Gerhard Knop: Automatizace a robotizace je náš každodenní život

V čem jsou si podle vás bankovní sektor a automotive podobné?   

Velkou podobu vidím ve snaze – jít dopředu, být první a nejlepší. Stejný důraz kladou i na kvalitu ve smyslu i jedna chyba z milionu (tzv. 1ppm) je ve většině případů nepřijatelná.  

Kde naopak vidíte rozdíly?  

Rozdílné jsou v tom, že v automotive vidíte v materialitě výsledek práce mnoha desítek, stovek i tisíců zaměstnanců. Prostě jdete nakoupit a vidíte své výrobky na parkovišti. Nastupujete denně do svého auta a vnímáte své výrobky nebo výrobky svých konkurentů a podle toho je hodnotíte. V bance je to podobné, ale jsou to služby, do ruky je nevezmete.    

Průmysl 4.0 

Jak vy osobně vnímáte výzvy spojené s Průmyslem 4.0?

Industry 4.0 je terminus technicus zastřešující, řekněme, automatizaci. My automatizujeme mnoho let. Realizujeme velké projekty zaměřené na efektivitu procesů ve výrobě, logistice, ale jsme aktivní i v oblasti takzvaných back-office činností. Díky tomu zvládáme zvyšovat produktivitu, rozšiřovat aktivity, aniž bychom spolu s tím museli navyšovat lidské kapacity. Navíc platí, že ve výrobě a souvisejících procesech, jako je logistika či údržba, nejde jen o produktivitu. Důvod pro tyto činnosti je i udržitelnost kvality výrobků určených pro zákazníky. Neméně podstatným důvodem je i samotná kultura výroby, tedy to, jak to vypadá na pracovištích.  

Gerhard Knop působil v letech 1991 až 2004 v České spořitelně jako přepážkový a úvěrový pracovník, od r. 1993 jako vedoucí oddělení úvěrů právnickým osobám. Od r. 1996 zastával pozici finančního náměstka, následně ředitele projektu SAP implementace a ředitele projektu Shared Services. Dále měl na starosti projekt SAP II a projekt HULK. Od r. 2004 působí ve společnosti Nejdek.

Jaké technologie a postupy používáte?

Reálně již máme implementované „automatizace“ v oblasti logistiky – skladového hospodářství a interní logistiky, máme několik robotů v oblasti výroby, řešíme automaticky plánování výroby a mnoho dalšího. Dnes a denně dochází k dalším a dalším automatizacím s větším či menším dopadem na zaměstnance, zákazníky, dodavatele. Docela jednoduše automatizace a robotizace je náš každodenní život.  

Který z vašich výrobních programů považujete z hlediska automatizované a robotizované výroby za nejvyspělejší?

Zde odpovím slovy kolegy řídícího automatizace v naší skupině WITTE Automotive, pana Aleše Blažka, podle kterého je to zcela jistě lakovací linka v našem ostrovském závodě. Tam u nás najdete největší koncentraci robotů na jednotku plochy. Kolegové z lakovny, externí firmy a podpůrných útvarů odvedli vynikající práci. Za zmínku stojí pak i navázané procesy před lakovací linkou a za lakovací linkou.   

Průmysl 4.0 je nutnost Je pro vás automatizace a robotizace nutností, přináší vám konkurenční výhodu?

Neřekl bych konkurenční výhodu, každý dodavatel jde podobným směrem. V některých oblastech jsme dále než konkurence, jinde, zajisté, je dále konkurence. Industry 4.0 je v automobilovém světě nutnost pro udržení se na výsluní, není to „nice to have“.  

Jak si stojí finanční návratnost vašich investic do modernizace?

To je složitá otázka. Investujeme do moderních technologií s důvěrou a vírou, že se nám investice vrátí, i když ji pouze odhadujeme. U automatizací a robotizací je těžké, byť jsem mnoho let dělal finance, kalkulovat návratnost na roky. Vždy je nějaký propočet, ale zde jde i o něco jiného.  

O co?

O to zůstat na trhu, což znamená i předcházet chybám, snižovat fluktuaci tím, že se lidé mohou rozvíjet. Nefinanční benefity jsou hrdost na firmu a z toho plynoucí angažovanost, bez které mimochodem nelze vůbec o Industry 4.0 uvažovat… Je to i o získávání komplexního pohledu na procesy či stroje. Mnoha lidem dnes chybí i spojení různých profesí v diskusi o řešení – i zde je neocenitelný přínos Industry 4.0, protože díky modernosti a komplexnosti spojuje týmy napříč profesemi nebo i věkem.  

