Fed v červenci ponechal úrokové sazby beze změny, odložil ale holubičí kabát

"V červnu byla tvorba pracovních míst po slabém květnu velmi silná. Tyto a další údaje naznačují, že se situace na trhu práce bude i v příštích měsících zlepšovat," stojí v prohlášení ze zasedání měnového výboru Fedu. Zároveň ale výbor upozornil, že inflace v USA zůstává slabá a nelze čekat, že by se tento stav v nejbližších měsících zásadně změnil.

"Krátkodobá rizika pro výhled hospodářského vývoje (v USA) celkově polevila," píše se dále v prohlášení ze zasedání FOMC. Výbor dále uvedl, že výdaje amerických domácností "prudce rostou", což je posun v rétorice oproti červnovému zasedání. Na druhou stranu ale tato slova zmírňuje poznámka, že firemní investice zůstávají slabé.

"Pesimisté podotýkají, že vysoká míra pozitivních makropřekvapení povede k revizi růstu americké ekonomiky směrem nahoru. A protože analytici mají tendenci extrapolovat trend, bude revize výhledu optimističtější, než by bylo vhodné. A když bude optimističtější, tak na podzim bude nadšení z americké ekonomiky klesat. Ne proto, že by se ekonomika musela nutně vyvíjet hůře, ale proto, že očekávání budou zkrátka nastavena jinak. Hédonická adaptace v praxi," říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Pro zachování základní úrokové sazby ve stávajícím rozpětí hlasovali všichni členové měnového výboru s výjimkou šéfky kansaského Fedu Esther L. Georgeové, která zvedla ruku pro zvýšení rozpětí základního úroku na 0,5-0,75 %.

Americký dolar po zveřejnění rozhodnutí a odtajnění zápisu ze zasedání měnového výboru výrazně posílil k euru, prakticky ihned ale o zisky zase přišel a naopak k evropské měně začal mírně oslabovat.

Pravděpodobnost růstu základní úrokové sazby na příštím zasedání měnového výboru Fedu, které se bude konat na konci září, byla před zveřejněním rozhodnutí FOMC na červencovém zasedání podle dat agentury Bloomberg 27,8 %. Více než 50% pravděpodobnost růstu sazeb je podle dat Bloombergu až pro zasedání, které se bude konat příští rok v březnu (54,6 %).

"Celkové vyznění zápisu je příznivější, Fed je ale obezřetný ohledně zranitelnosti trhů. Banka stále upozorňuje, že sleduje situaci na trzích, takže přesto, že se spousta věcí obrátila k lepšímu, je Fed extrémně opatrný," říká Joseph LaVorgna, hlavní ekonom pro USA v Deutsche Bank.

"Fed naznačil, že by se sazby mohly zvýšit v září, odmítl se ale k takovému kroku zavázat," doplňuje Kathy Jonesová ze společnosti Charles Schwab. "Rozhodně je ale (Fed) jistější."

"Ekonomika USA je minimálně v porovnání s ekonomikou eurozóny ve velmi slušné kondici. Zatímco mnoho zemí eurozóny se potýká se strukturálními problémy, slabým růstem produktivity, problémy v bankovním sektoru a podobně, v USA je situace jiná. Celkově se Spojené státy nacházejí v situaci, kdy by měl Fed seriózně uvažovat o pozvolném zvyšování sazeb," říká Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.

"Některá data ale naznačují potřebu vyšší opatrnosti. Vedle nízké jádrové PCE inflace a stále slabého mzdového růstu jde především o míru pracovní participace, což je podíl pracovní síly k celkovému počtu práceschopných lidí. Oproti předkrizovým rokům je míra participace stále nízká, což je (kromě odchodů do důchodu) způsobeno také tím, že část nezaměstnaných přestala kvůli špatným vyhlídkám na nalezení nové práce zaměstnání aktivně hledat, čímž v oficiálních statistikách přestala spadat mezi nezaměstnané. Vedle toho jsou zde ještě dva důvody pro větší zdrženlivost ohledně zvyšování sazeb. Prvním jsou rizika ve světě. Fed se po právu obává, že v kontextu uvolňování měnové politiky v eurozóně a v Japonsku by mohl růst sazeb v USA vyvolat vyšší zhodnocení dolaru. Druhým důvodem pro odklad zvyšování sazeb pak může být nízká míra celkové inflace v USA. To ale není příliš relevantní argument, protože centrální banky cílují až inflaci budoucí (za rok až rok a půl). Proto současná nízká (meziroční) inflace není až tak důležitá. Za rok už v ní nebudou negativní příspěvky ropy, které na podzim vypadnou, a celková inflace se tak přiblíží té jádrové," uvádí dále analytik.

