Evropské burzy v pátek uzavřely v mínusu, za celý týden si však připsaly více než procento

Evropské akciové trhy v pátek klesly, když investory znervóznil další severokorejský test rakety. Ta přeletěla japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do oceánu asi 2 000 kilometrů východně od jeho břehů. Trhy rovněž vyhodnocovaly červencovou obchodní bilanci eurozóny a řadu amerických makrodat.
Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,28 % na 380,71 bodu, za celý týden však stoupl o 1,38 %. Britský FTSE 100 odevzdal 1,1 % na 7 215,47 bodu (za celý týden -2,26 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,22 % na 5 213,91 bodu (za celý týden +1,96 %) a německý DAX klesl o 0,17 % na 12 518,81 bodu (za celý týden +1,75 %).
Nedařilo se zejména finančnímu sektoru, který spadl zhruba o 0,8 %, když se investoři kvůli růstu geopolitického napětí zbavovali riskantních aktiv a utíkali do bezpečných přístavů. Cena zlata díky tomu vyšplhala až na 1 331 USD za trojskou unci.
Z konkrétních titulů stojí za zmínku zhruba 4% propad akcií britského poskytovatele krátkodobých hotovostních půjček Provident Financial. Do červených čísel jej poslalo snížení doporučení na akcie společnosti od banky RBC Capital Markets.
Pomyslným vítězem dne se naopak stal britský řetězec hotelů a pivnic J D Wetherspoon, jenž v pátek oznámil, že se mu v tomto roce pravděpodobně povede splnit vytyčené cíle. Cenné papíry společnosti po tomto prohlášení vyletěly vzhůru o necelých 14 %.
Z evropských makrodat poutala pozornost červencová obchodní bilance eurozóny, která pozitivně překvapila analytiky. Bilance zahraničního obchodu eurozóny vykázala za červenec přebytek 23,2 miliardy eur, analytici počítali pouze s přebytkem 21,4 miliardy eur.
Evropské akcie (15. září 2017) Zdroj: CNBC
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Ruská centrální banka v pátek snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 8,5 procenta. Umožnilo jí to další zpomalení růstu spotřebitelských cen. Banka zároveň uvedla, že pokud bude inflace dál zpomalovat, mohla by sazby letos ještě snížit. Páteční úprava měnové politiky je v souladu s očekáváním analytiků.
- Evropská centrální banka dala souhlas k tomu, aby čínská CEFC získala poloviční podíl ve finanční skupině J&T Finance Group. V pátek to sdělila mluvčí J&T Monika Veselá. Změnu podílů již schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podle mluvčí se čeká na vyjádření České národní banky a centrálních bank Ruska, Chorvatska a Barbadosu. J&T nyní ovládají podnikatelé Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič.
- Finské animační studio Rovio Entertainment, tvůrce hry Angry Birds, stanovilo cenové rozpětí pro své akcie před vstupem na burzu na 10,25 až 11,50 eura. Firma tím bude oceněna na 802 až 896 milionů eur. Studio hodlá nabídnout akcie 29. září, obchodovat na burze v Helsinkách se s nimi bude od 3. října, uvedla v pátek agentura Reuters.
- Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, řekl v pátek nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.
Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích
- Meziroční inflace v Česku v srpnu stagnovala na 2,5 %. Na meziročním růstu cen se podílely hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Dále rostly ceny masa, vajec a mléčných výrobků. Máslo zdražilo až o 45,5 %. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 %. V pondělí to oznámil Český statistický úřad.
- Německý investor Hans Rudolf Wöhrl nabídl za převzetí zkrachovalé letecké společnosti Air Berlin 500 milionů eur. Ostatní zájemce o zkrachovalou aerolinku, letecké společnosti Lufthansa, Condor a Germania, cestovní kancelář TUI a investora Nikiho Laudu, podle svého nedělního prohlášení vyzval, aby se k jeho nabídce připojili.
- Zavedení pobrexitových celních kontrol by britské firmy mohlo přijít na více než čtyři miliardy liber ročně. Ve své zprávě to vypočítala nezávislá organizace Institute for Government. Britskou vládu vyzvala, aby podnikům pomohla celní změny plánovat a dala jim co nejvíce času, aby se mohly přizpůsobit.
- Analytická společnost Dun & Bradstreet zvýšila rating Německu v kategorii nejnižšího rizika návratnosti investice o jeden stupeň. Jde o nejlepší rating země ze 132 hodnocených států. Důvodem je zlepšující se makroekonomické i mikroekonomické prostředí. V pondělí o tom informovala společnost Bisnode, která je partnerem D&B.
- Firma ČEZ ESCO z energetické skupiny ČEZ koupila společnost Kart, která se specializuje na technickou správu budov. U úterý to oznámil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Cenu nespecifikoval, společnost se podle něj stala dceřinou firmou ČEZ ESCO. ČEZ je jediným vlastníkem firmy.
