Evropské akcie v pátečním obchodování prudce ztrácely

V pátečním obchodování ztrácely indexy velkých akciových trhů západní Evropy shodně více než jedno procento.

Celoevropský index STOXX Europe 600 zakončil páteční seanci se ztrátou 1,09 procenta, když všechny jeho sektory byly v záporném pásmu.

Ve ztrátě ještě o necelého půl procenta výraznější skončil index i za celý týden.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Jeden z inženýrů německého automobilového koncernu Volkswagen se v pátek u amerického soudu přiznal k podílu na skandálu kolem falšování testů emisí naftových vozů.

• Britský Úřad pro vyšetřování závažných podvodů (SFO) obvinil tři bývalé vedoucí pracovníky největšího britského maloobchodního řetězce Tesco v souvislosti s účetním skandálem kolem nadhodnocování zisků podniku.

• Evropská komise v blízké době předloží další návrhy s cílem zamezit nadnárodním firmám vyhýbat se placení daní. Novinářům to v pátek řekl komisař pro hospodářské, měnové a daňové otázky Pierre Moscovici.

• Nač ten povyk? Slunce pořád svítí, ekonomika roste, Skotsko nevyhlásilo nezávislost. Je načase, aby proevropští věštci zkázy přiznali, že brexit je pro Británii prospěšný a svět očekává její návrat jakožto opravdu "svrchované" země. Zbývá jen, aby premiérka Theresa Mayová popohnala vyjednávání, ať jsou vazby na Brusel zpřetrhány co nejdříve. Taková je převažující nálada téměř tři měsíce po hlasování o vystoupení Británie z EU, píše komentátor britského listu Financial Times Philip Stephens.
• Záchranný fond eurozóny ESM zatím nejednal o poskytnutí finanční pomoci pro italské banky. Řekl to v pátek šéf fondu Klaus Regling. Popřel tak zprávy z médií, podle kterých italská vláda tento krok zvažuje, aby podpořila tamní bankovní sektor. Ten se už delší dobu potýká s vysokým zadlužením.
• Rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer na pondělním setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem zmíní také otázku jaderné elektrárny Temelín. Hofer, který je i jedním z místopředsedů rakouského parlamentu, v pátek podle agentury APA řekl, že nepovažuje jaderné elektrárny za bezpečné a nechce je mít v žádné evropské zemi.
• Americký vydavatel platebních karet MasterCard čelí v Británii žalobě za údajné účtování nadměrných poplatků u milionů karetních transakcí. Žaloba požaduje odškodné ve výši 14 miliard liber (447 miliard Kč), což je zatím největší požadavek na odškodné, jaký kdy byl u britského soudu předložen, informují zahraniční média.
• Ministři financí zemí eurozóny vybídli Řecko k urychlení reforem, které jsou podmínkou k tomu, aby zadlužená jihoevropská země mohla čerpat další finanční pomoc ze záchranného úvěru. Novinářům to po schůzce v Bratislavě řekli šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem a eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
• Meziroční inflace v srpnu zrychlila tempo růstu na 0,6 procenta z červencových 0,5 procenta. Je za tím hlavně zdražení alkoholických nápojů a tabáku. Vliv měl rovněž růst cen za bydlení, energie a vodu, zmírnil se také pokles cen potravin. Čísla zveřejnil v pátek Český statistický úřad.

