Evropské burzy v pátek mírně klesly, za celý týden zůstaly téměř beze změny

Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,12 % na 374,07 bodu, za celý týden ztratil 0,03 %. Britský FTSE 100 odepsal 0,08 % na 7 401,46 bodu (za celý týden +1,2 %), francouzský CAC 40 klesl o 0,17 % na 5 104,33 bodu (za celý týden -0,19 %) a německý DAX odevzdal 0,11 % na 12 167,94 bodu (za celý týden +0,02 %).

Evropské akcie (25. srpna 2017)              Zdroj: CNBC

Dařilo se zejména sektoru základních materiálů, který těžil z růstu cen mědi, stouply také akcie evropských automobilek, když italsko-americká skupina Fiat Chrysler Automobiles uvedla, že vyhodnotí případné nabídky na převzetí. V této souvislosti se spekuluje zejména o zájmu ze strany čínské automobilky Great Wall Motors. Akcie Fiatu v úvodu seance rostly až o 1,6 %, nakonec však klesly do negativního pásma a uzavřely se ztrátou zhruba 0,7 %.

Třetí den v řadě stouply akcie britské společnosti Provident Financial. V pátek poskytovatel krátkodobých hotovostních půjček vyletěl vzhůru o zhruba 22 % po oznámení výměny na postu ředitele sekce drobných půjček. Provident tak postupně umazává ztrátu z úterního obchodování, kdy společnost zhoršila výhled, zrušila výplatu dividend a její ředitel Peter Crook rezignoval. Akcie firmy se poté propadly o 75 % hodnoty.

Z pátečních makrodat stojí za zmínku údaje o vývoji německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Hospodářský růst Německa ve druhém čtvrtletí činil po sezónní úpravě 0,6 %, a v porovnání s předchozími třemi měsíci tak vykázal zpomalení o 0,1 procentního bodu. Hospodářství táhla především spotřebitelská poptávka a státní výdaje, méně se dařilo obchodu.

Trh s kryptoměnami v pátek žádné překvapení nepřinesl. Podle serveru coinmarketcap.com nejpopulárnější digitální měna bitcoin v 18.00 rostla o zhruba 4,5 % na 4 430 USD, ethereum posilovalo o 3,5 % na 335 USD a bitcoin cash odepisoval zhruba 2 % na 634 USD.

