženou hranici podílu. "Mezi akcionáři jsou takoví, kteří mají představu o hodně vysoké ceně, pak je tam umírněnější skupina, ale i tací, co se akcií ČEZ nechtějí vzdát za žádnou cenu," dodává.
Akciová rošáda ČEZ: Koupit, nebo prodat?
S tím, jak sílí debata o budoucnosti akcií ČEZ na pražské burze, se také stále častěji objevují informace o tom, kdo a jak teď s titulem obchoduje. Zatímco někteří čeští hráči svoji pozici v ČEZ posilují, zahraniční investoři se akcií spíše zbavují. V posledních měsících akcie ČEZ prodává třeba BlackRock.
"Když se na to podíváte jako investor, který sedí v Londýně nebo New Yorku a sleduje politickou scénu v Česku, určitě ucítíte určitou nejistotu. Ze strany BlackRocku jsme zároveň podobnou aktivitu zaznamenali už několikrát, takže snížení jeho pozice nevnímám jako zásadní," analyzuje situaci minoritní akcionář společnosti. Podle Šnobra je ale pochopitelné a srozumitelné i to, že někteří domácí investoři, kteří znají tuzemské podmínky, navyšují podíl. Je to ale sázka na výsledek voleb, který není jistý.
Peníze na výkup? Banky se přetrhnou
Obavy, že by ČEZ nezvládal náklady na odkup akcií minoritních vlastníků, jsou podle Šnobra liché. Upozorňuje nejen na to, že společnost ustála i výběr mimořádné daně, ale i na její finanční kondici a velice nízké zadlužení. Banky se tak podle něj budou předhánět s nabídkami, pokud by si ČEZ chtěl významněji půjčovat. "Banky se přetrhnou, to vám garantuji. Lidé budou padat na schodech cestou ke generálnímu řediteli ČEZ, všichni totiž budou chtít společnosti půjčit," uzavírá Michal Šnobr.
Jak moc může zestátnění ČEZ usnadnit státu cestu k regulaci cen elektřiny? Jaké jsou zkušenosti třeba z Francie? A jak dlouhý by celý proces podle Šnobra mohl být? I tom jsme mluvili.