Podmínky v českém průmyslu se v únoru poprvé od loňského října zhoršily
Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v únoru zhoršily. Index nákupních manažerů klesl na 55,5 bodu z lednových 56,9 bodu. Index tak v únoru klesl poprvé od loňského října, ale stále signalizuje celkově výrazný růst, uvedla v úterý společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem aktivity je hranice 50 bodů.
V úterý zveřejněný index přitom podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela ukazuje na další růst českého průmyslu, i když tempo růstu klesá.
"Růst v české výrobě byl v únoru stále silnější než v eurozóně, přestože český PMI poklesl na minimum za tři měsíce. Aktuální data tedy naznačují, že neočekávané oslabení v oficiálních číslech za průmyslovou výrobu v prosinci bude jen dočasné, ovšem dlouhodobější výhled bude přímo spojený s vývojem v dalších ekonomikách v Evropě i ve světě," uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.
Objem nových zakázek rostl v únoru 33. měsíc v řadě. Firmy v únoru dále více nakupovaly, aby stačily pokrýt vyšší pracovní zátěž a připravily se na nové projekty. O tom, že podnikatelské podmínky ve výrobě jsou v zásadě pevné, svědčilo podle Markitu i další výrazné zvýšení zaměstnanosti. To přitom trvá již 34 měsíců.
Index v tuzemském zpracovatelském průmyslu je v současnosti podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče premiantem nejen ve středoevropském regionu, ale také v porovnání s eurozónou. "Nicméně pokud se nezačne zlepšovat situace ve zpracovatelském sektoru eurozóny, tak ani středoevropský region neunikne ze stínu pomalejšího růstu průmyslových objednávek v eurozóně a obecně zhoršujícího se vnějšího prostředí," uvedl.
"Únorový PMI dle očekávání dokládá další deflační tendence, jelikož ceny vstupů i výstupů výrobců pokračovaly v poklesu. Pondělní pokles únorové inflace v eurozóně do záporu tak víceméně potvrdil další pokles sazeb ECB, což bude zvyšovat potřebu ČNB intervenovat pro udržování kurzového závazku," uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR. "Pokles sazeb do záporu v tuzemské ekonomice stále nepovažujeme za základní scénář, a pokud by k němu v případě zhoršení situace došlo, jednalo by se s velkou pravděpodobností o dvouúrovňový sytém, který by zápornou sazbou penalizoval pouze spekulativní toky ze zahraničí, a v zásadě tak nedopadal na tuzemský bankovní sektor s vysokými přebytky likvidity," dodal Seidler.
Zdroj: ČTK
