Nízké sazby uzavřely Wall Street do obří bubliny, varuje (nejen) Donald Trump
Donald Trump v předvolební kampani vytáhl další velké téma. Tentokrát se terčem jeho útoků stala jedněmi milovaná a jinými nenáviděná Wall Street.
Den poté, co republikánský kandidát na amerického prezidenta v Detroitu představil hlavní body svého hospodářského programu, došlo na další téma, které může oslovit velkou část americké populace. V rozhovoru pro Fox News Trump prohlásil, že americké akcie jsou v současném kontextu jen velkou bublinou.
Trump v čele bublinářů
"Pokud půjdou sazby nahoru, nebude to hezký pohled. Je to všechno jen velká bublina," prohlásil Trump s tím, že americké akcie od finanční krize z roku 2008 zpevnily o více než 220 % pouze díky nízkým sazbám a celkově uvolněné měnové politice americké centrální banky.
Podle dat burzovní skupiny CME jsou nyní očekávání nastavená na další zvýšení základního úroku Fedu až v květnu příštího roku. Pravděpodobnost zvýšení základního úroku na zasedání měnového výboru Fedu v květnu 2017 je 50,2 %. Trumpovo varování, ať již se zakládá na pravdě nebo ne, tedy může vypadat jako zbytečné tlachání, realitní magnát, který by rád obsadil Bílý dům, ale rozhodně není jediný, kdo před vývojem na Wall Street varuje. V posledních týdnech s podobným varováním vystoupili také Jeffrey Gundlach, George Soros nebo Carl Icahn.
Jak si aktuálně americké akcie z pohledu valuace stojí, může napovědět ukazatel CAPE (cyklicky očištěný ukazatel P/E).
Daňová revoluce
S aktivistickým investorem Carlem Icahnem si navíc Donald Trump notuje i v jiných tématech. V úterý Icahn po pondělním příslibu Trumpa, že coby prezident uskuteční daňovou revoluci, jakou Amerika nepoznala od dob Ronalda Reagana, prohlásil, že není důvod, proč Trumpovi v listopadových volbách nedat hlas.
Trumpova daňová revoluce se má projevit především u daní z příjmu fyzických osob, kde republikánský kandidát revidoval svůj původní návrh z loňského září. Zatímco tehdy počítal se sazbami 0, 10, 20 a 25 %, v pondělí navrhl sazby 12, 25 a 33 %. Nejbohatší Američany tak chce zdanit o osm procentních bodů vyšší sazbou, než původně předpokládal, přesto ale nižší než dnes. Nyní v USA platí sedmistupňové progresivní zdanění s nejvyšší sazbou 39,6 %. Podle ekonomických expertů by původně navrhované nejvyšší zdanění 25 % neúnosně snížilo příjmy státní pokladny. Pokud jde o zdanění podniků, nemělo by podle Trumpa v žádném případě přesáhnout hranici 15 %. Nynější daň dosahuje 35 %.
Zdroj: CNBC
