V zátěžových testech evropských bank dopadla nejhůře italská Monte dei Paschi, Raiffeisen byla třetí nejhorší

Banka Monte dei Paschi di Siena již má připravený záchranný plán. Ten počítá se zvýšením kapitálu banky o pět miliard eur vydáním nových akcií a dále s prodejem nesplácených pohledávek. Italské ministerstvo financí vyjádřilo se záchranným plánem spokojenost a upozornilo, že na podporu banky nebude zapotřebí vynaložit žádné státní peníze. Evropská komise v pátek uvedla, že plán Monte Dei Paschi na posílení kapitálu je v souladu s pravidly EU.

Zátěžových testů se zúčastnilo celkem 51 evropských bank, které představují zhruba 70 % bankovního sektoru v EU. Zároveň je to méně než polovina ze 123 bank, které byly testovány před dvěma lety. Na rozdíl od předchozích testů nebyly tentokrát banky rozděleny na ty, které v testech uspěly, a na ty, které v nich propadly. Nasimulovaná situace měla odpovědět na otázku, jak by si banky poradily s hlubokou krizí, která by trvala tři roky.

U finančních domů, které skončily s horším výsledkem, sice nebude nutné okamžitě navyšovat kapitál, na druhou stranu ale akcionáři těchto bank nemohou počítat se zvyšováním dividend a dalšími formami finančních odměn.

Mezi dvanáctku bank s nejslabšími výsledky v zátěžových testech se podle agentury Reuters zařadily například také francouzská Société Générale, italská UniCredit, německá Deutsche Bank nebo rakouská Erste Group. "Bankovní sektor je nyní odolnější a dokáže ekonomické šoky absorbovat lépe než před dvěma lety," poznamenala nicméně šéfka bankovního dozoru ECB Daniele Nouyová.

Někteří analytici nicméně po zveřejnění výsledků zátěžových testů evropských bank upozorňovali na příliš optimistické nastavení hypotetické hospodářské krize. "Pod ekonomickým stresem EBA rozumí pokles HDP Evropské unie o 'dramatických' 2,5 %. V nejvíce sledované zemi – Itálii – se pod stresem dokonce rozuměl pokles jen o 1,5 %. Pro srovnání, když ČNB testuje české banky, předpokládá, že by ekonomika celkově mohla klesnout o 6,5 %," upozornil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Investoři v zásadě hledí na to, zda poměr kvalitního kapitálu k celkovému objemu poskytnutých půjček dosahuje alespoň 5,5 %. U bank, které jsou systémově důležité, je to 6,5 %, u některých dokonce 7,5 %. Například italská Monte dei Paschi di Siena, která skončila zdaleka nejhůře, by v situaci hluboké krize měla zápornou hodnotu tohoto ukazatele. To znamená, že by musela skončit. Celkově by se kapitálová přiměřenost bank v EU snížila z 12,6 % v roce 2015 na 9,2 % na konci roku 2018.

"Pozitivem je navyšování kapitálu bank v posledních letech. Snaha finančních domů zvýšit svou kapitálovou přiměřenost je ale také důvodem, proč banky neúvěrují ekonomiku tak, jak by si ECB představovala. Nejde mít totiž obojí, tedy banky, které zvesela půjčují a zároveň jsou 100% bezpečné," dodal Navrátil.

Zátěžové testy byly zavedeny po finanční krizi z let 2007 až 2009 s cílem obnovit důvěru investorů a posílit bankovní systém, aby banky mohly poskytovat více úvěrů.

Součástí letošních testů nebyla žádná banka z České republiky, pouze mateřské společnosti některých českých finančních ústavů, jako jsou Erste Group, Raiffeisen, KBC Groep, Société Générale nebo UniCredit.

S výjimkou tří bank (Allied Irish, Barclays a Monte dei Pashi) obstály v zátěžovém scénáři všechny velké finanční ústavy. Pozitivní je celkový výsledek testů především pro italský bankovní sektor, neboť testy neodhalily žádné nepříjemné překvapení.

"Menším zklamáním byly výsledky v ČR působících rakouských bank, tedy Erste Group a Raiffeisen. V krizovém scénáři se kapitálový polštář těchto institucí ztenčil více, než čekali analytici. U Erste bylo překvapením, o kolik hůře než před dvěma lety testy dopadly. Tehdy se ukazatel kapitálové přiměřenosti propadl o 230 bazických bodů, nyní to bylo o více než 400 bodů na 8,2 %," upozornil Vojtěch Železný z Conseq Investment Management. "Největšími problémy evropských bank zůstávají záporná depozitní sazba a pomalá úvěrová dynamika na starém kontinentu. Testy ovšem nepočítaly s brexitem ani s efektem dlouhodobých záporných sazeb, což jejich pozitivní vyznění značně oslabuje."

"Podle nás jsou výsledky testů pro Erste Group vzhledem k parametrům testů, které znevýhodňovaly její hlavní trhy ve střední a východní Evropě, neutrální až lehce pozitivní," doplnil Milan Lávička, analytik J&T Banky. "Negativní scénář počítal s výrazně horším vývojem ekonomiky, nesplácených úvěrů a poklesem cen nemovitostí v regionu střední a východní Evropy oproti západoevropským zemím. Zátěžový scénář zároveň počítal s oslabením lokálních měn vůči euru o 8–23 %. Úrokové výnosy by podle testů v důsledku růstu úrokových sazeb (přecenění závazků a žádné přecenění aktiv) a zhoršení kvality úvěrů poklesly o přibližně 25 % a podíl rizikových úvěrů by dosáhl 11,9 %, což je výrazně více, než byla maxima v roce 2013 (9,7 %), kdy Erste řešila problémy s kvalitou úvěrů v Rumunsku a Maďarsku," dodal Lávička.

Zdroj: ČTK