Slovenské vládní strany se předbíhají v návrzích pro lidi a firmy

Vládní strany na Slovensku se rok před plánovanými parlamentními volbami předbíhají s návrhy v sociální a daňové oblasti, včetně zvýšení minimální mzdy a snížení daní. Analytici některá navrhovaná opatření uvítali, ministerstvo financí ale upozornilo na ohrožení vyrovnaného hospodaření státu.
Nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nejprve prostřednictvím svého poslance Erika Tomáše ohlásila plán výrazněji zvýšit od příštího roku minimální mzdu, a to na 600 eur ze současných 520 eur. Šlo by o nejvyšší zvýšení v novodobé historii země. Strana prosazuje i další opatření v sociální oblasti, například zavedení horní hranice věku při odchodu do starobního důchodu.
Koaliční Slovenská národní strana (SNS) zase bez dohody se zbylými dvěma vládními partnery v uplynulých dnech ohlásila, že přijde s předlohou na snížení sazby daně z příjmů firem na 15 z nynějších 21 procent. SNS, která se v posledním období potýká s poklesem popularity, chce také rozšířit uplatňování snížené desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty na všechny potraviny a také na tisk. Zrušit by se měly i koncesionářské poplatky pro seniory a po aféře s problematickými polskými jatky by restaurace na Slovensku zase měly zveřejňovat původ používaného masa.
Podle ministerstva financí by uvedené změny v daních znamenaly opuštění cíle vyrovnaného hospodaření státu, který je součástí programového prohlášení vlády a kterého by Slovensko mělo poprvé dosáhnout v letošním roce. Současný ministr financí Peter Kažimír, který je také místopředsedou Směru-SD, funkci ve vládě Petera Pellegriniho opustí a od června se stane guvernérem slovenské centrální banky. SNS požaduje brzké jmenování nového ministra, který podle ní musí pochopit, že když se daří státu, daně se musejí snižovat.
Nevládní slovenský Institut ekonomických a společenských analýz uvítal například navrhované snížení firemních daní z příjmů, a to z toho důvodu, že Slovensko má v regionu střední a východní Evropy nejvyšší sazbu této daně. Kritizoval naopak uplatňování různých výjimek, jako například snižování DPH jen na vybrané zboží. Zveřejňování původu masa restauracemi označil za byrokratické opatření, které podnikatelům zkomplikuje práci.
Takzvané sociální balíčky na Slovensku nejsou novinkou. První z nich ohlásil v roce 2014 předseda Směru-SD a tehdejší premiér jednobarevné vlády sociálních demokratů Robert Fico. Učinil tak jen několika měsíců po svém neúspěchu v přímé volbě hlavy státu. Součástí prvního balíčku opatření na zlepšení životní úrovně obyvatelstva bylo například zavedení bezplatného cestování vlakem pro žáky, studenty a důchodce.
Zdroj: ČTK