- Britská vláda se bude zabývat rostoucím množstvím důkazů o tom, že občané jiných členských států Evropské unie čelí s blížícím se odchodem země z tohoto bloku diskriminaci při získávání zaměstnání, pronajímání bytů, kupování domů nebo rezervaci dovolených. Napsal to britský deník The Guardian. V inzerátech je například uvedeno, že se vztahují pouze na britské nebo irské občany.
- Londýn si navzdory nejistotě kolem odchodu Británie z Evropské unie drží vedoucí pozici mezi světovými finančními centry. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z žebříčku, který na základě průzkumu mezi odborníky a dalších kritérií sestavují společnosti Z/YEN Partners a China Development Institute (CDI). Praha se posunula na 58. místo z 69. příčky v předchozím březnovém žebříčku.
- Růst německé ekonomiky by ve druhém pololetí mohl ubrat na tempu kvůli předpokládanému zpomalení spotřebitelských výdajů a průmyslové výroby. V úterý to uvedlo německé ministerstvo hospodářství ve své měsíční zprávě.
- O převzetí insolventních německých aerolinek Air Berlin se zajímá čínská společnost LinkGlobal Logistics. Informoval o tom německý list Bild. Aerolinky Air Berlin ve středu zrušily dalších 32 letů. Spojení s Prahou by podle internetových stránek společnosti postižena být neměla, mluvčí firmy nicméně nevyloučila, že během dne počet zrušených letů stoupne.
- Lucemburský fond Wood Textiles Holding se rozhodl prodat svůj zhruba 30% podíl ve znojemském výrobci netkaných textilií Pegas Nonwovens české investiční firmě R2G Rohan. Fond, který je největším akcionářem textilky, o tom informoval ve středečním prohlášení. Dříve přitom uváděl, že o prodeji podílu neuvažuje. Představenstvo Pegasu v úterý nechtělo rozhodnutí fondu komentovat.
- Běžný účet platební bilance, tedy souhrn všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil letos ve druhém čtvrtletí schodkem zhruba 7,6 miliardy korun. Ve středu to uvedla Česká národní banka. Centrální banka zároveň revidovala údaje o přebytku za letošní první čtvrtletí, podle kterých byl přebytek o 3,1 miliardy vyšší, a to 97,6 miliardy. Za pololetí je tak bilance v přebytku 90 miliard korun.
Zaměstnanost v eurozóně i v celé Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta, a dostala se tak v obou případech na rekordní úroveň. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. Ten odhaduje, že v Evropské unii mělo ve druhém čtvrtletí zaměstnání 235,4 milionu lidí, z toho 155,6 milionu v eurozóně.
- Během čtvrtečního zasedání rozhodlo vedení britské centrální banky, že bude podle očekávání pokračovat v dosavadní měnové politice. Klíčová úroková sazba tak zůstává na 0,25 procenta a objem výkupu státních dluhopisů zůstává na 435 miliardách liber.
- Evropská unie ve čtvrtek o dalších šest měsíců prodloužila sankce vůči 149 ruským a ukrajinským jedincům a 38 právnickým osobám spojeným s narušováním ukrajinské územní celistvosti. Potvrdila také zpřísněné sankce vůči Severní Koreji, které nedávno schválila Rada bezpečnosti OSN.
- Evropská komise chce zahájit mezinárodní vyjednávání o vzniku mnohostranného soudu, který by řešil spory z investic. Ve čtvrtek požádala členské země EU o souhlas, aby s těmito rozhovory mohla začít. Podobný soud by měl podle představy eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové nahradit v mezinárodních obchodních dohodách nyní obvyklé arbitrážní rozhodování, které je v posledních letech terčem časté kritiky.
- Rakouští politici napříč politickým spektrem odmítají plán předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera na rozšíření eurozóny na celou Evropskou unii. Poukazují přitom na varovný příklad Řecka. Kancléř Christian Kern ze Sociálnědemokratické strany koncept ve čtvrtečním vysílání stanice Ö1 označil za nepromyšlený.
- Výnos 3,3 miliardy eur očekává italský výrobce pneumatik Pirelli od svého návratu na milánskou burzu. Primární emise akcií, s níž tam hodlá vstoupit v říjnu, však oceňuje společnost méně, než původně předpokládala.
- Bývalý mistr světa závodů formule 1 Niki Lauda chce spolu s německými aerolinkami Condor nabídnout za část zkrachovalé letecké společnosti Air Berlin asi 100 milionů eur. Řekl to ve čtvrtek rakouské rozhlasové stanici ORF. Záležet bude podle něj na konkrétních podmínkách. Majitelem společnosti Condor je cestovní kancelář Thomas Cook.
Zdroj: CNBC