Hlavní události na evropských trzích za uplynulý týden

• Evropská centrální banka na svém zářijovém zasedání ponechala sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %, kam je banka snížila v březnu. V nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně pokračuje také program kvantitativního uvolňování. Změny těchto parametrů většina trhu ani nečekala.
• Evropský rozpočet a způsob jeho tvorby jsou ve své nynější podobě zastaralé a neúčinné, míní někdejší italský premiér, bývalý eurokomisař a nyní šéf odborné skupiny k tomuto tématu Mario Monti. Sadu návrhů konkrétních změn, které by mohly být využity pro tvorbu evropských rozpočtů po roce 2020, hodlá společně se svým týmem předložit letos v prosinci.
• Hospodářský růst v Německu v letošním roce díky silné domácí poptávce zrychlí na 1,9 procenta. Napřesrok však jeho tempo zpomalí zhruba na polovinu, protože exportéři se budou potýkat s negativními důsledky odchodu Británie z Evropské unie i s dalšími riziky. Vyplývá to z aktualizované prognózy německého institutu DIW.
• Francouzská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátí k růstu, hrubý domácí produkt (HDP) se po stagnaci v předchozích třech měsících zvýší o 0,3 procenta. Ve své pravidelné měsíční zprávě o podnikatelské náladě to ve čtvrtek předpověděla francouzská centrální banka.
• Vídeňská burza ve středu 7. září oznámila pravidelné pololetní úpravy regionálních CECE indexů. Jak se změny dotknou českých titulů?
• Evropští centrální bankéři podle očekávání Société Générale prodlouží v září program kvantitativního uvolňování a mírně upraví jeho pravidla, aby si uvolnili ruce při dalších odkupech dluhopisů (navýší zřejmě svůj maximální podíl na držbě vybraných papírů).
• Nabídky na koupi polské dceřiné firmy rakouské banky Raiffeisen podaly největší polská banka PKO a Alior Bank, kterou ovládá polská pojišťovna PZU. Agentuře Reuters to ve středu večer řekl informovaný zdroj. Kontrolu nad oběma uchazeči o Raiffeisen drží polský stát, který usiluje o posílení svého vlivu v domácím bankovním sektoru.
• Průmyslová výroba v Německu se v červenci meziměsíčně snížila o 1,5 procenta, tedy nejprudším tempem za téměř dva roky. Oznámilo to ve středu německé ministerstvo hospodářství. Pokles produkce byl překvapením pro analytiky, kteří podle průzkumu agentury Reuters počítali s růstem v rozsahu 0,2 procenta.
• Produkce zpracovatelského sektoru v Británii v červenci klesla o 0,9 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední rok. Oznámil to ve středu tamní statistický úřad. Údaje podle agentury Reuters potvrzují, že červnové referendum o odchodu Británie z Evropské unie bezprostředně zasáhlo britské továrny. Celková průmyslová výroba nicméně v červenci překvapivě stoupla o 0,1 procenta, a to díky vyšší těžbě ropy a plynu.
• Irská vláda ve středu připustila, že bude muset od americké společnosti Apple přijmout platbu daně ve výši 13 miliard eur, jak nařídila Evropská komise (EK). Ta tvrdí, že Apple byl daňově zvýhodněn a že mu Irsko poskytlo nedovolenou státní pomoc. Irská vláda minulý týden rozhodla, že se proti rozhodnutí EK odvolá a ve středu by rozhodnutí vlády o odvolání měl projednat parlament.
• Evropská centrální banka v srpnu nakoupila o 19 miliard eur méně v státních dluhopisech a dluhopisech nadnárodních institucí ve srovnání s červencem. Nákupy celkově dosáhly 60,5 miliardy eur (50,5 miliardy státní dluhopisy, 6,7 miliardy korporátní dluhopisy, 3,5 miliardy kryté dluhopisy a 0,3 miliardy eur ABSka).

• Německá automobilka Volkswagen podepsala s čínskou firmou Anhui Jianghuai Automobile (JAC Motor) předběžnou dohodu o možném vytvoření společného podniku pro výrobu elektromobilů a hybridních vozů. Oznámil to ve středu podle agentury Reuters čínský podnik. Dodal, že firmy nyní zkoumají proveditelnost tohoto společného podniku a hodlají podepsat závaznou dohodu během pěti měsíců.

• Eurostat v úterý potvrdil předběžné údaje o růstu ekonomiky v eurozóně. Podle nich hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,3 % mezikvartálně a 1,6 % meziročně. V celé Evropské unii ekonomika rostla tempem 0,4 % mezikvartálně poté, co v prvním čtvrtletí v obou regionech rostla ekonomika tempem 0,5 %.

