Japonská centrální banka poprvé zavádí negativní úrokovou sazbu a je připravena dále jednat, bude-li to potřeba
Japonská centrální banka (BoJ) poprvé zavádí negativní úrokovou sazbu. Tímto krokem, který finanční trhy velmi překvapil, chce podpořit hospodářské oživení. Měnový výbor banky oznámil, že zavádí poplatek 0,1 % na některé vklady komerčních bank u centrální banky. Pokud to bude nutné, je BoJ připravena sazbu posunout hlouběji do záporného pásma. Rozhodnutí vedlo ke skokovému růstu cen akcií na burze v Tokiu.
Finanční trhy čekaly, že centrální banka žádný krok v tomto směru nepodnikne, respektive že jen mírně zvýší objem programu nákupu dluhopisů. Ten je nyní 80 bilionů jenů (16,4 bilionu Kč) ročně a zahrnuje nákupy státních dluhopisů a dalších aktiv. Tento program ale v pátek BoJ ponechala beze změny.
Hlavním cílem oznámeného opatření je podle samotné banky zamezení přílivu spekulativního kapitálu a zabránění možnému přelití turbulencí na finančních trzích do japonské ekonomiky. Centrální banka doufá, že zavedením negativních úroků přiměje komerční banky, aby peníze raději půjčovaly, což by mělo stimulovat investice a růst. Záporné úrokové sazby patří mezi agresivní nástroje měnové politiky, poprvé je v roce 2014 zavedla Evropská centrální banka.
BoJ upřesnila, že rozdělí vklady komerčních bank do tří skupin s kategoriemi pozitivní, nulová a negativní úroková sazba. Dodala, že s touto politikou bude pokračovat tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout cíle dvouprocentní inflace. Současně banka prodloužila termín pro dosažení tohoto cíle z konce roku 2016 na polovinu roku 2017. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, podle páteční zprávy činila činila 0,5 %.
Japonská centrální banka tak má od 29. ledna 2016 tři sazby (0,1 %, 0 % a -0,1 %) na různé bilance. Banka zavedla negativní sazbu na bilanci, která je aktuálně takřka nulová, tedy spíše jako systémové opatření. "S tím, jak pokračuje program kvantitativního uvolňování a bilance banky se stále nafukuje, ovšem lze očekávat, že během letošního roku se i třetí bilance začne zvyšovat (respektive celková bilance se stane nadměrnou a tomu odpovídající objemy spadnou do třetí kategorie a budou se úročit negativní sazbou)," poznamenal ekonom z České spořitelny Jiří Polanský.
"Podle našeho názoru nejde primárně o snahu zrychlit růst úvěrů (ty rostou o dvě procenta), nýbrž o snahu řídit kurz, v tomto případě oslabit jen. Ten totiž v posledních měsících nechtěl oslabovat i přes vysoké tempo kvantitativního uvolňování. Pokud se kurz neposune nad 130 USD/JPY v následujících měsících, tak může přijít další uvolnění měnové politiky," doplnil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 po oznámení rozhodnutí banky vyskočil nahoru a nakonec posílil o 2,8 % na 17 518,30 bodu. Vzhůru se vydaly i některé další trhy v Asii. Jen prudce oslabil.
Na setkání s expertem na Japonsko Tonym Gloverem z BNP Paribas Investment Partners na záporné sazby v Japonsku přišla pochopitelně řeč. Glover chápe krok BoJ pozitivně, protože se zabývá japonskými akciemi, pro které jde o zajímavou vzpruhu. A nezbývá než dodat, že v již velice prořídlém arzenálu centrální banky jsou v podstatě jen dva nástroje, teoreticky použitelné do neomezené míry - ještě zápornější sazby (a na více typů vkladů) a ještě rozsáhlejší odkupy aktiv.
Zdroj: ČTK, Česká spořitelna, BNP Paribas IP
