Skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí téměř 17 miliard Kč, zlepšuje celoroční výhled

Provozní výnosy v prvním pololetí dosáhly 100,9 miliardy Kč, meziročně vzrostly o 2 %, přičemž výroba elektřiny z tradičních zdrojů byla v prvním pololetí na obdobné úrovni jako loni (přibližně 31 TWh, meziročně -1 %). Objem výroby v jaderných elektrárnách se meziročně snížil o 3 % a objem výroby v uhelných elektrárnách klesl o procento, zatímco objem výroby v ostatních zdrojích tradiční energetiky vyskočil o 39 %, mimo jiné díky plynové elektrárně Počerady.

Rostoucí význam nové energetiky

Výroba elektřiny v oblasti nové energetiky, kam ČEZ řadí zejména větrné, fotovoltaické a malé vodní elektrárny, vzrostla o 20 %, především díky akvizici větrných elektráren v Německu na konci roku 2016, ale i díky nárůstu výroby ve větrných parcích v Rumunsku. Skupině ČEZ se také nadále daří na trhu prodeje zemního plynu koncovým zákazníkům, jehož objem meziročně vzrostl o 28 %.

ČEZ očekává, že se za celý rok 2017 objem výroby elektřiny v segmentu tradiční energetiky zvýší o zhruba 6 % na 63 TWh. Výroba v jaderných elektrárnách by se měla zvýšit o 19 %, především díky odeznění problémů s neplánovanými odstávkami, výroba v uhelných elektrárnách by měla klesnout o 5 % a v ostatních zdrojích by se měla zvýšit o 13 %. Výhled pro segment nové energetiky počítá s nárůstem celkového objemu výroby o 18 % na 1,9 TWh.

ČEZ - výroba elektřiny v 1H2017 a výhled pro celý rok

K dobrému výsledku prvního pololetí přispěly dva jednorázové pozitivní vlivy. Celkový přínos z ukončení vlastnictví akcií maďarské společnosti MOL do čistého zisku byl 4,6 miliardy Kč a zisk z prodeje nemovitostí v Praze (sídliště Písnice) dosáhl 1,1 miliardy Kč.

Za samotné druhé čtvrtletí vykázala společnost tržby 48,1 miliardy Kč (meziročně +2,2 %), zisk EBITDA 12,3 miliardy Kč (meziročně -6,2 %) a čistý zisk zhruba osm miliard korun (meziročně +3,8 %).

Opatrná evropská expanze

"Dosavadní průběh roku byl pro skupinu ČEZ výjimečný jak z pohledu dosaženého zisku pro akcionáře, tak z pohledu tří významných akvizic, díky kterým naplňujeme hlavní rozvojové cíle stanovené v naší strategii. Akvizicí úspěšné německé společnosti Elevion, která patří k největším poskytovatelům komplexních energetických služeb v zemi, jsme získali více než 1 800 odborníků i klíčovou základnu pro působení na dynamicky rostoucím ESCO trhu v Německu," uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ - hospodářské výsledky za 1H2017

V oblasti obnovitelných zdrojů skupina ČEZ vstoupila na francouzský trh, a to akvizicí developerských projektů větrných farem s potenciálem výstavby zdrojů s kapacitou až 101,8 MW. Třetí akvizicí byla provozovaná větrná farma v lokalitě Lettweiler Höhe v Německu o výkonu 35,4 MW, díky níž vzroste kapacita skupiny ČEZ v německých větrných farmách na téměř 135 MW a v celé Evropě již na téměř 770 MW.

Výhled indikuje možnost vyšší dividendy

V návaznosti na úspěšné první pololetí ČEZ zlepšil celoroční výhled zisku EBITDA i čistého zisku. "Výhled zisku EBITDA navyšujeme na 53 miliard Kč zejména z důvodu vyšší hrubé marže z výroby a obchodu v ČR. Celoroční výhled čistého zisku očištěného (o jednorázové položky) zvyšujeme na 19 miliard Kč," uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. V květnu společnost po zveřejnění výsledků za první tři měsíce roku zpřesnila výhled očištěného čistého zisku z 12-17 miliard Kč na 17 miliard Kč. Výhled zisku EBITDA nyní firma zvýšila z 52 miliard Kč.