• Průmyslová produkce v červenci meziročně klesla reálně o 14,1 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 7,6 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů nižší o 9,7 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 16,2 %.
• Německá telekomunikační skupina Deutsche Telekom zvažuje rušení tisíců míst v Německu, další osud svých aktivit ve východní Evropě a Řecku a možný prodej části divize informačních technologií T-Systems. Napsal to v úterý německý list Handelsblatt s odvoláním na nejmenované zdroje informované o nedávném jednání představenstva a dozorčí rady skupiny. Mluvčí společnosti ale informace popřel.
• Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer znovu zvýšil svou nabídku na převzetí americké biotechnologické společnosti Monsanto. Bayer v pondělí v noci sdělil, že za největšího světového producenta osiv je ochoten nabídnout přes 65 miliard dolarů. Firma rovněž uvedla, že její jednání s Monsantem pokročila. Spojením obou společností by vznikl největší dodavatel produktů pro zemědělskou výrobu na světě a šlo by také o největší zahraniční akvizicí uskutečněnou německou firmou.
• Německo bude mít v roce 2017 i přes výrazně vyšší výdaje na integraci běženců vyrovnaný státní rozpočet. Počítá s tím návrh rozpočtu, který v úterý poslancům představil ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU). Vyrovnané má být podle jeho představ hospodaření státu i v dalších nejméně třech letech.
• Americký konglomerát General Electric (GE) má v plánu koupit dva evropské výrobce 3D tiskáren - švédskou firmu Arcam a německou SLM Solutions. Americká společnost v úterý sdělila, že celkem chce za obě firmy dát 1,4 miliardy dolarů.
• Německá automobilka Volkswagen se dohodla na partnerství s americkým výrobcem nákladních vozů Navistar International. Volkswagen bude Navistaru dodávat motory a koupí v americké firmě 16,6 procenta akcií, sdělily v úterý obě firmy.
• V Evropské unii činil v roce 2014 rozdíl mezi očekávanými příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) a skutečně vybranou částkou 159,5 miliardy eur, uvedla v úterý Evropská komise. Výpadek se přitom pohyboval v rozmezí od 37,9 procenta v Rumunsku až po minimum 1,2 procenta ve Švédsku.
• Evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová v úterý vyzvala předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, aby vyjasnil postoj komise k nástupu svého předchůdce Josého Barrosa do americké investiční banky Goldman Sachs. Dopis, který Junckerovi kvůli tomu poslala, v úterý zveřejnil její úřad.
• Německý přebytek běžného účtu platební bilance by letos mohl vystoupit na nový rekord 310 miliard dolarů. Předstihl by tím čínské aktivní saldo a byl by nejvyšší na světě, předpověděl v úterý mnichovský ekonomický institut Ifo. Hlavní složkou bilance běžného účtu je obchodní bilance. Německý přebytek se opírá o vysoké aktivní saldo v obchodu se zbožím, uvedl ekonom Ifo Christian Grimme. Podle něj německý vývoz překročil hodnotu dovozu jen v prvním pololetí o 159 miliard dolarů.
• Německo bude mít po příštích parlamentních volbách na podzim 2017 prostor ulevit daňovým poplatníkům v rozsahu 15 miliard eur. Při představení návrhu státního rozpočtu pro příští rok to v úterý Spolkovému sněmu řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU).
• Slovenská ekonomika zrychlila ve druhém čtvrtletí tempo růstu proti předchozímu kvartálu na 0,9 %. Informoval o tom v úterý slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj dřívější odhad. V prvním čtvrtletí hospodářství země rostlo o 0,8 %.

• Švýcarská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychlejším tempem od prudkého posílení franku na počátku roku 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl meziročně o dvě procenta, což byl více než dvojnásobek odhadů ekonomů. Vyplývá to z úterních vládních statistických údajů.

• Ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov, kteří se setkali na okraj summitu skupiny G20 v Číně, nedospěli k dohodě o zastavení bojů v Sýrii. Podle amerického ministerstva zahraničí rozdíly v postojích stran přetrvávají, informují světové tiskové agentury.

