Evropské burzy v pátek skončily v plusu, britské akcie znovu přepisovaly historii

Regionální index STOXX Europe 600 i přes úvodní obchodování v červených číslech vzrostl o 0,32 % na 361,42 bodu (týden: +0,4 %, měsíc: +5,68 %, 4Q2016: +5,39 %), za celý rok však přišel o 1,2 %. V pátek mu pomohly zejména akcie z bankovního sektoru, jejichž index vzrostl o 0,44 %.

Britské akcie v pátek znovu uzavřely na nových maximech. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 stoupl o 0,32 % na 7 142,83 bodu (týden: +1,06 %, měsíc: +5,29 %, 4Q2016: +3,53 %), a překonal tak čtvrteční maximum. V letošním roce se zvýšil o 14,43 % a nechal daleko za sebou ostatní velké evropské indexy. Podle analytiků byl příčinou vzestupu britských akcií pád libry po červnovém referendu o odchodu Británie z Evropské unie. Slabá libra totiž pomohla britským společnostem orientovaným na vývoz.

Nejnovější údaje podle komentátorů také prokazují sílu a odolnost britské ekonomiky. Na růstu indexu FTSE 100 se podepsal rovněž vzestup hodnot cenných kovů, který podpořil růst akcií těžařských společností, a očekávání spojená s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Nově zvolený prezident totiž slíbil povzbudit hospodářství USA investicemi do infrastruktury. Zprostředkovaně by z rychlejší expanze americké ekonomiky mohla profitovat i Británie.

Nejúspěšnějšími obchodovanými tituly na britském akciovém trhu byly těžařské společnosti, jejichž akcie letos vzrostly o 102 %. Firmy z energetického sektoru si připsaly zhruba 50 %.

Francouzský CAC 40 v pátek stoupl o 0,49 % na 4 862,31 bodu (týden: +0,47 %, měsíc: +6,2 %, 4Q2016: +9,31 %), za celý rok 2016 si CAC 40 polepšil o 4,86 %. Německý index DAX pak v pátek stoupl o 0,26 % na 11 481,06 bodu (týden: +0,27 %, měsíc: +7,9 %, 4Q2016: +9,23 %) a za uplynulých dvanáct měsíců vyskočil o 6,87 %.

Černou ovcí evropských burz byla Itálie - index milánské burzy FTSE MIB v obavách z problémů italských bank a celé ekonomiky ztratil od začátku ledna 10,2 %.

