SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Evropská centrální banka v prosinci ponechala měnovou politiku beze změny, v dubnu sníží objem QE na 60 miliard eur měsíčně

"Od dubna bude skupování aktiv pokračovat v měsíčním objemu 60 miliard eur měsíčně, a to až do prosince 2017, případně déle, bude-li si to situace vyžadovat," stojí v tiskovém prohlášení banky. ECB také upozornila, že pokud by se vývoj inflace nebo jiných významných ukazatelů začal výrazně odchylovat od prognóz, je připravena objem QE znovu navýšit, případně prodloužit.

Analytici dotázaní agenturou Reuters očekávali, že ECB nákupy prodlouží pouze o šest měsíců. Zároveň ale předpokládali, že jejich objem zůstane na 80 miliardách měsíčně. Devítiměsíční prodloužení QE při měsíčním objemu 60 miliard eur znamená, že banka do ekonomiky napumpuje dalších 540 miliard eur. Scénář zachování objemu QE na 80 miliardách při 6měsíčním prodloužení programu by znamenal dodatečný stimul v objemu 480 miliard eur.

Banka rovněž informovala, že ve snaze zajistit hladký průběh QE upravila parametry programu. Nově bude moci v případě potřeby skupovat i dluhopisy s výnosy pod svou depozitní sazbou (-0,4 %) a zároveň bude moci skupovat dluhopisy se zbývající maturitou 12 měsíců a více. Dosud byl dolní limit zbývající doby do splatnosti dluhopisů 24 měsíců.

Mario Draghi na tiskové konferenci několikrát uvedl, že plán na snížení objemu skupovaných aktiv z 80 na 60 miliard eur měsíčně nelze považovat za utahování měnové politiky. O tom podle něj na zasedání vůbec nebyla řeč. Analytici se shodují, že se Draghiho tisková konference celkově nesla ve výrazně holubičím tónu, a to mimo jiné i proto, že šéf ECB také opakovaně uvedl, že je banka připravena v případě potřeby objem kvantitativního uvolňování opět navýšit nebo trvání programu prodloužit za prosinec 2017.

Evropská centrální banka v posledních letech uplatňuje uvolněnou měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně a zvýšila inflaci. Objem programu kvantitativního uvolňování ECB letos v březnu navýšila na 80 miliard eur měsíčně z předchozích 60 miliard eur měsíčně.

TISKOVÁ KONFERENCE MARIA DRAGHIHO

14.31 Draghi: Ve skupování aktiv budeme pokračovat tempem 80 miliard eur měsíčně do konce března 2017, od dubna 2017 snížíme objem na 60 miliard eur. Tímto tempem bude skupování aktiv pokračovat do konce prosince 2017, případně déle, bude-li to potřeba.

14.33 Draghi: Skupování aktiv ze strany ECB bude pokračovat vedle reinvestování prostředků z maturujících dluhopisů, které dosud ECB v rámci programu nakoupila.

14.34 Draghi: Předpokládáme, že úrokové sazby zůstanou na současných, případně nižších úrovních delší dobu a výrazně přesáhnou délku trvání programu skupování aktiv.

14.34 Draghi: V rámci úpravy nastavení programu skupování aktiv bude umožněno nakupování finančních aktiv s výnosy pod úrovní depozitní sazby ECB (-0,4 %). Skupovány budou moci být také dluhopisy se zbývající maturitou nejméně 12 měsíců. Dosud byl dolní limit zbývající doby do platnosti 24 měsíců.

14.36 Draghi: Pokud dojde ke zhoršení ekonomické situace, bude ECB připravena zasáhnout, a to jak opětovným navýšením objemu programu skupování aktiv, tak jeho prodloužením.

14.37 Draghi: Očekáváme, že růst ekonomiky eurozóny bude pokračovat stabilním tempem. Rizika však zůstávají nadále vychýlená dolů.

14.39 Draghi: Na přelomu roku by měla inflace začít výrazněji zrychlovat díky odeznívání efektu meziročně nízké základny cen energií. Očekáváme, že v příštím roce inflace zrychlí na 1,3 %, v roce 2018 bude 1,5 % a v roce 2019 se dostane na 1,7 %.

14.40 Draghi: Vývoj situace na úvěrovém trhu koresponduje s vývojem ekonomiky a podpůrnými opatřeními ECB.

14.43 Draghi: Nezbytné je závádění strukturálních reforem, jež podpoří situaci na trhu práce, zvýší produktivitu a podpoří vstřícnost podnikatelského prostředí.

