Marek Jelínek (NWR): Očekáváme silnou poptávku po uhlí a koksu

Reinkorporace do Londýna: jakým směrem by se měla ubírat jejich akcionářská struktura? Sledovali jste nárůst zájmu portfoliových investorů specializovaných na sektor? Jak si myslíte, že se bude vyvíjet objem Praha versus Londýn?

Reinkorporace NWR do Velké Británie, tedy vytvoření společnosti NWR Plc na vrcholu holdingové struktury a s ním spojená směna akcií společnosti NWR NV za akcie NWR Plc, nám umožnila zařadit se do indexu FTSE 250 Londýnské burzy (LSE). Jedním z cílů této transakce bylo, abychom se stali atraktivnějšími pro specializované, odborně zaměřené investory, kteří naše akcie vlastnili v roce 2008 po IPO, ale bohužel je prodali v době hospodářské a finanční krize. Těžební společnosti na londýnské burze mají na vrcholu pomyslného žebříčku, řazeného podle objemu vlastnictví, relativně malý počet institucionálních investorů, kteří našemu oboru rozumí. Chceme se vrátit ke standardní akcionářské struktuře typické pro těžební společnosti a věříme, že objem našich obchodovaných akcií na LSE se bude dále zvyšovat.

Myslíte si, že Vám pomáhá listing ve Varšavě v přístupu k polským aktivům. Jak hodnotíte kondici dalších polských společností?

Naše přítomnost na burze ve Varšavě je důležitá zejména jako jednoznačná deklarace dlouhodobých záměrů našeho podnikání v Polsku. To se týká existujících projektů Debiensko a Morcinek, ale i našeho zájmu zapojení do privatizace polského černouhelného hornictví. Považujeme proto za samozřejmé být přítomni i na polském kapitálovém trhu. Situaci ohledně privatizace polských společností bedlivě sledujeme, naše účast bude samozřejmě záviset na konkrétních podmínkách. V Polsku je budoucnost hlubinné těžby velice nadějná a věříme, že uvedení akcií JSW na varšavskou burzu ještě více podpoří proces privatizace dalších černouhelných společností.

Vidíte nějaké materiální přínosy do výsledků NWR v rámci integrace s Ferrexpem? Čekáte dlouhodobě hlubší pokračování integrace s těžebními a ocelářskými společnostmi?

Na Ukrajině se na rozdíl od Polska, kde naše projekty zahrnují i otevírání dolů, dlouhodobě zajímáme především o "hotové" těžební společnosti. Spolupráce s Ferrexpem nám umožňuje lépe mapovat tamní trh, který má vyšší rizikový faktor. Samozřejmě nám partnerství také poskytuje určitou výhodu do budoucna, vzhledem k tomu, že bychom na Ukrajině nepodnikali sami, ale pravděpodobně s lokálním strategickým partnerem. Pokud jde o naše vztahy s Ferrexpem, pak naše zapojení vystihuje optimální míru "integrace". Těžební a ocelářské společnosti jsou především obchodními partnery, hlubší integrace až na výjimky žádné podstatnější synergie nepřináší.

očekáváme silnou poptávku vzhledem k předpokládanému vývoji německého hospodaření, produkce osobních automobilů v regionu i lokálního ocelářského průmyslu

Jaký máte výhled na ceny uhlí v dalších kvartálech? Jak se díváte na hospodářské zpomalení Číny a omezení výroby v Japonsku, hlavním trhu pro koksovatelné uhlí?

I vzhledem k uvedeným skutečnostem je současný trh s koksovatelným uhlím napjatý. Ve středoevropském regionu ale i přesto očekáváme silnou poptávku vzhledem k předpokládanému vývoji německého hospodaření, produkce osobních automobilů v regionu i lokálního ocelářského průmyslu.

Co bylo hlavním důvodem posunutí zpoždění těžby v rámci projektu Debiensko oproti původnímu očekávání?

