Státní zaměstnanci v USA pociťují dopad finanční krize vlády

Od 22. prosince je bez finančních prostředků zhruba čtvrtina vládních úřadů včetně resortů zahraničí, vnitra, vnitřní bezpečnosti a spravedlnosti, ale například i centrálního daňového úřadu (IRS), Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nebo obsluhy bezpečnostních systémů na letištích a na hranicích. Ministerstvo obchodu nevydává pravidelné analýzy stavu americké ekonomiky, což může mít podle televize ABC dopad na fungování centrální banky a její ostře sledovaná rozhodnutí.

Rodiny 800 000 státních zaměstnanců podle amerických médií začínají pociťovat potíže se splátkami hypoték a půjček. Víc než polovina z nich pracuje zadarmo ve státně důležitých profesích a nemá ze zákona právo práci zastavit. Nejpostiženější hledají prostřednictvím crowdfundingu finanční dary na internetu, jiní se poptávají po druhém zaměstnání nebo shánějí urgentní půjčky.

Dnes je v americkém státním sektoru výplatní den, ale připravené dvě miliardy dolarů se ke svým adresátům nedostanou. Stav finanční nouze, který ještě v prosinci mnozí v USA brali s humorem, dostává stále naléhavější podobu. Lidé doufají, že svou mzdu dostanou zpětně, jak tomu zatím bylo ve všech podobných případech v minulosti. Jde ale o nepsanou normu, žádný zákon to státu neukládá. Krize začíná mít i druhotný dopad, protože mnoho soukromníků plnících státní zakázky za své služby nedostalo zaplaceno a nemá peníze na platy svých zaměstnanců.

Jednání demokratických a republikánských politiků zatím nejenže řešení nepřinesla, ale spíš prohloubila rozpory kolem hraniční zdi podpořené z obou stran energickou a hlasitou argumentací. Vzájemné obviňování nebere konce a poutá zájem médií víc, než nesmělé snahy o kompromis.

Prezident opakovaně hrozí, že v případě pokračujícího patu vyhlásí v zemi stav nouze. Mohl by tak začít čerpat peníze na stavbu zdi bez souhlasu Kongresu z rozpočtu ministerstva obrany. Musel by ovšem nezvratně prokázat, že národní bezpečnost USA je ohrožena, což by podle většiny právníků zavdalo příčinu k četným a zřejmě vleklým soudním sporům.

Demokraté, kteří od loňského listopadu ovládají Sněmovnu reprezentantů, chtějí ještě tento týden v dolní kongresové komoře prosadit zákon, který by umožnil postupně tok financí pro vládní úřady obnovit. Navzdory informacím o rozporech v Trumpově táboře hodlá ze 199 republikánských poslanců zastoupených ve sněmovně iniciativu demokratů podpořit jen zhruba pětadvacet. V Senátu mají republikáni většinu.

I kdyby zákon o obnově financování vlády obě komory Kongresu schválily, Trump může uplatnit právo veta. Přehlasovat toto rozhodnutí mohou obě parlamentní komory jen dvoutřetinovou většinou.

Republikánská strana podle amerických médií za svým prezidentem pevně stojí, i když jeho popularita celostátně jen zřídka překračuje 40 procent. Mezi republikánskými straníky zato s postupem prezidenta souhlasí 90 procent lidí. Zatímco sporný projekt hraniční zdi se 54 procentům Američanů podle prosincového průzkumu nezamlouvá, mezi republikány má podporu 86 procent.

Většiny obyvatel USA se v praktickém životě problém zatím příliš netýká. Podle republikánského sociologa Franka Luntze Trump nakonec cestu z krize najde. "Dostal se do kouta? Neřekl bych. Je to Harry Houdini americké politiky," konstatoval Lutz s odkazem na kouzelnickou legendu z počátku minulého století proslavenou úniky z pout, řetězů a klecí. "V den prezidentských voleb se jeho popularita pohybovala kolem 38 procent, a přesto vyhrál," řekl sociolog AP.

Zdroj: ČTK