14.44 Draghi: Zavádění strukturálních reforem bude zároveň zvyšovat odolnost eurozóny vůči případným ekonomickým šokům.

14.47 Draghi: Skupování aktiv s výnosem pod depozitní sazbou bude možností, nikoli povinností. Jde o to, aby bylo zajištěno nepřetržité naplňování programu.

14.48 Draghi: Podpora prodloužení programu skupování aktiv byla během hlasování velmi široká.

14.50 Draghi: Hrozba pádu eurozóny do deflace sice z většiny odezněla, nejistota ohledně dalšího vývoje ale přetrvává.

14.51 Draghi: O utahování měnové politiky jsme dnes vůbec nediskutovali. Rada ECB zůstává pragmatická a flexibilní, aby byla schopna pružně reagovat na vývoj rizik.

14.54 Draghi: Zranitelnost italského bankovního sektoru není ničím novým. Italská vláda problémy bank dobře zná a vyřeší je.

14.53 Draghi: O možnosti, že bychom v reakci na lepší než očekávaný vývoj ekonomiky upravovali kvantitativní uvolňování opačným směrem (snížení objemu nebo jeho zkrácení), jsme dnes nediskutovali. Řeč nebyla ani o dalším snižování objemu QE.

14.57 Draghi: Inflaci na úrovni 1,7 % (očekávání pro rok 2019) ještě nelze považovat za inflaci na úrovni či v těsné blízkosti 2% cíle.

15.03 Draghi: Nejistoty, o nichž jsem hovořil, jsou všeobecného charakteru. Týkají se rozvíjejících se trhů, bankovního sektoru, politického dění. Země, které potřebují reformy, musejí konat bez ohledu na politické nejistoty.

15.11 Draghi: ECB bude díky prodloužení QE stále přítomna na trhu, a bude tak moci podporovat růst cen. Tím však nebude trhy negativně ovlivňovat. Naším úkolem je zajistit cenovou stabilitu v celé eurozóně.

15.15 Draghi: Víra v sílu ECB je jednou podmínkou úspěchu. Je ale nutné, aby snahy ECB podpořily i jednotlivé země.

15.17 Draghi: Důležité strukturální reformy se týkají mimo jiné rozpočtů a penzijních systémů. Je potřeba zajistit udržitelnost zadlužení.

15.21 Draghi: To, že se dnes nediskutovalo o utahování měnové politiky, znamená, že žádný účastník zasedání nevyjádřil názor, že by mělo být utahování měnové politiky zahájeno.

15.24 Draghi: Vývoj cen ropy není jen statistickým faktorem. Je to zásadní věc, která má dalekosáhlé ekonomické důsledky.

Kurz eura se bezprostředně po oznámení výsledku zasedání vydal vzhůru, během tiskové konference Maria Draghiho však o zisky jednotná evropská měna přišla a výrazně k americkému dolaru oslabila. Výraznou reakci předvedly také akcie evropských bank, které se vydaly výše. Naopak výnosy státních dluhopisů v Evropě klesly.

"Plánované snížení objemu QE považuji za začátek procesu jeho ukončování. Je zde trochu rozdíl proti Spojeným státům, kde probíhalo ukončování kvantitativního uvolňování rychleji, to nicméně nemění celkové vyznění rozhodnutí ECB," uvedl Alex Dryden, stratég z JPMorgan Chase.

"Rozhodnutí ECB prodloužit program kvantitativního uvolňování není nečekané. Zajímavý je ale komentář, že by objem QE mohla ECB po dubnu 2017 znovu navýšit či prodloužit, pokud by k tomu našla důvody," upozornil Divyang Shah z agentury Thomson Reuters.

"ECB se zachovala jako chytrá horákyně. Program kvantitativního uvolňování prodloužila o nejméně devět měsíců, čímž udělala radost příznivcům pokračování uvolněné měnové politiky (a také trhům, které prodloužení QE očekávaly), na druhé straně ovšem oznámila snížení jeho objemu, čímž udělala alespoň symbolický ústupek německé centrální bance, která je z QE dlouhodobě nervózní. Nejde tedy o plnohodnotné pokračování dosavadního QE, avšak ani o jeho jasné ukončování. Je to cosi mezi. Lze proto předpokládat, že opravdové ukončování QE bude zahájeno nejdříve až začátkem roku 2018. Pokud by se ECB chtěla řídit tím, jak ze svého vlastního QE vystoupil Fed (v letech 2013-2014), měla by ukončování rozfázovat do zhruba 10 měsíců," říká Michal Skořepa, analytik z České spořitelny.