• Německá automobilka Volkswagen manipulacemi s emisemi u naftových aut porušila ve většině zemí Evropské unie evropské zákony na ochranu spotřebitele, řekla německému listu Die Welt eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. Její úřad nyní vyhodnocuje informace ze všech 28 unijních států.
• Největší ruská automobilka AvtoVAZ požádala své akcionáře o doplnění kapitálu a chce získat prodejem nových akcií celkem 85 miliard rublů (asi 31 miliard Kč). Vyplývá to z pondělního sdělení společnosti. Firmu těžce zasáhl propad domácího automobilového trhu a bez nových peněz by mohla mít problémy s plněním finančních závazků, uvedla agentura Reuters.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb se v srpnu zvýšila více, než se čekalo. Index nákupních manažerů vzrostl na 56 bodů z červencových 54,1 bodu, očekával se přitom mírnější růst na 54,2 bodu. Kompozitní index stoupl na 54,8 bodu z červencových 53,7 bodu. Očekával se růst na 53,8 bodu.
• Tržby v maloobchodě bez aut v červenci zpomalily meziroční růst na 1,6 % z červnových 6,3 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn mimo jiné tím, že letošní červenec měl o tři pracovní dny méně než ten loňský. V pondělí to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o sezónní vlivy klesly maloobchodní tržby v červenci reálně meziměsíčně o 0,2 %, meziročně se zvýšily o 5,1 %.
• Aktivita italského sektoru služeb se v srpnu mírně zvýšila. Index nákupních manažerů podle agentury Markit vzrostl na 52,3 bodu z červencových 52 bodů, očekával se přitom mírnější pokles na 51,8 bodu.
• Podle finálních dat agentury Markit se francouzský sektor služeb v srpnu držel v pásmu expanze a dosáhl desetiměsíčního maxima. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,3 bodu z 50,5 bodu v červenci, předběžná data počítala s růstem na 52 bodů. Kompozitní index stoupl na 51,9 bodu z červencových 50,1 bodu. Očekával se růst na 51,6 bodu.
• Německý sektor služeb v srpnu podle finálních dat agentury Markit zpomalil expanzi. Index nákupních manažerů se nečekaně snížil na 51,7 bodu z předchozích 54,4 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 53,3 bodu. Kompozitní index klesl na 53,3 bodu z předchozích 55,3 bodu, předběžná data predikovala pokles na 54,4 bodu.
• Růst aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem v srpnu zpomalil. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se podle finálních údajů společnosti Markit Economics snížil na 52,8 bodu. Čekal se naopak růst na 53,1 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů podle finálních údajů klesl na 52,9 bodu z 53,2 bodu, analytici odhadovali mírný růst na 53,3 bodu. Index zůstává nad hranicí 50 bodů, která odděluje pásmo expanze od pásma kontrakce, je ale nejníže od ledna 2015.
• Britský sektor služeb se v srpnu vrátil do pásma expanze. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,9 bodu z červencového sedmiletého minima 47,4 bodu, očekával se růst na 50 bodů. Byl to nejvýraznější měsíční přírůstek ve 20leté historii tohoto průzkumu. Kompozitní index rovněž překvapil, když stoupl na 53,6 bodu z červencových 47,6 bodu (odhad: 50,8 bodu).
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny v září vzrostla více, než se čekalo. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Sentix. Index důvěry se zvýšil na 5,6 bodu ze srpnových 4,2 bodu. Analytici očekávali, že index vzroste na 5 bodů.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v červenci vzrostly meziměsíčně o 1,1 %, očekával se 0,5% růst po červnovém poklesu o 0,1 % (revidováno z 0 %). Meziročně se tržby maloobchodu zvýšily o 2,9 %, očekával se 1,8% růst po 1,7 % v červnu (revidováno z 1,6 %).
• Průměrná mzda v České republice stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1 019 Kč, tedy o 3,9 %, na 27 297 Kč. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 %. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,8 %. V pondělí to oznáil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst je nižší, než odhadovali analytici. Za celé pololetí dosáhla průměrná mzda 26 898 Kč, o 4,2 % více než loni.