Výkonnost evropských akciových indexů

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ruská inflace zpomalila v prosinci meziročně podle předběžných údajů na postsovětské minimum 5,4 procenta, a byla tak nižší, než se očekávalo. Ještě v listopadu činila 5,8 procenta a v prosinci loňského roku dosahovala meziročně více než dvojnásobné hodnoty 12,9 procenta. Údaje v pátek zveřejnil ruský statistický úřad.
• Domácnosti ke konci listopadu dlužily bankám přes 1,42 bilionu korun, což je zhruba o 11 miliard Kč více než v říjnu. Meziročně byly dluhy domácností vyšší o téměř 99 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka. Vzrostla i zadluženost podniků.
• Tržby řeckých maloobchodníků se v říjnu stejně jako v září meziročně zvýšily o 2,4 %, výrobní ceny v listopadu v Řecku klesly o 1,2 % po poklesu o 0,5 % v říjnu.
• Výnosy českých státních dluhopisů by měly v příštím roce začít mírně růst, shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Vývoj se ovšem bude lišit podle délky splatnosti. U dluhopisů s kratší platností by ještě mohly v první polovině roku výnosy klesat v souvislosti s blížícím se očekávaným koncem intervenčního režimu České národní banky. Pozvolný růst výnosů by příští rok ještě neměl podle ekonomů ovlivnit náklady na obsluhu státního dluhu. Nižší výnosy pomáhají ministerstvu financí, kterému tím klesají náklady na obsluhu státního dluhu.
• Spotřebitelské ceny ve Španělsku podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se v prosinci meziročně zvýšily o 1,4 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2013. K růstu přispěla hlavně dražší ropa. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil španělský statistický úřad (INE).
• V Česku začne od začátku roku 2017 platit nový atomový zákon, který zpřesňuje požadavky a procesní pravidla pro provoz nynějších a pro spouštění nových bloků jaderných elektráren. Legislativní úpravu připravil Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jeho mluvčí Radek Pokorník ČTK řekl, že zákon přináší řadu pozitivních novinek, které mají zajistit vyšší úroveň bezpečnosti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
• Největší tuzemská záložna Creditas se od 1. ledna 2017 stane bankou. V nabídce služeb se soustředí na běžný účet, spoření a transakce v cizích měnách. ČTK o tom v pátek informoval mluvčí Creditasu Ivo Měšťánek.
• Mediální skupinu Bild, která vydává mimo jiné nejčtenější německé noviny stejného názvu, opustí na konci ledna její šéfredaktor Kai Diekmann (52). V pátek to uvedl majitel skupiny nakladatelství Axel Springer.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index důvěry v českou ekonomiku se v závěru roku mírně snížil. V prosinci meziměsíčně klesl o 0,2 bodu na 99,1 bodu, přičemž v předchozích pěti měsících rostl a v listopadu byl nejvyšší od května 2008. Mezi podnikateli se od listopadu důvěra snížila o 0,4 bodu, u spotřebitelů se zvýšila o 0,8 bodu. Meziročně je důvěra v hospodářství u obou skupin vyšší. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Soudní dvůr Evropské unie pozastavil výkon rozhodnutí Evropské komise (EK) zrušit ruské plynárenské firmě Gazprom limit pro využívání kapacity plynovodu OPAL. Uvedl to v úterý šéf polské plynárenské firmy PGNiG. OPAL je napájen z plynovodu Nord Stream, který vede plyn Baltským mořem ke koncovým zákazníkům do Německa a České republiky.
• Italská vláda bude zřejmě muset na záchranu banky Monte dei Paschi di Siena vynaložit až 6,5 miliardy eur. To je více, než se původně čekalo. S odvoláním na své zdroje to v úterý uvedla agentura Reuters. Evropská centrální banka v pondělí oznámila, že Monte dei Paschi bude muset zvýšit kapitál o 8,8 miliardy eur místo dříve uváděných pěti miliard eur.
• Lucembursko začátkem příštího roku zpřísní pravidla pro zdanění podniků. Pro velké firmy tak bude obtížnější tuto malou evropskou zemi využít, když se budou chtít vyhnout placení daní. Informovaly o tom v úterý lucemburské úřady. Daňový systém Lucemburska se dostal do centra pozornosti v roce 2014 v důsledku úniku informací o kontroverzních daňových dohodách země s nadnárodními podniky.
• První blok jaderné elektrárny Temelín dosáhl plného výkonu. Elektřinu začal blok vyrábět 25. prosince, kdy ho energetici po téměř čtyřměsíční odstávce připojili k přenosové soustavě. Plného výkonu první blok dosáhl ve středu po půlnoci. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