Po zveřejnění výsledků Daniel Beneš řekl, že další velké změny prognózy letošních výsledků už ČEZ nečeká. "Vždycky je jistá míra nejistoty. Čím více se blížíte konci roku, tím více míra nejistoty klesá. To je přirozené," řekl Beneš. Loni činil očištěný čistý zisk, ze kterého se počítá dividenda, 19,6 miliardy Kč, meziročně o 29 % nižší. Provozní zisk EBITDA byl 58,1 miliardy Kč, o 11 % nižší než v roce 2015.

V posledních letech ČEZ svoje cíle překonával. Ještě v listopadu loňského roku například očekával za rok 2016 očištěný čistý zisk 18 miliard Kč a zisk EBITDA 56 miliard Kč. Podle Beneše podhodnocení nebylo záměrné. "V každou chvíli prezentujeme nejlepší informace, kterými v danou chvíli disponujeme. Jak to v tu chvíli vidíme, tak to úplně férově říkáme," uvedl.

ČEZ - celoroční výhled zisku EBITDA a upraveného čistého zisku

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce stoupla v prvních šesti měsících roku meziročně o 4,2 %, po klimatickém a kalendářním očištění se zvýšila o 4,3 %. U velkoodběratelů činil nárůst 5 % a u domácností 3,8 %.

ČEZ měl pro příští rok k 1. srpnu zajištěný odbyt pro 80 % předpokládané výroby elektřiny za průměrnou cenu 29,50 EUR/MWh. Pro rok 2019 má již ČEZ předprodáno 50 % předpokládané výroby rovněž za průměrnou cenu 29 EUR/MWh a pro rok 2020 má nasmlouvaný prodej 22 % výroby za 32,50 EUR/MWh. Pro další roky dosahuje objem nasmlouvaných prodejů maximálně 5 % předpokládané výroby při ceně 31-36 EUR/MWh.

ČEZ - nasmlouvané prodejní objemy a ceny elektřiny (k 1. 8. 2017)

Během konferenčního hovoru management společnosti uvedl, že očekává stabilní ceny elektřiny a plánuje další nákupy obnovitelných zdrojů. Firma nemá v tomto ohledu žádný rozpočet, sleduje ale svůj rating. Hranicí pro zadlužení je ukazatel čistý dluh/EBITDA na úrovni 3 (nyní 2,1), ale jenom v případě dobré akviziční příležitosti. Dividendová politika je beze změny, ČEZ by mohl přistoupit k její aktualizaci po zhruba dvou letech.

"Čistý zisk ČEZ za druhé čtvrtletí meziročně klesl o 8,2 %, byl ale výrazně nad očekáváním (21 %). Konsenzus zřejmě nereflektoval příjem z prodeje nemovitostí v Písnici. Provozní zisk EBITDA klesl meziročně o 6,2 % a byl zhruba procento nad konsenzem. Zisk EBITDA v prodejním segmentu byl navzdory poklesu hrubých marží meziročně vyšší. Výroba elektřiny klesla meziročně o téměř 3 % na 14,4 TWh, což je o 4 % méně, než jsme čekali. Čisté zadlužení kleslo o 4 % a poměr čistého dluhu k provoznímu zisku EBITDA je na relativně nízké úrovni 2,1," říká analytik z České spořitelny Petr Bártek.

"Celkově jsou výsledky nad našimi i tržními odhady, a to především díky jednorázovým položkám. Navýšení výhled pro čistý zisk na 19 miliard Kč je mírně pozitivním překvapením a ukazuje na stabilní dividendu pro příští rok. Očekáváme pozitivní tržní reakci," dodává Petr Bártek.

"Pokud vezmeme v úvahu maximální výplatní poměr, mohla by příští rok dividenda dosáhnout 35,30 Kč na akcii, což indikuje hrubý výnos 8,8 %," uvedl analytik Bohumil Trampota z J&T Banky. Dividenda za loňský rok činila 33 Kč na akcii, za předchozí čtyři roky byla 40 Kč na akcii.

"V oblasti tradiční energetiky došlo k zastavení poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Výroba z obnovitelných zdrojů roste díky novým akvizicím ve stabilní části Evropy a zvýšené výrobě v rumunských větrných parcích a prodej tepla a plynu se také rozvíjí solidním tempem. Zvýšený výhled zisku EBITDA a čistého zisku podle nás reflektuje očekávání výrazně vyššího využití jaderných zdrojů v druhém pololetí, kdy především ve čtvrtém čtvrtletí by měly obě jaderné elektrárny vyrábět na víceméně plný výkon bez odstávek. Pro naplnění celoročního cíle na rovině čistého zisku stačí, aby ČEZ v druhé polovině roku vydělal zhruba dvě miliardy korun," napsal analytik Richard Miřátský z Komerční banky.