• Škoda Auto příští rok vyjede se čtyřmi modernizovanými modely. Vedle nové generace malého SUV Yeti, tedy zcela nového vozu, uvede na trh upravené verze, tzv. facelifty, modelů Citigo, Rapid a Octavia. U Octavie se přitom počítá s dělenými předními světlomety. Vyplývá to z neoficiálních informací od několika zdrojů ze Škody Auto.
• Za nižším meziročním růstem tržeb obchodů v červenci stály kalendářní vlivy, sedmý měsíc měl totiž o tři pracovní dny méně než ten loňský. Slabý výsledek maloobchodu byl podle analytiků jen přechodnou záležitostí, v dalších měsících by tržby obchodníků měly dál silněji růst.
• Za růstem mezd ve druhém čtvrtletí, který byl po odečtení inflace nejvyšší za posledních devět let, je podle analytiků především nedostatek pracovníků. Firmy jsou tak nucené lákat zaměstnance na rostoucí výdělky. Mzdy by přitom měly růst i v dalších měsících a za celý letošní rok by průměrná mzda měla podle ekonomů stoupnout o více než 4 %.
• Rusko a Saúdská Arábie v pondělí podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci na ropném trhu. Obě země založí pracovní skupinu, která zhodnotí situaci na trhu a doporučí kroky na podporu jeho stability. Oznámili to ministři energetiky obou zemí Alexander Novak a Chálid Fálih na okraj summitu skupiny největších světových ekonomik G20.
• V srpnu bylo vyhlášeno 59 bankrotů obchodních společností, což je o tři méně než v červenci a zároveň druhý nejnižší počet za osm let. V srpnu bylo rovněž vyhlášeno 590 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 121 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie CRIF - Czech Credit Bureau, kterou v pondělí firma poskytla ČTK.
• Plzeňská Škoda Transportation dodá 14 bateriových tramvají pro turecké město Eskişehir. Hodnota zakázky přesahuje 26 milionů euro (přes 700 milionů Kč). Všechny plně nízkopodlažní vozy ForCity Classic dodá do Turecka do 19 měsíců, řekl ČTK předseda představenstva Škody Transportation Tomáš Ignačák.
• Lídři skupiny zemí G20 se zavázali podpořit slábnoucí růst globální ekonomiky a postavit se proti obchodnímu protekcionismu. Hlavy největších světových ekonomik to uvedly v pondělním společném prohlášení z dvoudenního summitu v Číně. G20 se rovněž dohodla na krocích k omezení přebytků oceli na světovém trhu, za který je odpovědná zejména Čína.
• Volkswagen se údajně dohodl na spolupráci s americkou nákladní automobilkou Navistar. Německá automobilka se pokouší proniknout na světový trh s nákladními automobily, k čemuž jí má vedle vlastnictví značek MAN a Scania dopomoci právě dohoda s americkou společností. Volkswagen by měl výměnou za dodávání motorů získat podíl v Navistaru. Dohoda by mohla být oznámena již v úterý, napsala agentura Reuters. Volkswagen se k těmto informacím odmítl vyjádřit.
• Deutsche Bank snížila doporučení na akcie Royal Bank of Scotland na "sell" z "hold", snížila také doporučení na akcie Llloyds Banking Group na "hold" z "buy".
• Počet firem se základním kapitálem nižším než 200 000 Kč roste. Za prvních šest měsíců 2016 této možnosti využilo 80 % nově založených společností s ručením omezeným, před rokem to bylo 76 % a v polovině roku 2014 jen celkem 64 %. Vyplývá to z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.
• Developerská firma Finep postavila v Mongolsku od roku 2013 zhruba 300 bytů, dalších 1 700 jich má v plánu do konce roku 2023. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel společnosti Tomáš Pardubický. Mimo Prahu působí Finep v druhém největším mongolském městě Erdenetu a také v Bratislavě.

Výsledková sezóna

• Alternativnímu dodavateli energií Bohemia Energy vzrostly v prvním pololetí meziročně tržby o 5 % na 4,7 miliardy Kč. ČTK o tom v pondělí informovala mluvčí firmy Alžběta Šťastná. Hospodářský výsledek za pololetí společnost nezveřejnila.
• Dánský výrobce stavebnic Lego zvýšil v prvním pololetí tržby o 11 procent na 15,7 miliardy dánských korun (57 miliard Kč). Pomohla mu zejména silná poptávka v Evropě a Asii, kde prodeje rostly dvoucifernými tempy. Čistý zisk společnosti zůstal proti stejnému období loňského roku beze změny na 3,5 miliardy dánských korun (12,7 miliardy Kč), sdělila v úterý firma, která má závod i v České republice.
• Výsledky SAS v 3Q: Čistý zisk 805 milionů SEK (95 milionů USD; loni: 799 milionů SEK), tržby 11,13 miliardy SEK (loni: 10,97 miliardy SEK)

Zdroj: CNBC