"Na tiskové konferenci ovšem guvernér ECB Mario Draghi zhodnotil prognózu inflace v eurozóně pro rok 2019 (1,7 %) tak, že stále ještě nejde o úplné dosažení inflační stability, kterou si ECB definuje jako inflaci těsně pod 2 %. Tato Draghiho poznámka naznačuje, že ve světle nynější prognózy by ECB nemusela k taperingu přistoupit dokonce ani v roce 2018," upozorňuje Skořepa.

Vliv prodloužení QE na politiku ČNB je nevýrazný

"Z pohledu ČNB neznamená rozhodnutí ECB natolik významnou změnu, aby to ovlivnilo její plán opustit kurzový závazek v polovině roku 2017. Trh se bude v polovině příštího roku již připravovat na blížící se ukončování QE a rozhodnutí o snížení jeho objemu z 80 na 60 miliard eur vnímá jako tapering (doslova zavírání kohoutku, tedy ukončování QE). Tlak na posilování koruny čistě z titulu QE ECB v druhé polovině roku 2017 tak nebude dle našeho názoru příliš významný, jelikož vliv programu na měny středoevropského regionu včetně koruny se postupně snižuje," uvedl po zasedání ECB Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR.

"Trh však může díky rozhodnutí ECB předpokládat, že ČNB bude exit z kurzového závazku odkládat. To však pro ČNB naopak vytvoří vhodnější podmínky pro to, aby kurzový závazek ukončila s mírným překvapením, a nebyla tak vystavena silným spekulativním tlakům a následným intervencím. Také inflace začne od listopadu v ČR výrazně růst a nelze vyloučit, že v březnu příštího roku již bude nad 2% cílem centrální banky. ČNB tak bude muset reflektovat domácí inflační prostředí, a na prodloužení QE ECB tak bude spíše reagovat pomalejším zvedáním sazeb po exitu než dalším odkládáním odchodu z kurzového závazku. Nadále se proto domníváme, že ČNB ukončí kurzový režim s mírným překvapením ve druhém čtvrtletí 2017," dodal Seidler.

Michal Skořepa ovšem poznamenal, že lze očekávat odsunutí termínu pravděpodobného ukončení režimu devizových intervencí ČNB až na konec roku 2017, jelikož z pohledu ČNB došlo prodloužením QE k dalšímu uvolnění zahraniční měnové politiky. ČNB by podle něj mohla na příštím zasedání, na němž bude zveřejněna plnohodnotná makroekonomická prognóza (2. února 2017), změnit své vyjádření ohledně pravděpodobného termínu ukončení devizových intervencí z "pravděpodobně v polovině roku 2017" na "pravděpodobně koncem roku 2017", případně dokonce na "pravděpodobně začátkem roku 2018".

HDP eurozóny stoupl v 3Q o 1,7 %, inflace v listopadu zrychlila

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí překonala odhady a rostla rychleji než ve druhém čtvrtletí 2016. Evropský statistický úřad Eurostat oznámil, že hrubý domácí produkt zemí eura podle finálních údajů vzrostl ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání o 1,7 % po růstu o 1,6 % v předcházejícím období. Mezičtvrtletně evropská ekonomika vzrostla o 0,3 % (odhad: +0,3 %, 2Q2016: +0,3 %).

Evropská komise minulý měsíc předpověděla, že v příštím roce růst ekonomiky eurozóny zpomalí na 1,5 % z letošních odhadovaných 1,7 %.

Index spotřebitelských cen v listopadu v eurozóně podle očekávání meziročně vzrostl o 0,6 % po růstu o 0,5 % v říjnu. Jádrový index se v listopadu meziročně zvýšil o 0,8 %, což představuje stejný růst jako v říjnu. ECB inflaci cíluje do těsné blízkosti 2 %.

Za zrychlením inflace stál sektor služeb, kde se ceny meziročně zvýšily o 1,1 %, a rostly tak stejným tempem jako v říjnu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 0,7 %, v říjnu stouply o 0,3 %. Ceny energií v listopadu klesly o 1,1 % po 0,9% říjnovém poklesu.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK