Budoucnost: Svět přejedených jako noční můra expertů na lidské zdraví

Posledních 40 let bylo možné sledovat bezprecedentní nárůst počtu obézních lidí. Dospělých s výraznou nadváhou je zhruba 640 milionů, v roce 1975 jich bylo jen 150 milionů. Pokud stávající trend bude pokračovat, v roce 2025 bude kolem pětiny dospělých obézních.
Podle nové analýzy publikované v magazínu Lancet se podíl obézní populace více než zdvojnásobil u žen a ztrojnásobil u mužů. Při aktuálním trendu je šance na splnění cíle stanoveného WHO (zastavit nárůst obezity během následujícího desetiletí) podle studie "prakticky nulová".
Za fenoménem tloustnutí světové populace stojí výrazně dostupnější potraviny. Jejich přístupnost se zlepšovala ruku v ruce s růstem příjmů. "Pro obyvatele zemí, které se vymanily z problémů chudoby, je najednou snadné konzumovat potraviny se spoustou nezdravých kalorií," tvrdí Majid Ezzati z Imperial College London. "Cena čerstvého ovoce, zeleniny a obilovin je mnohdy významně vyšší v porovnání s umělými karbohydráty."
Za obézní je považovaná osoba s takzvaným body-mass indexem (BMI, vypočítaný jako hmotnost v kilogramech dělená výškou v metrech na druhou) přes 30. Vědci odhadují, že od roku 1975 rostla průměrná hmotnost světové populace v průměru o 1,5 kilogramu za deset let. Nadváha přitom zvyšuje riziko cukrovky, kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí.
"Vlády by měly počítat s dodatečnými náklady ve zdravotnictví, které jsou spojeny s nezdravým stravováním, a zaměřit se na prevenci," radí Bill Dietz, ředitel Sumner M. Redstone Global Center for Prevention and Wellness při George Washington University. "Měli by být nervózní jak 'kočka na rozpálené plechové střeše' z rizik masového rozšíření cukrovky, která doprovází problémy s nadváhou." Dietz dále varuje, že za předpokladu pokračujícího trendu mohou být náklady ohromné.
Ezzati a další nutriční experti z celého světa shromáždili data z průzkumů, které poměřovaly výšku a váhu 19 milionů dospělých. Pak využili statistických metod pro projekci globálních trendů a hmotnostních vzorců pro jednotlivé národy mezi lety 1975 až 2014. Jejich závěr? Nadváha se postupně stává stále vážnějším zdravotním problémem v porovnání s podvýživou. Ta zůstává podstatným zdravotním rizikem v některých částech Afriky a Jižní Asie. Celosvětově je ale obezita daleko častějším neduhem.
U žen došlo k bodu zvratu dávno. Obézní ženy svým počtem předčily ženy trpící podvýživou před více než deseti lety, vyplývá z analýzy Lancet (dospělí jsou považováni za podvyživené, pokud se jejich BMI nachází pod 18,5 - pozn. red.).
U mužů byla podvýživa vážnějším problémem do roku 2011. Ještě v roce 1975 bylo podvyživených oproti obézním dvojnásobně více.
Ezzati tvrdí, že oba problémy vzájemně úzce souvisejí. "Lidé buď nemají dost jídla, nebo nemají dost zdravého jídla," vysvětluje.
Žádná vláda zatím nenašla způsob, jak zastavit trend nárůstu obezity, i když se o to některé již aktivně snaží. Například Mexiko, s téměř dvěma třetinami populace s nadváhou či obezitou, se v roce 2014 stalo první zemí, která uvalila daň na sladké nápoje.
Podle Ezzatiho by se svět měl zaměřit na to, aby učinil zdravé jídlo dostupnějším a atraktivnějším v porovnání s levnými umělými potravinovými náhražkami. Hlavní otázkou do budoucna tedy zůstává, jak zlevnit zdravé potraviny.
Analýza Lancet také počítá s alarmujícím nárůstem počtu případů extrémní obezity. Světová míra vážné obezity (BMI nad 35) by se mohla do roku 2025 vyšplhat přes 9 % u žen a 6 % u mužů. Do této kategorie aktuálně spadá 39 milionů dospělých v USA, v roce 1975 to byly 4 miliony.
Splnit cíl WHO zastavit nárůst obezity do roku 2025 "si vyžádá akci monumentálních rozměrů", domnívá se Boyd Swinburn, profesor se specializací na výživu a zdraví světového obyvatelstva z University of Auckland.
Cíl "je nejspíše nedosažitelný" u dospělých, u dětí ale ještě není vše ztraceno. Nárůst obezity byl strmější v nízko- a středněpříjmových zemích ve srovnání s bohatšími státy, kde "se epidemie začala rozmáhat dříve a postupovala pomaleji", vysvětluje Swinburn.
Bohatý svět se zatím vypořádává se zdravotními dopady nezdravého stravování pomocí léků na cukrovku, "špatný" cholesterol, vysoký tlak a další civilizační choroby. Odborníci zvoní na poplach a vyzývají k lepší prevenci. Začít můžeme každý na svém stole a ve své kuchyni.
Zdroj: Bloomberg