ERÚ začíná stanovovat takzvané indikativní ceny plynu, obchodníci jsou rozpačití
Energetický regulační úřad (ERÚ) začíná stanovovat takzvané indikativní ceny plynu. Pomocí nich by se občané měli lépe orientovat v cenách na trhu a domácnosti by vhodnějším výběrem z nabídky dodavatelů mohly ušetřit několik miliard korun. Na úterní tiskové konferenci to řekla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Obchodníci s plynem jsou ale z návrhu rozpačití a dívají se na něj s despektem. Záměr ERÚ je podle nich totiž zavádějící, neboť nelze jednoduše porovnávat jednotlivé nabídky, které v sobě zahrnují vedle ceny i například garanci dodávek.
Ceny bude stanovovat úřad čtvrtletně, pro dodavatele závazné nebudou. V budoucnu by Vitásková chtěla podobně informovat i o trhu s elektřinou. Plánuje proto oslovit ministerstvo průmyslu a obchodu, aby upravilo zákon a umožnilo úřadu dočasně regulovat cenu. "Jsme připraveni zvážit přípravu legislativního návrhu - změny zákona, nicméně ne dříve, dokud ERÚ nevyužije dostupných prostředků k regulaci ceny podle platné legislativy," řekl v úterý ČTK v reakci mluvčí ministerstva František Kotrba. Vitásková se zároveň nechala slyšet, že by nechtěla opětovně zavádět stálou regulaci trhu. "Sofistikovaná kontrola divokého liberalizovaného trhu je však určitě pro konečného spotřebitele výhodou," dodala.
Podle obchodníků nelze jednoduše porovnávat jednotlivé nabídky na trhu. "Stanovit indikativní cenu plynu v rámci tak širokého spektra obchodníků, různých produktů, služeb, servisu, garancí i kvality služeb je zavádějící. Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím výslednou cenu jsou také náklady na zajištění bezpečnosti a garance dodávek zejména v zimním období," uvedl mluvčí největšího distributora plynu v ČR, skupiny RWE, Martin Chalupský.
Důvod, proč by měl stát do konkurenčního prostředí jakkoliv zasahovat, nevidí například jednatel největšího alternativního dodavatele energií v Česku Bohemia Energy Jiří Písařík. "Máme možnost srovnání se Slovenskem, kde je trh regulovaný. Když má regulace i jiný podtext, jako například sbírání politických bodů, vždy uškodí jedné skupině spotřebitelů na úkor jiné skupiny, což neodpovídá tržnímu prostředí," sdělil Písařík.
V Česku je zhruba 2,84 milionu odběratelů zemního plynu. V letošním prvním pololetí se v ČR spotřebovalo 4,3 miliardy metrů krychlových plynu. Meziročně se tak spotřeba prakticky nezměnila, nárůst činil 0,7 %.
Na spotřebě mají tradičně největší podíl velkoodběratelé. Podle ERÚ v pololetí spotřebovali 1,8 miliardy metrů krychlových komodity, meziročně o 0,7 % méně. Spotřeba domácností naopak vzrostla, a to o 3 % na 1,3 miliardy metrů krychlových.
Za celý rok 2015 Češi spotřebovali 7,6 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 4,5 % více. I tak byla spotřeba druhá nejnižší za deset let, méně plynu se v Česku v posledním desetiletí spotřebovalo právě jen v roce 2014. V letech 2005 a 2006 naopak spotřeba činila více než 9 miliard metrů krychlových.
Cenu plynu stanovují převážné dodavatelé, na výsledné ceně pro zákazníky se jejich cenová politika promítá zhruba z 80 %. Zbylou pětinu tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně stanovuje ERÚ. Patří do ní například poplatky za distribuci nebo přepravu.
Český trh s plynem je liberalizován od roku 2007 a od té doby si mohou lidé libovolně vybírat svého dodavatele. Cenu plynu stanovují převážné dodavatelé, na výsledné ceně pro zákazníky se jejich cenová politika promítá zhruba z 80 procent. Zbylou pětinu tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně stanovuje ERÚ. Patří do ní například poplatky za distribuci nebo přepravu.
Český trh s elektřinou je liberalizován od roku 2006, trh s plynem pak od roku 2007. Od té doby si mohou lidé libovolně vybírat svého dodavatele energií.
Zdroj: ČTK
Aktuality
