Evropské trhy v úterý uzavřely převážně v zelených číslech, nahoru je táhl bankovní sektor

Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,33 % na 340,94 bodu, když většina jeho sektorů skončila v plusu. Nedařilo se však sektoru základních materiálů, jenž spadl o 1,47 %.

Akcie finančních domů si připsaly zhruba 0,6 %, když Evropská centrální banka oznámila, že je připravena zvýšit objem nákupů italských státních dluhopisů, aby předešla jakýmkoli možným turbulencím vyvolaným nedělním referendem o úpravách italské ústavy.

Britský FTSE 100 v úterý odepsal 0,4 % na 6 772 bodů, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,91 % na 4 551,46 bodu a německý DAX vzrostl o 0,36 % na 10 620,49 bodu.

Investoři svou pozornost v úterý upínali zejména k cenám ropy. Ty výrazně klesly. Za propadem stojí obavy investorů, že se zástupci zemí z kartelu OPEC na svém středečním jednání ve Vídni nebudou schopni dohodnout na omezení produkce. Předběžná dohoda počítá s poklesem těžby ropy na 32,5 milionu až 33 milionů barelů denně. Nejistý výsledek středečního jednání naznačuje i výsledek úterní schůzky expertů kartelu, kde účastníci nenašli společnou řeč.

Shrnutí nejdůležitějších úterních událostí na evropských trzích

• Index dovozních cen v Německu v říjnu meziměsíčně stoupl o 0,3 %, čekal se růst o 0,7 % po 0,2% poklesu v září. Meziročně ceny ale klesly, a to o 0,1 %. Čekal se však horší výsledek (-0,8 %) po zářijových -0,6 % (revidováno z -1,8 %).
• Francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle očekávání mezikvartálně vzrostla o 0,2 % po poklesu o 0,1 % ve druhém čtvrtletí. V úterý to uvedl statistický úřad INSEE. Spotřebitelské výdaje ve Francii v říjnu vzrostly o 0,9 % po poklesu o 0,4 % v září (revidováno z -0,2 %, odhad: +0,4 %).
• Maďarská ropná společnost MOL by mohla koupit další čerpací stanice. Chce také využít přesunu poptávky spotřebitelů od natankovaní k nakupování a využívání služeb jako sdílení aut a rozšířit svou nabídku služeb na čerpacích stanicích. Řekl to v rozhovoru s německým listem Handelsblatt generální ředitel firmy Zsolt Hernádi.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem v listopadu stagnovala na -6,1 bodu. Ekonomická nálada v eurozóně se zlepšila na 106,5 bodu ze říjnových 106,4 bodu (revidováno ze 106,3 bodu). Analytici však očekávali růst na 107 bodů. Zhoršila se naopak důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny. Index důvěry klesl na -1,1 bodu z -0,6 bodu v říjnu, čekalo se mírné zlepšení na -0,5 bodu. Důvěra ve službách se zůstala na říjnových 12,1 bodu (září revidováno z 12 bodů; odhad: 12,5 bodu).
• Celkový dluh Čechů dosáhl koncem třetího čtvrtletí 1,92 bilionu korun, což je o 134 miliard meziročně více. Počet lidí s dluhem se meziročně mírně snížil na 3,06 milionu osob. Lidé si půjčují větší částky a lépe splácejí své úvěry, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
• Řecká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,8 % po růstu o 0,4 % ve druhém čtvrtletí. V úterý to oznámil řecký statistický úřad (ELSTAT), který tak revidoval rychlý odhad z počátku tohoto měsíce směrem vzhůru z původních 0,5 %.V meziročním srovnání ukazatel vyskočil na 1,8 % po dřívějším poklesu o 0,5 % (odhad: 1,4 %). První odhad počítal s růstem HDP o 1,5 %.
• Slovenský parlament v úterý schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s dalším snížením schodku veřejných financí. Odborníci upozornili na rizika rozpočtu, opozice obvinila koaliční vládu premiéra Roberta Fica z nedostatečného šetření.
• Velké německé automobilky a společnost Ford se dohodly, že společně investují do celoevropské sítě rychlých dobíjecích stanic pro elektromobily. Cílem je zvýšit poptávku po tomto typu vozů, uvedla v úterý agentura DPA.
• Evropský fond strategických investic (EFSI) by měl v budoucnu daleko více působit v méně rozvinutých zemích Evropské unie, které budou moci jeho prostředky využívat společně s penězi z dalších unijních fondů. Novinářům to v úterý připomněl místopředseda komise odpovědný za růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Podle sdělení komise bude například možné tyto prostředky využít za určitých podmínek také na výstavbu dálnic.
• Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je reálné, aby Česká republika dávala kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Řekli to na tiskové konferenci po úterním velitelském shromáždění. Česko nyní na obranu dává zhruba jedno procent HDP.
• Meziroční inflace v Německu se v listopadu oproti říjnu nezměnila. Index spotřebitelských cen se v listopadu zastavil na 0,8 %, analytici však očekávali zvýšení na 0,9 %. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se spotřebitelské ceny stejně jako v říjnu zvýšily o 0,7 % (odhad: +0,8 %). V úterý to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Zpráva naznačuje, že tlak na růst cen v největší evropské ekonomice zůstává navzdory podpůrným opatřením Evropské centrální banky (ECB) slabý.
• Ruská státem ovládaná ropná společnost Rosněfť má do 1. prosince předložit návrh na svou privatizaci. V úterý to oznámil ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov. Ruská vláda nedávno oznámila, že prodej by měl být dokončen do 5. prosince.
• Nadace Hillary a Billa Clintonových získala od německé vlády až pět milionů dolarů (zhruba 127,6 milionu Kč), a to v době, kdy Clintonová bojovala ve volbách o úřad amerického prezidenta. Vyplývá to z nových informací na seznamu dárců nadace. Podle bývalé vládní poslankyně a publicistky Very Lengsfeldové tak němečtí daňoví poplatníci spolufinancovali kampaň Clintonové, upozornil web listu Die Welt.
• Evropský výrobce letadel Airbus Group hodlá v rámci restrukturalizace zrušit 1 164 pracovních míst, z toho více než polovinu ve Francii. Firma v úterý uvedla, že o záměru jedná s odbory, které v minulosti vyjadřovaly z plánovaného rušení pracovních míst obavy. Airbus Group zaměstnává po celém světě zhruba 136 000 lidí.
• Česká republika měla ke konci října smluvně zajištěno 9,5 procenta evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020. Jde o přibližně 58 miliard korun. Ve výzvách bylo vyhlášeno zhruba 65 procent z přidělených 648 miliard korun. V rozhovoru s ČTK to v úterý sdělila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková. Důležitý podle ní bude rok 2018, kdy jednotlivé země budou hodnoceny podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění mohou zhruba o šest procent přidělené částky přijít.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover bude vyrábět příští generaci svého sportovně-užitkového vozu (SUV) Discovery na Slovensku, kde v září zahájila výstavbu nové továrny. V úterý o tom informovala agentura Reuters.

Výsledková sezóna

• Ruská ropná společnost Lukoil vytvořila ve třetím čtvrtletí čistý zisk 54,8 miliardy rublů (21,4 miliardy Kč), což je proti předchozímu kvartálu pokles o 12,5 %. Zisk tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali na 55,4 miliardy rublů.

Zdroj: CNBC