Fed v dubnu ponechal úrokové sazby beze změny. Z prohlášení po zasedání zmizelo varování před zahraničními riziky

Měnový výbor americké centrální banky na dubnovém zasedání ponechal podle očekávání úrokové sazby beze změny, základní úroková sazba tedy zůstává na 0,25-0,5 %. Trh spekuluje, že by se úrok mohl opět zvýšit v červnu. Toto očekávání podporuje fakt, že měnový výbor z prohlášení po zasedání vypustil slova o zahraničních rizicích, na druhou stranu však upozornil na některé protichůdné signály z ekonomiky USA.
"Informace, které měnový výbor obdržel od březnového zasedání, naznačují [...] zpomalení ekonomické aktivity [...] a zmírnění růstu výdajů domácností," uvedl FOMC v prohlášení. V případě výdajů domácností podle výboru došlo ke zpomalení růstu i přesto, že reálné příjmy nadále rostou uspokojivým tempem a nálada spotřebitelů zůstává příznivá.
V zelených číslech skončilo sedm z deseti hlavních sektorů, nejvíce se dařilo energetickému sektoru podpořenému růstem cen ropy a odvětví veřejných služeb, zaostaly naopak technologický sektor, odvětví zdravotní péče a sektor cyklického spotřebního zboží.
Měnový výbor rovněž upozornil, že zatímco situace na trhu práce se stále zlepšuje a příznivě se vyvíjí rovněž nemovitostní trh, investice podniků a export zůstávají spíše slabé. Nepříznivě navíc vyznívá také odhad atlantského Fedu, že růst ekonomiky USA zpomalil v prvním čtvrtletí na 0,6 % z 1,4 % v posledních třech měsících loňského roku.
Dále měnový výbor uvedl, že se inflace bude ještě nějakou dobu pohybovat pod 2% cílem, a to především kvůli poklesu cen energií, ve střednědobém horizontu by se nicméně meziroční tempo inflace mělo k 2% cíli vracet s tím, jak budou efekty nízkých cen energií odeznívat.
Celkově bylo prohlášení měnového výboru holubičí, jestřábí tón zvolila pouze šéfka kansaského Fedu Esther Georgeová, která by ráda viděla pokračování normalizace americké měnové politiky. Georgeová obhajovala zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, další zastánce kroku ale mezi členy FOMC nenašla. Zvýšení sazby vyžadovala Georgeová i v březnu.
Úrokové sazby podle měnového výboru zůstanou po jistou dobu na nižších než v delším horizontu cílovaných úrovních. Výbor rovněž zopakoval, že růst sazeb bude jen pozvolný a bude se odvíjet od aktuální ekonomické situace.
"Na příštím zasedání 14.-15. června 016 bude mít FOMC k dispozici i novou prognózu. Ta aktuální zvyšuje šance, že by mohlo dojít ke zvýšení sazeb v červnu, ale ty jsou i tak nízké. Trh očekává s pravděpodobností 21,1 % zvýšení v červnu, ale považuje za nejpravděpodobnější, že pokud dojde ke zvýšení v roce 2016, tak až na prosincovém zasedání (pravděpodobnost 65,1 %)," uvedla analytička Jana Urbánková z České spořitelny.
Plné znění prohlášení z dubnového zasedání FOMC
Loni v prosinci Fed zvýšil základní úrokovou sazbu z rekordního minima 0-0,25 %, na němž byla sedm let. Již na lednovém zasedání však zaujal opatrný postoj a dal najevo obavy z potenciálních hrozeb pro americkou ekonomiku, včetně turbulencí na finančních trzích, propadu cen ropy a zpomalení růstu v Číně a v dalších zemích. V poslední době se ale ekonomické ukazatele i situace na trzích zlepšují a analytici předpokládají, že Fed bude muset už brzy opět úroky zvýšit. Pozornost se nyní obrací k červnovému zasedání, po kterém je naplánována tisková konference Janet Yellenové.
"Naše prognóza pro letošní rok zůstává stejná, 1 až 2 zvýšení sazeb. Vzhledem k silnému trhu práce a postupnému růstu inflace musí Fed měnovou politiku postupně utahovat. Zpoždění mezi akcí měnové politiky a změnou inflace (pomineme-li ostatní vlivy) je zhruba 4 až 6 čtvrtletí, Fed tedy nyní rozhoduje o inflaci, která bude za zhruba rok. Pokud by zaspal a nezvyšoval sazby včas, tak již rozjíždějící se inflaci nemusí včas zachytit a zastavit kolem cíle. Proto jedno zvýšení. Druhé možné letošní zvýšení se bude odvíjet (kromě vlivu nových dat, která budou přicházet) od situace v zahraničí. Už loni v září Fed ukázal (když nezvýšil sazby), že má relativně velké obavy z vývoje globální ekonomiky a možného dovezení negativních šoků do americké ekonomiky. V tuto chvíli převažují spíše negativní rizika kvůli zpomalování růstu čínské ekonomiky a slabému růstu v Evropě, a proto se Fed do žádné 'hurá akce' pouštět nejspíše nebude," uvedl ještě před skončením dubnového zasedání FOMC Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.
Podle posledních inflačních dat ze Spojených států meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zpomalil na 0,9 % z 1 % v únoru. Trh přitom čekal zrychlení růstu na 1,1 %. Meziměsíčně se ceny v březnu zvýšily o 0,1 % po únorovém poklesu o 0,2 %. Po očištění indexu spotřebitelských cen o volatilní ceny energií a potravin bylo meziroční tempo inflace 2,2 % po 2,3 % v únoru, čekala se stagnace na 2,3% tempu. Meziměsíční tempo inflace po očištění o ceny potravin a energií kleslo v březnu na 0,1 % při očekávání 0,2 % po únorovém růstu o 0,3 %.
Růst americké ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí zpomalil na 1,4 % z 2 %, dřívější odhad počítal se slabším růstem o 1 %. Za celý rok 2015 pak ekonomika USA vzrostla o 2,4 %.
Zdroj: Fed, CNBC, ČTK, Česká spořitelna
Aktuality
