Bank of England překvapila a na červencovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny

Pro zachování základní sazby na stávající úrovni hlasovalo osm členů měnového výboru, pro snížení sazby zvedl ruku jen jeden člen výboru. Od února hlasovalo pro zachování základní úrokové sazby na 0,5 % na každém zasedání všech devět členů výboru, na předcházejících zasedáních se Ian McCafferty vyslovoval pro zvýšení sazby.

Britská libra v reakci na rozhodnutí Bank of England posílila k americkému dolaru z 1,3222 GBP/USD na 1,337 GBP/USD, později se po mírné korekci posunula ještě nepatrně výše.

Na konci června Bank of England uvedla, že zvažuje rozšíření stimulačních opatření. "Výhled ekonomiky se zhoršil a během léta bude pravděpodobně zapotřebí určité uvolnění měnové politiky," řekl tehdy guvernér banky Mark Carney.

Zhruba o týden později BoE oznámila, že zmírní pravidla pro komerční banky, aby zajistila, že po referendu o budoucnosti Británie v Evropské unii, v němž převážily hlasy stoupenců takzvaného brexitu, budou banky nadále poskytovat úvěry. Banka uvedla, že sníží požadavek na objem kapitálu, který banky musejí držet jako rezervu. Opatření by mělo uvolnit podle odhadů až 150 miliard liber na úvěry domácnostem a firmám.

"Obavy z vlivu brexitu na britskou ekonomiku jsou jistě důvodem ekonomice trochu pomoci, ať už v rozpočtu (nižší daně nebo vyšší výdaje), nebo v ceně peněz (nižší úrokové sazby), problémem ale je, že od posledního snižování sazeb proběhla růstová fáze hospodářského cyklu, včetně růstu produkce, zaměstnanosti a realitního trhu, ale BoE nestihla sazby zvýšit, aby je mohla v případě potřeby opět snížit," uvedl před zveřejněním rozhodnutí měnového výboru BoE Miroslav Plojhar, stratég z České spořitelny.

Bank of England drží základní úrok na historickém minimu 0,5 % od března 2009, kdy jej na tuto úroveň snížila v rámci boje proti dopadům globální finanční krize.

Podle listu Financial Times investoři pravděpodobnost snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů odhadovali na zhruba 75 %. V anketě agentury Bloomberg potvrdilo očekávání snížení sazby 30 z 54 dotázaných ekonomů. V anketě webu Business Insider mezi 13 ekonomy, bankami a obchodními společnostmi předpověděla snížení sazby jen mírná nadpoloviční většina dotázaných.

"Od britského referenda nevyšla prakticky žádná ekonomická data, takže by bylo nerozumné se sazbami hýbat. Ještě neuběhly ani tři týdny (od konání referenda). I Mario Draghi říká, že slova bývají silnější než činy. Jinými slovy, slibujte nyní, konejte později," říká Mike van Dulken, ekonom z Accendo Markets, který ve snížení sazeb nevěřil.

Jednou z mála pobrexitových zpráv naznačujících vývoj nálady ve Spojeném království byla zpráva o důvěře britských podniků v ostrovní ekonomiku zveřejněná v prvním červencovém týdnu. Ta ukázala, že počet firem s pesimistickým náhledem na vývoj ekonomiky v období příštích 12 měsíců se v týdnu po konání historického referenda o vystoupení Británie z Evropské unie zvýšil na 49 %. Před referendem to bylo jen 25 %.

Část analytiků ale upozorňuje, že zhoršení nálad po překvapivém výsledku referenda nemusí být trvalé. Společnosti, podnikatelé, investoři i domácnosti podle nich na rozhodnutí většiny Britů vystoupit z EU mohou reagovat impulzivně. V referendu, které se konalo 23. června, se pro odchod Británie z unie vyslovilo 51,89 % voličů. Pro setrvání země v EU bylo 48,11 % hlasujících.

Zdroj: Bloomberg