• Export tuzemských firem stoupne v příštím roce podle odhadu společnosti Deloitte v běžných cenách o šest procent. Zásadním momentem pro české exportéry bude ukončení intervencí ČNB a potřeba vyrovnat se se silnějším kurzem české koruny. Letos vývoz podle očekávání podnikatelských svazů dosáhne nového rekordu přes čtyři biliony korun. Mimo EU ale míří již jen přes 16 % českého exportu a toto číslo se dál pomalu snižuje.
• Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Shoduje se na tom většina analytiků oslovených ČTK. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 Kč za euro.
• Česká národní banka v lednu a únoru provede organizační změny, které se budou týkat ekonomického výzkumu, mezinárodní činnosti a od února agendy související s lidskými zdroji. Banka o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.
• Německá automobilka Volkswagen investuje do mobilního systému na placení parkovného a v příštích třech letech zaměstná více než tisíc IT specialistů. Firma se po emisním skandálu soustředí na nová obchodní odvětví, uvedla agentura DPA.
• Česká měna se vůči euru po celý rok kvůli intervencím České národní banky pohybovala v úzkém rozpětí těsně nad hranicí 27 EUR/CZK. Koruna však výrazně posílila k britské libře a polskému zlotému, naopak oslabila k americkému dolaru či ruskému rublu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Finská vláda od příštího roku zkušebně zavede takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina 2 000 nezaměstnaných občanů bude od státu místo podpory v nezaměstnanosti dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek 560 eur (přes 15 000 Kč) měsíčně. Finsko se tak stane první zemí na světě, která otestuje zaručený příjem na celonárodní úrovni. Úřady chtějí zjistit, jestli lze touto cestou zjednodušit sociální systém a motivovat více k práci.
• Plán italské vlády na podporu bankovního sektoru zřejmě nebude mít žádný bezprostřední dopad na hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie. Ve středu to uvedla mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P).
• Itálie podrobila Evropskou centrální banku kritice kvůli jejímu přístupu k italskému finančnímu ústavu Monte dei Paschi di Siena, jehož státní záchranu minulý týden schválila vláda. Podle ministra hospodářství Piera Carla Padoana by ECB měla jasněji vysvětlit, proč tento týden výrazně zvýšila odhad objemu dodatečného kapitálu, který podle ní Monte dei Paschi potřebuje.
• Posuzování dopadů stavby a provozu jednoho až dvou nových jaderných bloků Dukovan na životní prostředí zřejmě potrvá několik let, protože se jedná o mezistátní proces EIA. Záměr firmy ČEZ začaly úřady posuzovat v létě, vyjádření k němu kromě subjektů z Česka poslali i Rakušané, Němci, Slováci, Maďaři a Poláci.
• V areálu hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava začal fungovat takzvaný fluidní kotel K14 za 1,8 miliardy korun. Jde o největší investici v huti od 90. let minulého století, která v podniku nahradila čtyři nejstarší uhelné kotle. Huť díky němu uspoří uhlí i sníží emise.
• Česká spořitelna zvýší úrokové sazby u hypoték od 16. ledna 2017. Sazby bez ohledu na délku fixace se zvýší o 0,4 procentního bodu. Nejnižší sazba bude nově 2,19 %. Původně měly sazby vzrůst již k 1. lednu.
• Ruský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se v prosinci vyšplhal na 53,7 bodu z 52,4 bodu v listopadu. Ukazatel se tak nachází na 69měsíčním maximu. Důležitá je hladina 50 bodů, která odděluje pásmo kontrakce aktivity od pásma její expanze. Společnost Markit, jež indexy nákupních manažerů sestavuje, uvedla, že za zlepšením situace v Rusku stojí růst produkce a nových objednávek a také nabírání nových pracovníků nejvyšším tempem od března 2011.
• Americký fond Blackrock podle hlášení Erste snížil v bankovní skupině k 23. prosinci podíl z 4,01 % na 3,99 %. Jde o nepatrné snížení podílu a informaci považujeme za neutrální, říká analytik J&T Banky Milan Lávička. Blackrock je tak nyní podle Lávičky zřejmě čtvrtým největším akcionářem Erste.
• Objem úvěrů domácnostem v eurozóně vzrostl v listopadu o 1,9 %. Tempo růstu se tak mírně zvýšilo z říjnových 1,8 % a dosáhlo nejvyšší úrovně od roku 2012.
• Ceny britských rezidenčních nemovitostí v prosinci stouply ve srovnání s listopadem o 0,8 %. Po listopadovém meziměsíčním růstu o 0,1 % se očekával mírnější růst o 0,2 %. Meziročně stouply ceny o 4,5 %, trh očekával +3,8 % po listopadovém růstu o 4,4 %.

Zdroj: ČTK, CNBC

Aktualita pro rok 2026