Konec éry: Poslední černouhelné doly v Evropě žádají vlády o záchranu
Producenti černého uhlí v Česku, Polsku a Rumunsku, jedni z posledních provozovatelů hlubinných dolů v Evropě, se domáhají vládní podpory. Bez pomoci státu většina z nich nepřežije a jejich krach bude stát tisíce pracovních míst, napsal zpravodajský server Politico. Kvůli propadu světových cen uhlí, konkurenci levného zemního plynu a vládní ekologické regulaci krachují i největší producenti uhlí v USA a řada západoevropských zemí zavírá své poslední černouhelné doly.
Pro těžaře z východní části Evropy, kteří provozují doly staré často století nebo více, je vysoce nákladné už jen ukončit jejich provoz a propustit zbylé zaměstnance. Například skupina NWR, která vlastní těžařskou firmu OKD s doly na severovýchodě Moravy, proto žádá vládu o pomoc se "stabilizací" a o případné pomoci státu jednala tento týden s českými ministry průmyslu a financí.
V Polsku, kde uhlí zajišťuje téměř 90 % produkce elektrické energie, vláda plánuje vytvořit novou uhelnou společnost, která převezme rentabilní aktiva největšího evropského těžaře uhlí Kompania Węglowa. Ten je stejně jako největší evropský producent koksovatelného uhlí JSW v těžké ztrátě a vláda jedná s Evropskou komisí o záchranném plánu pro celý sektor.
Předběžná verze polského plánu navrhuje mimo jiné odbourání všech výhod pro horníky, což mezi nimi vyvolává protesty. "Musíme snížit všechny náklady, protože ceny uhlí o polovinu klesly," řekl tento týden polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.
V Rumunsku horníci v minulých dnech podnikli více než 300kilometrový "pochod zoufalství" na Bukurešť. Chtějí přimět vládu, aby zachránila vysoce zadluženou společnost Complexul Energetic Oltenia, která provozuje 17 dolů a podílí se až 30 % na celkové produkci elektrické energie v Rumunsku. Podnik představil plán na propuštění 2 000 z celkem 15 000 zaměstnanců. Rumunská vláda, která má v podniku podíl 77 %, viní z potíží společnosti "chaotické řízení".
"Většina dolů ve střední Evropě má vyšší náklady než doly jinde ve světě a ceny jsou opravdu velmi nízké. Požadují proto od vlád podporu, myslím si ale, že pro vlády je něco takového stále těžší," řekl David Price z konzultační společnosti IHS Energy.
Doly v tomto regionu jsou tak nákladné, protože jsou často velmi staré. Snadno dostupné uhlí v nich bylo již dávno vytěženo a zbývají nejhlubší a nejdráže těžitelné zásoby. Ani přes dopravní dostupnost tak nejsou schopny konkurovat levnému uhlí z povrchových dolů v USA nebo Austrálii.
Podle analytiků je ale základní příčinou potíží těžařů politika. "Vypadá to stále více tak, že Evropa své uhelné doly ztratí," uvedl Price. "Upřímně, nevím, proč by někdo v této době investoval do nějaké uhelné elektrárny v Evropě, když evropská politika směřuje k vyloučení uhlí z energetického mixu. Kde se investuje? V Asii," dodal analytik.
Zdroj: ČTK
Aktuality
