Co schází Fedu ke spokojenosti aneb Proč je trh práce v USA potřeba přehřát

Samotná míra nezaměstnanosti ale nereflektuje situaci na trhu práce zcela přesně, respektive nenabízí úplný obrázek. Pokud jej chceme získat, do analýzy musíme zahrnout rovněž vývoj zaměstnanosti, tedy vývoj počtu zaměstnaných vztažený k populaci (pracující procento populace starší 15 let).

Mezi mírou nezaměstnanosti a zaměstnanosti panuje inverzní vztah, tedy když klesá nezaměstnanost, roste zaměstnanost a naopak. Tato vazba však po krizi z roku 2008 oslabila. Zatímco dnes vidíme nezaměstnanost de facto zpět na předkrizové úrovni, zaměstnanost má stále co dohánět.

To je důvod, proč chce šéfka Fedu Janet Yellenová trh práce mírně přehřívat. Snaží se dosáhnout toho, aby lidé, kteří se v průběhu ekonomické krize rozhodli opustit trh práce (například začali studovat, šli na mateřskou, do předčasného nebo invalidního důchodu nebo jednoduše vzdali hledání práce), se na něj začali opět vracet.

Situaci dokresluje ukazatel takzvané ekonomické aktivity, což je podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na populaci starší 15 let. Pokud totiž vezmeme míru ekonomické aktivity z předkrizových let, kdy byl trh práce skutečně silný, a dosadíme aktuální počet pracujících Američanů, zjistíme, že by na trhu práce mělo být výrazně více nezaměstnaných (odhadem dvojnásobek), než ukazují statistiky.

Samozřejmě se jedná čistě o teoretický koncept, který Američana, jehož vrátíme na trh práce, automaticky řadí mezi nezaměstnané. Přesto zdůrazňuje jeden důležitý fakt, a to ten, že americký trh práce má stále prostor pro další zotavování. V budoucnu se možná ještě dočkáme nižší míry nezaměstnanosti (odhad Fedu pro rok 2017 je 4,5 %), hlavní další posílení trhu práce by ale mělo přijít skrze rostoucí míru zaměstnanosti.