Tlak na posílení koruny na začátku roku rostl, ČNB musela v lednu na intervence vynaložit 58 miliard korun
Česká národní banka v lednu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu přesahujícím 58 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v úterý ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 EUR/CZK. Od té doby do konce letošního ledna tak centrální banka intervenovala za více než půl bilionu korun.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun a v prosinci za 42 miliard korun. Letos v lednu pak objem dále zvýšila na 58 miliard korun.
Koruna je tlačena k posilování příznivými makrodaty z české ekonomiky v čele s loňským výkonem HDP či zahraničního obchodu a výhledem měnové politiky v eurozóně.
Bankovní rada ČNB na počátku února konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace a měnová politika v eurozóně.
"Oficiální údaje o devizových intervencích potvrzují to, co se předpokládalo, totiž že ČNB je na devizovém trhu letos hodně aktivní a musí intervenovat, aby držela kurz EUR/CZK nad 27," uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
"Intervence ČNB za leden byly potvrzeny ve výši 58 miliard Kč, tedy poblíž našeho původního odhadu kolem 50 miliard Kč. Únorové intervence odhadujeme poblíž 25 miliard Kč. Ačkoli celková likvidita bankovního sektoru v průběhu února vzrostla o zhruba 45 miliard Kč, její výši kromě intervencí ČNB ovlivňuje také příliv prostředků z EU, který se mohl dle statistiky státního rozpočtu v únoru pohybovat kolem 20 miliard Kč. Obdobně jsme od velikosti lednové likvidity ve výši 90 miliard Kč odečetli očekávaný příliv fondů ve výši 36 miliard Kč. Únorové intervence ČNB tak odhadujeme kolem 25 miliard Kč. Únorový růst devizových rezerv ČNB sice naznačuje meziměsíční růst o 68 miliard Kč, tento údaj je však kromě přílivu peněz z EU ovlivňován také tržním vývojem devizových rezerv," okomentoval zprávu Jakub Seidler, hlavní ekonom pro ČR v ING.
"Souběžně zveřejněná statistika devizových rezerv hlásí pro únor nárůst o 2,5 miliardy eur. Jak devizové rezervy, tak dekádní data o bilanci ČNB naznačují, že objem devizových intervencí překonal 2 miliardy eur i v únoru," nesouhlasí se Seidlerovým odhadem Jáč. "Za únor odhaduji objem devizových intervencí ČNB na 2,1 miliardy eur, tedy asi 56,6 miliardy korun."
"Únorový objem intervencí ČNB bude ve srovnání s lednovými hodnotami nižší, což souvisí se znovuotevřením otázky záporných sazeb. ČNB tuto možnost zmínila na svém jednání z počátku února, čímž koruna mírně oslabila a v průběhu února se vesměs pohybovala nad hranicí kurzového závazku. Devizové intervence v řádu 30–40 miliard Kč měsíčně by však měly být běžnou součástí politiky kurzového závazku v situaci pokračujícího kvantitativního uvolňování ze strany ECB, a neměly by tak vést k experimentům se zavedením záporných sazeb v tuzemsku. Po vyjádření Miroslava Singera a Mojmíra Hampla v minulém týdnu je zřejmé, že zavedení záporných sazeb v ČR není ještě na pořadu dne. Vzhledem k očekávaným krokům ECB však tlak na kurzový závazek opět zesílí," dodal Seidler.
"Záporné úrokové sazby považuji za dvojsečný a nevyzkoušený nástroj, nicméně si myslím, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá," uzavřel Jáč.
Zdroj: ČTK
