Evropské akcie v pátek rostly v naději na úspěch obchodních jednání mezi USA a Čínou

Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 v pátek skončil se ziskem 0,22 % a za celý týden přidal 0,62 %. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 v pátek stoupl o 0,16 % (týden: -0,8 %), německý DAX stoupl o 0,3 % (týden: +1,4 %) a francouzský CAC 40 přidal 0,38 % (týden: +1,22 %).

Už během dopoledního obchodování si nejlépe vedl sektor základních surovin, nakonec posílil zhruba o 2 %. Sektor je silně exponován vůči Číně, a proto na každou zprávu o průběhu jednání o obchodu reaguje obzvláště citlivě.

Podnikatelská nálada v Německu, největší ekonomice eurozóny, v únoru pošesté v řadě klesla. Ekonomický institut Ifo v Mnichově uvedl, že jeho index podnikatelského klimatu klesl tento měsíc na 98,5 bodu, což je nejnižší úroveň od prosince 2014.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Francie a Německo se dohodly na podrobném návrhu rozpočtu eurozóny, který by měl podpořit hospodářský růst, posílit konkurenceschopnost a snížit hospodářské rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Uvedla to v pátek agentura Reuters, která se odvolává na dokumenty německé vlády, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Německo se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vyhnulo recesi, hrubý domácí produkt zůstal proti předchozím třem měsícům beze změny. Oznámil to v pátek německý statistický úřad, a potvrdil tak předběžné odhady. Podrobnější údaje ukázaly, že odvrátit recesi pomohly vyšší státní výdaje. Ve třetím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles o 0,2 procenta.
• Evropská komise v pátek obvinila španělskou telekomunikační společnost Telefónica z porušení slibu usnadnit svým rivalům vstup na německý trh. Telefónica se k tomu komisi zavázala před pěti lety oplátkou za schválení akvizice firmy E-Plus. Informovala o tom agentura Reuters.
• Německé automobilky Daimler a BMW prohloubí spolupráci ve službách v oblasti mobility. Do sdílených služeb, parkování, nabíjecích stanic pro elektromobily a multimodální přepravy investují dohromady jednu miliardu eur. Na tiskové konferenci to v pátek oznámili generální ředitelé BMW Harald Krüger a šéf Daimleru Dieter Zetsche.
• Francouzská banka Société Générale, která vlastní většinový podíl v české Komerční bance, zvažuje propustit stovky až tisíce zaměstnanců ve své divizi globálního bankovnictví a investorských zdrojů GBIS. Chce tak zmírnit dopady růstu nákladů kvůli tlaku regulačních orgánů, píše Bloomberg.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,4 % z prosincového tempa 1,5 %. Potvrdila to v pátek konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V lednu loňského roku činila míra inflace v zemích platících eurem 1,3 %. V celé Evropské unii pak inflace v lednu klesla na 1,5 % z 1,6 % v prosinci. Loni v lednu byla na 1,6 %.

Výsledková sezóna

• Provozní zisk německého automobilového koncernu Volkswagen, jehož součástí je mladoboleslavská Škoda Auto, se loni zvýšil pouze o 0,7 procenta na 13,92 miliardy eur. Vyplývá to z předběžných údajů, které firma v pátek zveřejnila. Na vině byly dozvuky dieselové aféry a nová metodika měření emisí WLTP. Výsledek zaostal za odhadem analytiků, kteří očekávali provozní zisk 14,53 miliardy eur.
• Výsledky Telecom Italia v roce 2018: Čistá ztráta 1,41 miliardy EUR (odhad: -487 milionů EUR), tržby 18,90 miliardy EUR (loni: 19,83 miliardy EUR).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Agentura Fitch Ratings varovala, že by mohla snížit rating Británie kvůli rostoucí nejistotě ohledně jednání mezi Londýnem a Evropskou unií o odchodu z Británie z bloku koncem března. Británie má u agentury Fitch rating na stupni AA, což je třetí nejvyšší možná známka. Brexit bez dohody by vedl k podstatnému narušení hospodářských a obchodních vyhlídek, přinejmenším v krátkodobém horizontu, uvedl Fitch v prohlášení zveřejněném v noci na čtvrtek.
• Rozpočet Itálie neobsahuje opatření, která by podporovala hospodářský růst. Země se kvůli němu stává nebezpečným zdrojem nákazy pro celou eurozónu. S odvoláním na dokument Evropské komise to ve čtvrtek uvedl italský deník La Repubblica.
• Německý energetický koncern RWE zřejmě získá bezpodmínečný souhlas Evropské komise s nákupem aktivit v oblasti obnovitelných zdrojů společností E.ON a innogy. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters. EK tak dá zelenou dohodě, která naprosto změní německý energetický trh.