"Vzhledem k tomu, že v loňském druhém pololetí ČEZ dosáhl upraveného čistého zisku 4,8 miliardy Kč, očekáváme, že v tomto roce firma překoná i podruhé zvýšený výhled čistého zisku," doplnil Miřátský, podle kterého by se dividenda mohla teoreticky vyšplhat dokonce až na 38 Kč na akcii.

Analytik Martin Vlček z BH Securities rovněž pozitivně hodnotí zvýšení výhledu, zároveň ale upozorňuje na složitou situaci se zajišťováním cen elektřiny pro nejbližší roky. "Křivka futures je relativně plochá a ceny nízké. Pokud ceny s dodáním v roce 2019 nevzrostou, hrozí, že pro rok 2019 bude průměrná zajištěná cena elektřiny nižší než pro rok 2018," uvádí Vlček. "Navíc zde zůstává otázka stavby nových jaderných bloků, která může ohrozit dividendu, respektive narušit defenzivní charakter společnosti," upozorňuje také Martin Vlček.

Budoucnost ČEZ v Bulharsku by mohla být jasná v září

Daniel Beneš v úterý také řekl, že o budoucnosti svých aktiv v Bulharsku by ČEZ mohl mít jasno v září. Záměr zmapovat zájem o svá bulharská aktiva oznámila společnost v lednu. ČEZ má dlouhodobé problémy s bulharskými úřady a loni v červenci zahájil proti zemi mezinárodní arbitráž.

"Platí to, že testujeme, za jakých podmínek bychom našli protistranu, jež by od nás bulharská aktiva koupila. Poté se rozhodneme, jestli v Bulharsku zůstaneme, nebo pro nás některá z nabídek bude natolik zajímavá, že ji využijeme," uvedl.

Některá bulharská média v dubnu uvedla, že nabídky do tendru na prodej aktiv podala zhruba desítka uchazečů. Ředitel ČEZ ve čtvrtek potvrdil, že původní počet zájemců byl zúžen, jejich konkrétní počet ani jména ale nesdělil. Již dříve potvrdila zájem o bulharská aktiva ČEZ energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze, která v Bulharsku také působí.

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční a prodejní společnost zde obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Firma zde vlastní i některá další aktiva, mimo jiné černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl ale v lednu 2015 pozastaven.

K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle loňského vyjádření rozhodla po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů eur.

O těžbu lithia ČEZ zájem nemá

V rozhovoru s agenturou ČTK dále v úterý Beneš uvedl, že firma nemá zájem o těžbu lithia v Česku. Investice do těžby kovu, který se využívá mimo jiné pro výrobu baterií, se mohou podle dřívějšího vyjádření investorů pohybovat v Krušných horách v řádech miliard korun. Do skupiny ČEZ patří mimo jiné společnost Severočeské doly, jež na severu Čech těží hnědé uhlí.

"Náš útvar rozvoje se chvíli zabýval i myšlenkou trochu lépe poznat tuto podnikatelskou příležitost. Nicméně jsme nakonec na strategické debatě nejvyššího vedení došli k tomu, že si myslíme, že ČEZ by se neměl vydat tímto směrem," uvedl Beneš.

Společnost podle něj ale chce sledovat vývoj bateriových systémů. Baterie Beneš označil za jeden z největších fenoménů budoucí elektromobility a energetiky obecně. "Je to pro nás velmi blízký obor, který pozorujeme. Budeme se snažit nasazovat pilotní projekty bateriových systémů pro velkou energetiku," dodal. ČEZ v létě 2015 vstoupil do německé firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště.

Těžba lithia v Krušných horách by mohla začít za několik málo let. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce Cínovecká deponie těžit povrchově na skládce odpadu po minulé těžbě. Hlubinou těžbu v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings.

ČEZ oslavil 6. května čtvrtstoletí od svého založení. Za 25 let své existence společnost odvedla na dividendách, daních a darech českému státu, který vlastní prostřednictvím ministerstva financí asi 70 % jeho akcií, celkem 570 miliard Kč.

Zdroj: ČEZ, ČTK