"Na velký problém si centrální banka USA zadělává svojí špatnou a často také nekonzistentní komunikací, která je vidět jak v čase, tak mezi jednotlivými představiteli Fedu. Stačí se vrátit do loňského září, kdy měl Fed na stole možnost zvýšení sazeb, na což byly trhy připravené a mohly bance výrazně pomoci s adekvátním zpřísněním měnových podmínek. K tomu ale kvůli obavám z vývoje ve světě došlo až na prosincovém zasedání, což s sebou neslo mimo jiné zbytečnou volatilitu. A něco podobného se děje i v letošním roce, kdy se střídají období většího a menšího důrazu Fedu na rizika ve světě, což je příležitostně doprovozeno individuálními optimistickými komentáři ohledně budoucího zvyšování sazeb. Je zcela legitimní, když každý člen FOMC má svůj názor na to, jak by se měla měnová politika dále vyvíjet, z pohledu centrální banky ovšem není přínosné, když ze své pozice řada jejích představitelů vyjadřuje značně odlišné názory. Výsledkem je dnes to, že trhy přestaly Fedu věřit a jednotlivá tvrzení představitelů banky ohledně zvyšování sazeb v blízké době už skoro neberou v potaz. V současné situaci to není až tak podstatné, problém ale může nastat v okamžiku, když se v americké ekonomice zvýší inflační tlaky. Fed, pokud na ně nebude chtít rezignovat, bude v takové situaci muset zasáhnout. A to výrazněji, protože nebude bojovat jen proti sílící inflaci, ale také za důvěryhodnost své komunikace. A to bude mít reálné důsledky," dodává Jiří Polanský.

PLNÉ ZNĚNÍ ZÁPISU Z ČERVENCOVÉHO ZASEDÁNÍ FOMC

Americká ekonomika v červnu mimo zemědělství vytvořila zhruba 287 tisíc pracovních míst. Trh odhadoval, že vzniklo jen zhruba 180 tisíc míst. Data za duben byla v červnové statistice upravena na 144 tisíc ze 123 tisíc, údaj za květen byl nicméně revidován na 11 tisíc z 38 tisíc. Květnová data byla pro trh obrovským zklamáním, očekával se přírůstek asi 160 tisíc míst. Nečekaně špatná statistika tvorby míst tehdy dramaticky snížila pravděpodobnost brzkého zvýšení sazeb v USA, protože pokračování pozitivního vývoje na trhu práce Fed opakovaně zmiňuje jako jednu z hlavních podmínek dalšího utažení své měnové politiky. Silné červnové údaje ale naopak pravděpodobnost relativně brzkého růstu sazeb opět zvýšily. Údaje za červenec budou zveřejněny příští týden v pátek.

Celoročně přepočtený růst americké ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil na 1,1 % z 1,4 % v posledním loňském kvartálu. Ekonomové předpokládají, že ve druhém čtvrtletí hospodářský růst zrychlil na zhruba 2,5 %.

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v červnu ve srovnání s předchozím měsícem vzrostly o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v květnu. Ceny rostly v červnu již čtvrtý měsíc za sebou. Američané zaplatili více za bydlení, zdravotní péči a energie, potraviny ale zlevnily. Meziročně v červnu ceny stouply o procento, tedy rovněž stejně jako v květnu. Analytici dotázaní agenturou Reuters očekávali meziměsíční inflaci 0,3 % a meziroční růst cen o 1,1 %.

Zdroj: CNBC