• Rada guvernérů Evropské centrální banky se na svém posledním zasedání shodla, že výhled ekonomiky eurozóny není příznivý, a požádala o rychlou analýzu přínosů, jaké by měla nabídka levnějších úvěrů. Bankéři se obávají, že zpomalení ekonomického růstu může být hlubší a širší, než se domnívali. Vyplývá to ze zápisu z lednového zasedání rady, který banka ve čtvrtek zveřejnila.

• Aktivita zpracovatelského sektoru v eurozóně v únoru poprvé od poloviny roku 2013 klesla. Vyplývá to z čtvrtečních údajů společnosti IHS Markit založených na průzkumu mezi nákupními manažery. Údaje podle firmy signalizují, že tempo růstu hrubého domácího produktu eurozóny by v letošním prvním čtvrtletí mohlo zpomalit na 0,1 %.
• Evropská centrální banka v loňském roce zvýšila zisk o 23,4 % na 1,58 miliardy eur. K růstu přispěly zejména výnosy z dluhopisů v držení centrální banky v rámci jejího stimulačního programu, vyplývá z jejího čtvrtečního prohlášení. Celý zisk bude rozdělen mezi národní centrální banky eurozóny.
• Největší pravděpodobnou obětí případných amerických cel na dovoz aut bude zřejmě Německo. Komplexní geografické rozdělení průmyslu v Evropě však znamená, že poškodí i další země, a na některé to může mít ještě horší relativní dopad než na Německo. Americký prezident Donald Trump tak riskuje, že pokud cla opravdu zavede, zaseje v regionu semínka antiamerikanismu, a to dokonce i v zemích, které jsou mu nyní nakloněné. Cla by totiž výrazně dopadla i třeba na Itálii a Maďarsko, země s populistickými vládami a vůdci, kteří jsou vůči Trumpovi přátelští, upozornila agentura Bloomberg.
• Německo je v Evropě nejlepší zemí pro začínající podnikatele. Do čela žebříčku se dostalo díky své silné ekonomice, snadnému přístupu k rizikovému kapitálu, nízkým nákladům na podnikání a vzdělanému obyvatelstvu. Uvedla to britská organizace pro průzkum trhu NimbleFins. Česká republika obsadila šestou příčku.
• Senát zřejmě schválí návrh zákona, podle kterého budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Předlohu ve středu podpořil garanční ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů. Zákon bude účinný jen v případě vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody. Senátní plénum jej bude schvalovat za týden. Spojené království má unii opustit 29. března.
• Evropská komise ve středu oznámila, že začne jiným způsobem určovat výši pokut, které mohou členské země bloku dostat za neplnění povinností, třeba za nepřevedení unijních pravidel do vlastních zákonů. Dosavadní výpočet, který využíval mimo jiné počet hlasů dané země v Radě EU bude nahrazen novým, který zohlední přidělený počet mandátů v Evropském parlamentu.
• Růst české ekonomiky letos dosáhne tří procent, pokud nebude ohrožen mezinárodní obchod kvůli brexitu nebo obchodním válkám. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou v úterý novinářům představila Hospodářská komora. Loni podle ní růst HDP zpomalil na 3,1 procenta.
• Mzdy britských zaměstnanců se za tři měsíce do konce prosince zvyšovaly nejrychleji za posledních deset let a na vysoké úrovni zůstala také tvorba nových pracovních míst. Celkové příjmy včetně odměn meziročně stouply o 3,4 procenta, což byl nejvyšší růst od poloviny roku 2008, uvedl statistický úřad ONS. Situace na trhu práce je tak před odchodem Británie z Evropské unie příznivá.
• Většina evropských společností nemá žádný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů, přestože 80 procent považuje změnu klimatu za podnikatelské riziko. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project), o němž informoval britský list The Guardian.
