Zápis ze zářijového zasedání ČNB: Vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb není možné

Členové bankovní rady České národní banky se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Vyplývá to ze záznamu z jednání rady, který v pátek banka zveřejnila.
"Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku," uvádí záznam.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně výrazně záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. "Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb," píše se v záznamu.
Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba Seidlera je zmínka o negativních sazbách v záznamu slovní intervencí proti posilování koruny. "Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální," uvedl.
Naopak ekonom Komerční banky Marek Dřímal se domnívá, že záporné sazby ČNB opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku. "Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem takzvaného exitu. který podle nás nastane ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku," uvedl. Důležité podle něho je, že půjde opravdu pouze o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku.
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Rada nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula tedy termín o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě "převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě". Bankovní rada také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
Rada ve čtvrtek 29. září rozhodla, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech.
Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce.
Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.
Zdroj: ČTK