Hlavní páteční události na evropských trzích 

• Hospodářský růst Německa ve druhém čtvrtletí činil po sezónní úpravě 0,6 procenta a v porovnání s předchozími třemi měsíci tak vykázal zpomalení o 0,1 procentního bodu. Vyplývá to z konečných údajů spolkového statistického úřadu. Hospodářství táhla především spotřebitelská poptávka a státní výdaje, méně se dařilo obchodu.
• Nabídka společnosti R2G Rohan Czech na převzetí akcií výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens za cenu 1 010 korun za kus je přiměřená. V písemném prohlášení to uvedlo vedení Pegasu. Plány R2G jsou podle představenstva v souladu se strategií společnosti. R2G neplánuje propouštění, zvažuje ale pozastavení vyplácení dividend, což neodpovídá dosavadní dividendové politice textilky.
• Nápojářská společnost Kofola ČeskoSlovensko si vezme na svůj budoucí rozvoj více než čtyřmiliardový úvěr. V pátek ho schválila valná hromada společnosti. Dala také zelenou výkupu akcií svou dceřinou společností Radenska. Za předem danou cenu může od nynějších akcionářů v dalších pěti letech vykoupit maximálně pět procent akcií. Ty pak budou použity na manažerský opční program. V pátek to řekla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. Proti oběma záměrům vystupují zástupci minoritního akcionáře, společnosti Karlovarské minerální vody.
• Téměř polovina podniků působících v britském potravinářském sektoru tvrdí, že jejich pracovníci pocházející z Evropské unie uvažují o odchodu kvůli nejistotě kolem brexitu. Jejich absence by ochromila třetinu podnikatelských aktivit sektoru, vyplývá z průzkumu federace potravinářského průmyslu.
• Spotřebitelská důvěra v Polsku se v srpnu vyšplhala na nové rekordní maximum. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu, které podle agentury Reuters signalizují možnost dalšího zrychlování tempa růstu polské ekonomiky.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Dánská přepravní společnost A.P. Møller-Mærsk se dohodla na prodeji své divize ropy a plynu Mærsk Oil francouzskému ropnému gigantu Total. Ten za ni zaplatí 7,45 miliardy USD, uvedly v pondělí firmy. Prodej je součástí plánu dánské společnosti zaměřit se pouze na hlavní aktivity v oblasti kontejnerové lodní přepravy a logistiky.
• Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. V pondělí to uvedlo německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států.
• Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1 200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent. V pondělí o tom rozhodl kabinet. Na Twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka i další ministři. Podle předsedy vlády tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě.
• Čínská automobilka Great Wall Motor má údajně zájem o akvizici italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles. Zástupce čínské společnosti tuto informaci v pondělí potvrdil agentuře Reuters. O zájmu o italsko-americkou společnost z čínské strany se spekulovalo již dříve, až v závěru týdne však agentura Reuters napsala, že o setkání s vedením FCA má zájem automobilka Great Wall Motor.
• Česko s Jordánskem v úterý u příležitosti návštěvy jordánského premiéra Háního Mulkiho v Praze podepsaly dohodu o spolupráci při mírovém využití jaderné energie. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dohoda umožní lepší spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a usnadní přístup českých firem k výstavbě jaderných reaktorů, která se chystá v Jordánsku. Předsedové vlád na tiskové konferenci oznámili, že ve Strakově akademii hovořili také o humanitární pomoci, obchodu i problémech Blízkého východu.
• Slovenská divize německé automobilky Volkswagen, která je v zemi pod Tatrami největším soukromým zaměstnavatelem, plánuje do konce letošního roku přijmout 1 000 nových pracovníků. V úterý to oznámila firma, která v červnu čelila stávce odborů za vyšší mzdy.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron se při nadcházející cestě do střední a východní Evropy zaměří na země, které jsou podle Elysejského paláce nejvstřícnější k evropské integraci a nesejde se s představiteli Maďarska a Polska. V úterý to napsala agentura Reuters.
• Společnost R2G Rohan Czech zvýšila svůj podíl ve výrobci netkaných textilií Pegas Nonwovens ze 7,92 % na 10,82 % a najala si Českou spořitelnu jako agenta dobrovolné nabídky odkupu akcií za 1 010 Kč za kus. Představenstvo Pegasu mezitím zpracovalo písemné stanovisko, ve kterém zvážilo nabídku R2G na odkup všech akcií. R2G toto stanovisko zveřejní 25. srpna.
• Celkový dluh obyvatel ČR činil na konci pololetí 2,06 bilionu korun a meziročně vzrostl o 9 %. V samotném druhém čtvrtletí dluh stoupl o 50,3 miliardy Kč, což je nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky. Objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně naopak klesl o téměř 14 procent na 40,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
• Evropská komise ve středu uvítala snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dohodnout se na směrnici o vysílání pracovníků. Před jeho středeční schůzkou s premiéry Rakouska, České republiky a Slovenska v Salcburku podpořila komise Macronovo úsilí o nalezení společného postupu mezi jednotlivými členskými zeměmi EU v této otázce.
• Nekonvenční měnová politika je úspěšná, Evropská centrální banka ale stále musí bojovat s nepochopením svých relativně nových měnových nástrojů. V Německu to ve středu řekl prezident ECB Mario Draghi, který současně varoval před ukvapenou reakcí na novou realitu. Proti postupu ECB po finanční krizi se dříve často ohrazoval zejména šéf německé centrální banky.
• Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od letošního ledna, v srpnu vzrostla proti červenci o jeden bod na 98,7 bodu. Zvýšila se mezi podnikateli i spotřebiteli. Ukazatele důvěry jsou vyšší i ve srovnání s loňským srpnem. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
• Ředitel tradingu energetické skupiny ČEZ Luděk Horn potvrdil, že společnost začne obchodovat na energetické burze v Oslu. Vzhledem k tomu, že energetické trhy střední a východní Evropy jsou relativně izolované a méně likvidní, společnost obchoduje s většinou své elektřiny na západoevropských trzích, z čehož více než polovinu zobchodovává na německém trhu.
• Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times.
• Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí mírně zrychlila růst, hrubý domácí produkt se zvýšil o 0,3 procenta po růstu o 0,2 procenta v předchozích třech měsících. Jeho motorem byl sektor služeb, maloobchod a filmový průmysl. Vyplývá to ze čtvrtečních revidovaných údajů britského statistického úřadu. Spotřebitelské výdaje ve druhém čtvrtletí však kvůli slabé libře rostou nejnižším tempem od roku 2014.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group vykázala za první polovinu letošního roku čistý zisk 146,6 milionu eur při hrubém předepsaném pojistném 4,97 miliardy eur. Hrubé předepsané pojistné tak společnosti stouplo o 0,9 %, zisk ale meziročně klesl o čtyři procenta.

• Výsledky Antofagasta v 1H: Zisk 689,1 milionu USD (loni: 276,5 milionu USD), tržby 2,05 miliardy GBP (odhad: 2,01 miliardy GBP).

• Největší ruská banka Sberbank vykázala ve druhém čtvrtletí rekordní zisk 185,6 miliardy rublů. Meziročně je to nárůst o 27,6 procenta, uvedla ve středu banka. Výsledek překonal odhady analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali zisk 167,4 miliardy rublů.
• Rakouská pojišťovna UNIQA, která působí i na českém trhu, za první pololetí zvýšila zisk před zdaněním o 10,2 procenta na 95,5 milionu eur. Hospodaření podpořil růst příjmů z pojistného, který kompenzoval mimořádné náklady spojené s aktivitami na italském trhu. Společnost současně v úterním sdělení zlepšila výhled růstu příjmů na letošní rok.
• Největší polský těžař uhlí PGG se v pololetí vrátil k zisku. Nebude tak už zřejmě potřebovat další finanční pomoc od akcionářů, kterými jsou státní energetické firmy. Ve středu to oznámil generální ředitel společnosti Tomasz Rogala. Čistý zisk v pololetí činil osm milionů zlotých, hrubý provozní zisk pak 708 milionů zlotých, dodal Rogala.
• Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens v letošním prvním pololetí hospodařil s čistým ziskem 4,5 milionu eur. Výrazné meziroční zhoršení výsledku proti loňským 7,5 milionu eur firma vysvětluje vykázanými nerealizovanými kurzovými změnami. Tržby podniku se v pololetí meziročně zvýšily o téměř pět procent.

Zdroj: CNBC