• Největší producent elektrické energie na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), loni vyrobil nejméně elektřiny za poslední roky. Vyplývá to z údajů podniku, do jehož vlastnické struktury v roce 2016 vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).
• Německá ekonomika se v první polovině letošního roku bude nadále potýkat s obtížemi, vývoj ekonomických ukazatelů ale stále naznačuje, že zpomalení by mohlo být jen dočasné a že ve druhé polovině roku je možné čekat oživení. Ve své měsíční zprávě o vývoji ekonomiky to v pondělí uvedla Deutsche Bundesbank, tedy německá centrální banka.
• Loni v Česku klesly ceny dováženého zboží a surovin meziročně o 0,7 procenta a vývozní ceny o 0,3 procenta. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Ve vývozu zlevnily hlavně stroje a dopravní prostředky a v dovozu suroviny. Za prosinec 2018 naopak ceny rostly. Vývozní ceny stouply meziročně o 3,1 procenta a dovozní ceny o 2,4 procenta. Oproti listopadu ale růst cen zpomalil.
• Mezi Británií a Německem se rozhořel spor ohledně plánů ropné společnosti Royal Dutch Shell zanechat pilíře tří ropných plošin v Severním moři. Britská vláda minulý měsíc schválila plán firmy opustit betonové pilíře zhruba 185 kilometrů severovýchodně od Shetlandských ostrovů, a to navzdory vážným obavám o životní prostředí a bezpečnost, které vyjádřil Berlín. Vyplývá to z dokumentů, které získala investigativní skupina Unearthed z organizace Greenpeace.
• Vláda v pondělí změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Na Twitteru o tom informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Předsedou výboru tak bude premiér Andrej Babiš a místopředsedkyní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Vyplývá to z dřívějšího vyjádření Babiše, který takovou změnou statutu pověřil nového zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Vláda podle něj chce nabídnout místa ve výboru i opozici.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší evropské bance HSBC vzrostl loni čistý zisk o 30 procent na 12,6 miliardy USD. Výsledky však zaostaly za očekáváním analytiků kvůli vyšším nákladům a propadu cen akcií koncem loňského roku. Banka rovněž v úterním prohlášení varovala před slabším výkonem v Číně a v Británii.
• Čistý zisk letecké společnosti Air France-KLM v loňském roce prudce vzrostl na 409 milionů eur z předloňských 163 milionů eur. Mohla za to absence mimořádných nákladů, která stáhla zisk firmy v roce 2017. Firma současně oznámila, že obě její části, tedy aerolinky Air France a KLM, se dohodly na užší spolupráci.
• Německá telekomunikační firma Deutsche Telekom vykázala za čtvrté čtvrtletí ztrátu 431 milionů eur ve srovnání s čistým ziskem 1,33 miliardy eur ve stejném období předloni. Firma ve čtvrtek uvedla, že ztrátu způsobily mimořádné faktory, jako jsou odpisy.
• Výsledky Barclays v roce 2018: Hrubý zisk 3,49 miliardy GBP (loni: 3,54 miliardy GBP, odhad: 3,66 miliardy GBP), čistý provozní zisk 19,67 miliardy GBP (meziročně +5 %).
• Výsledky BAE Systems v roce 2018: Upravený čistý zisk na akcii 0,429 GBP (loni: 0,421 GBP).
• Výsledky Telefónica v 4Q: Čistý zisk 610 milionů eur (loni: 693 milionů eur, odhad: 813,7 milionu eur), tržby 12,92 miliardy eur (loni: 13,16 miliardy eur, odhad: 12,46 miliardy eur).
• Výsledky Bouygues v roce 2018: Čistý zisk 1,31 miliardy EUR (loni: 1,09 miliardy EUR), tržby 35,56 miliardy EUR (loni: 32,92 miliardy EUR).
• Výsledky Orange v roce 2018: Čistý zisk 1,95 miliardy EUR (loni: 1,84 miliardy EUR), tržby 41,38 miliardy EUR (meziročně +1,3 %).

Zdroj: CNBC