S logem tučňáka Jaké další investice jste v posledních letech provedli?

Určitě bych zmínil investice do serverové virtualizace, kde výhodou je urychlení chodu infrastruktury až dvojnásobně. Na starosti to má tým právě již zmíněného Aleše Blažka. Z těch posledních investic pak chytrá aplikační NAS úložiště, kde ověřujeme nasazení containerových docker aplikací pro komunikaci s IOT, automatizaci administrativních procesů a vytváření výpočetního a úložného systému pro Big Data. V IT je technologie docker známá pod pojmem „modrá velryba“, která nám pracuje na systému Linux s logem tučňáka. Je to prakticky takové ZOO. V oblasti Big Data teprve začínáme, ale je to hezké téma, které nadchlo poměrně velké množství kolegů, kteří jej studují ve svém volném čase, v anglickém jazyce a dávají tomu nemalé množství času, který nemají.    

Nedostatek zaměstnanců 

Stejně jako mnohé jiné firmy i vaše firma aktivně hledá desítky nových zaměstnanců. Jak moc vám nové výrobní technologie pomáhají vyrovnávat nedostatek na trhu práce?

Určitě je to jeden ze způsobů, jak eliminovat nedostatek zaměstnanců.Na druhou stranu Industry 4.0 sám o sobě nedostatek pracovní síly nevyřeší. Problémy na trhu práce za prvé vznikly dávno. Jedno velké téma jsou školy a vzdělávání, druhým pak nesmyslné omezení přílivu pracovních sil ze zemí mimo EU, zejména z Vietnamu a Ukrajiny. Zde máme už skoro 10 let ztrátu kapacit a ty nám chybí.  

Doporučili byste principy Průmyslu 4.0 i ostatním tuzemským firmám a proč?

Principy Industry 4.0 úplně doporučit neumím, modernizaci, automatizaci, digitalizaci, volně dostupné software nadstavby a řešení bych doporučil všemi deseti. Bez ohledu na to, zda je, nebo není ono řešení zahrnuto do Industry 4.0 nebo podpory Industry 4.0. Mnoho zlepšení, zefektivnění leží na ulici a k realizaci stačí pár interních nadšenců.  

Jste aktivní i v čerpání dotací na nové technologie či rozšíření výroby. Máte za to, že dotační nabídka pro firmy a podniky je v oblasti Průmyslu 4.0 v ČR dostatečná?

Zatím si neuvědomuji, že bychom na Industry 4.0 řešili podporu dotačními fondy. Dotace určitě mohou pomoci menším firmám pustit se do investic, které by jinak neuskutečnily. Já osobně se domnívám, že dotací je více než dost, další tituly nejsou úplně potřeba. Co by prospělo, by bylo snížení administrace nejen dotací, ale celého daňového systému. Dostat dotaci a pak se několik let obávat, že jsme před lety něco špatně zaúčtovali, nesprávně si vysvětlili, je spíše demotivační, než aby to zvyšovalo motivaci k investicím. Velmi zvažujeme každou dotaci, ne z pohledu „zda chceme něco dělat“, ale zda jsme schopni administrativně dostát závazkům. Rozhodně však razíme heslo, že dotace není důvod pro investici. Pokud by hlavním podnětem k investici měla být dotace, tak se snažíme ji spíše nedělat.    

--

Česká spořitelna – Korporátní bankovnictví nabízí úvěry až do 100 milionů korun na inovace, modernizaci a růst společnosti. Úvěr má zvýhodněnou úrokovou sazbu až o 1 % p. a. po celou dobu splatnosti úvěru. Zvýhodnění je poskytováno ze zdrojů České spořitelny. Úvěr lze získat na inovace výrobních procesů, investice do technologií a vývoj nových produktů. Dále na vstup na nové trhy, rozšíření sortimentu a inovace softwaru včetně licencí. Úvěr lze kombinovat s ostatními formami podpor z veřejných zdrojů. Například se Zvýhodněným investičním úvěrem od Evropské investiční banky (zvýhodnění až 0,3 % p.a. na část úvěru bez dotace)a zárukou InnovFin od Evropského investičního fondu poskytující záruku až do výše 50 % jistiny úvěru, jejímž prostřednictvím lze výrazně snížit požadované zajištění. Poradíme našim klientům s čerpáním dotací nejen z Operačního programu Podnikání, Inovace pro konkurenceschopnost. Dokonalý přehled o dotačních příležitostech má dceřiná společnost České spořitelny Erste Grantika Advisory.

Více informací o Průmyslu 4.0 najdete na adrese www.investicniweb.cz/inovace