SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ČNB v září ponechala měnovou politiku beze změny. Intervence neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017

Zářijové zasedání rady o nastavení měnové politiky bylo druhé, kterého se Jiří Rusnok účastnil ve funkci guvernéra. Bankovní rada však tentokrát zasedala v komorním složení, jednání se nezúčastnili Vojtěch Benda, Mojmír Hampl ani Pavel Řežábek.

Rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení koruny na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky.

Na začátku srpna bankovní rada ČNB zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. V polovině měsíce ovšem Jiří Rusnok řekl, že čas na ukončení devizových intervencí by mohl nastat také až ve druhé polovině příštího roku. Nyní uvedl, že šance na další odsunutí termínu ukončení intervencí z poloviny roku 2017 jsou minimální.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence banka provedla loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících.

Tisková konference Jiřího Rusnoka

14.15 Rusnok: Bankovní rada ČNB vyhodnotila nově dostupné informace a na jejich základě se jednomyslně rozhodla ponechat sazby na technické nule. Dále rada banky rozhodla o pokračování používání měnového kurzu jako dalšího nástroje měnové politiky.

14.16 Rusnok: Prognóza ze srpna, z níž jsme vycházeli, počítá s pokračováním devizových intervencí do poloviny roku 2017.

14.17 Rusnok: Inflace se začíná zvyšovat, stále je ale pod 2% cílem. Růst cen je stále pod protiinflačními tlaky ze zahraničí.

14.18 Rusnok: Na horizontu měnové politiky ČNB inflace mírně přesáhne 2% cíl, poté se k němu bude shora postupně navracet.

14.19 Rusnok: K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dojde zhruba v polovině příštího roku.

14.20 Rusnok: Neukončíme používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Nadále vidí rada jako pravděpodobný termín polovinu roku 2017.

14.21 Rusnok: ČNB je po konci intervenčního režimu připravena intervenovat za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů.

14.22 Rusnok: Inflace se odpoutala od úrovní blízkých nule, růst obnovily ceny potravin. Jádrová inflace je nadále zřetelně kladná. Pozitivně se v ní projevuje růst české ekonomiky a mezd.

14.23 Rusnok: Vývoj v zahraničí potvrzuje předpoklad aktuální prognózy. Mělo by dojít k obnovení růstu výrobních cen v příštím roce, zrychlovat by měl i růst spotřebitelských cen v eurozóně, mimo jiné díky uvolněné měnové politice ECB.

14.24 Rusnok: Výhled tržních cen ropy Brent očekává jejich postupný růst, rovněž vývoj kurzu eurodolaru je zhruba v souladu s predikcí.

14.25 Rusnok: V ČR pokračuje rychlé zvyšování zaměstnanosti. Ukazatele z reálné ekonomiky naznačují postupné zpomalování hospodářského růstu ve 3Q2016, to je však dáno z velké míry jednorázovými vlivy. Tržby v maloobchodě si udržují solidní růst.

14.26 Rusnok: ČNB hodnotí rizika na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.

14.27 Rusnok: Riziko oddalování ukončení intervencí se zdá být minimální. Přesunutí termínu ukončení devizových intervencí do prvního čtvrtletí 2017 je po zářijovém zasedání nemožné.

"ČNB mírně změnila své oficiální prohlášení. Dosud říkala, že kurzový závazek neukončí dříve než v příštím roce. Nyní došlo k posunu o jedno čtvrtletí," říká Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.

"Z hlediska ČNB jde o relativně malou změnu, druhá část o tom, že bankovní rada vidí nyní možný termín opuštění kurzového závazku v polovině příštího roku, totiž zůstala stejná. Jiné je to ale pro část trhu, jelikož v posledních týdnech se výrazně zvýšil příliv spekulativního kapitálu do ČR. To bylo způsobeno tím, že část spekulantů očekávala možnost exitu už na začátku roku. Dnešní změna prohlášení ČNB by tak měla objem přílivu spekulativního kapitálu snížit," pokračuje Polanský.

"Nadále vidíme riziko možného odložení exitu z kurzového závazku až na konec příštího roku. To dle nás bude způsobeno především utlumeným ekonomickým vývojem v eurozóně (dopady brexitu příští rok) a mírným zpomalením mzdového růstu v ČR," dodává Jiří Polanský.

"Jednání ČNB mírně překvapilo. Zatímco trh očekával spíše holubičí tón z titulu sílících spekulativních tlaků na kurzový závazek, bankovní rada vyhodnotila rizika pro srpnový odhad inflace jako vyrovnaná. Díky tomu ponechala takzvaný měkký konec závazku ve stejném znění, tedy 'kolem poloviny příštího roku', a to i navzdory tomu, že Rusnok na svém nedávném vystoupení v Ostravě zmínil, že konec závazku bude pravděpodobnější až po prázdninách, tedy spíše na přelomu 3. a 4. čtvrtletí příštího roku," doplnil Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR.

"K posunutí tvrdého závazku o jedno čtvrtletí banka zřejmě přistoupila proto, aby zchladila sázky trhu na dřívější exit, a snížila tak objem intervencí. Jiří Rusnok doplnil, že riziko dalšího oddalování termínu je minimální. Tímto krokem se ČNB připravila o větší manévrovací prostor a zároveň potřebu nechat trh s blížícím se koncem kurzového závazku ve větší nejistotě," dodal Seidler.

"I když jsme sblížení 'měkkého' a 'tvrdého' závazku ČNB očekávali až na příštím zasedání, stále ho vnímáme jako potvrzení našeho pohledu, že exit ČNB nebude překvapivý. Očekáváme, že kurzový závazek bude zrušen až v posledním čtvrtletí příštího roku. Riziko našeho výhledu vidíme spíše na straně dřívějšího exitu (tj. ve 2Q nebo 3Q). Trh na druhé straně vnímá větší jistotu, že za rok již bude kurzový závazek minulostí, roční forwardový kurz tak mírně posílil," doplnil Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.

Zdroj: ČNB, ČTK