Vždy jsme říkali, že v momentě, kdy se rozhodneme zahájit práce na výstavbě dolu Debiensko, bude příprava na těžbu trvat 5 let. Odložení okamžiku zahájení prací bylo způsobeno rozhodnutím zpracovat důkladnější studii proveditelnosti a teprve poté s konečnou platností projekt schválit. Studie proveditelnosti, která detailně mapuje realizaci, náklady a harmonogram projektu, byla dokončena v souladu s plánem na jaře letošního roku a představenstvo NWR na jejím základě rozhodlo o zahájení prací v druhé polovině letošního roku. První uhlí v Debiensku bude vytěženo v roce 2017. Je nutné si uvědomit, že projekt Debiensko je v Polsku unikátní svým rozsahem a vyžaduje precizní a dostatečnou přípravu. V neposlední řadě musíme získat také řadu povolení, což je časově náročné. Jen do konce roku 2011 vynaložíme na detailní technickou dokumentaci, nákup pozemků, povrchovou infrastrukturu a na zahájení výstavby první úpadnice zhruba 50 mil. EUR.

Jak se díváte na současný úpis akcií polské společnosti JSW? Je to pro Vás akviziční příležitost jako Bogdanka? Je možné, že i v této společnosti půjdete stejnou cestou podání nabídky jako v Bogdance?

Privatizaci a primární úpis akcií bedlivě sledujeme. Obecně si myslíme, že privatizace je krokem správným směrem nejen pro samotnou společnost a pro polský černouhelný průmysl, ale i pro celý regionální trh s uhlím. Jakmile bude proces ukončen, vyhodnotíme jeho výsledek a následně zvážíme další kroky naší společnosti. Jak hodnotíte současnou situaci v energetice v Německu. Myslíte si, že je zde pro NWR potenciál, i přes ekologičnost Němců, prodávat energetické uhlí?

Situaci ovlivňují současně dvě významná rozhodnutí. Prvním je záměr odstavit jaderné elektrárny k roku 2022. V současnosti se jaderné elektrárny podílejí na produkci elektrické energie 23 %. Černé uhlí se podílí 18 % na německé produkci elektrické energie. Těžba černého uhlí v Německu je v současnosti dotovaná a záměrem je ukončit těžbu černého uhlí v roce 2018. Rozhodnutí odstavit jádro a ukončit těžbu uhlí v Německu bude mít na ceny uhlí nepochybně významný vliv. Tyto změny se již v současnosti projevují v růstu poptávky po energetickém uhlí v regionu.

otázka emisních povolenek se více dotýká producentů energie a oceli - těžba uhlí je ekologicky relativně čistý byznys

Do jaké míry ovlivní business NWR nákup emisních povolenek po roce 2013? Jak se k tomu společnost staví?

Jediným provozem, pro který potřebujeme emisní povolenky, jsou naše koksárenské baterie, které mimochodem prošly rozsáhlou modernizací a s velkou rezervou plní veškeré ekologické nároky. Otázka emisních povolenek se tak více dotýká producentů energie a oceli. V rozporu se zažitou představou je těžba uhlí ekologicky relativně čistý byznys.

pro celý letošní rok počítáme s 1% nárůstem celkových mzdových nákladů ve srovnání s rokem 2010

Jaký očekáváte vývoj mzdových nákladů v dalších letech?

Nejprve se vrátím k číslům za první čtvrtletí - osobní náklady v segmentu těžby uhlí poklesly o 1 % v korunovém vyjádření, což je odrazem 4% navýšení základních platů dojednaného s odbory pro rok 2011, které bylo kompenzováno pokračujícím snižováním počtu zaměstnanců. Osobní náklady se v segmentu výroby koksu snížily při konstantní měnové bázi o 18 %, především v důsledku snížení počtu zaměstnanců v souvislosti s uzavřením koksovny Jan Šverma v roce 2010. Pro celý letošní rok počítáme s 1% nárůstem celkových mzdových nákladů ve srovnání s rokem 2010.

Věnuje se NWR analytikům? Sděluje jim hodně informací?

NWR pracuje s investory a analytiky systematicky. Co se týče rozsahu pravidelně zveřejňovaných informací, ten je podle našeho názoru nadstandardní. Každému čtvrtletnímu oznámení finančních výsledků například předchází zveřejnění provozních údajů za uplynulé čtvrtletí a oznámení smluvených cen na nové čtvrtletí. Každý tak může sledovat, jak se nám daří plnit náš roční cíl.