Inflace v eurozóně v říjnu podle očekávání vzrostla na 0,5 %

Eurostat již v rychlém odhadu uvedl, že říjnová inflace v eurozóně byla nejvyšší od poloviny roku 2014. Nejvíce v říjnu v eurozóně k růstu inflace přispěly vyšší ceny v restauracích a kavárnách, dražší nájmy a tabák. Naopak brzdou inflace byly ceny plynu, zeleniny, mléka, sýra a vajec.

Bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin se inflace mírně snížila na 0,7 % ze zářijových 0,8 %. Ceny energií klesly o 0,9, % a jejich pokles tak výrazně zpomalil ze 3 % v předchozím měsíci. Ceny alkoholu a tabáku naopak o 0,4 % stouply. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,1 %.

V šesti členských zemích EU se v říjnu spotřebitelské ceny snížily. Nejvíce klesly v Bulharsku a na Kypru, o 1 %. Naopak nejvyšší byla inflace v Belgii, kde dosáhla 1,9 % a v Rakousku (1,4 %).

Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke 2 %.

"Ohledně politiky ECB i nadále panuje nejistota. Všeobecně se očekává, že ECB kvůli nízkým inflačním tlakům prodlouží program nákupu dluhopisů (QE) za březen 2017. K tomu dojde s největší pravděpodobností buď tak, že se prodlouží současný objem nákupů na 6-9 měsíců a poté se začnou tyto objemy postupně snižovat, nebo dojde k postupnému snižování už od dubna. My se kloníme k první variantě, protože ekonomika eurozóny stále není ve zrovna dobré kondici. Na druhou stranu ale v ECB mohou být tlaky (např. německé křídlo vůči jihu eurozóny apod.), a může tak rozhodovat politika," okomentoval zprávu analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Zdroj: ČTK, Bloomberg