Evropské akcie v úterý klesly, investory znervóznila zpráva o možnosti nových cel USA mířících na starý kontinent

Obchodování na západoevropských akciových trzích skončilo v úterý v červených číslech. Investoři byli obezřetní kvůli zprávě, že Spojené státy navrhly nový seznam cel jako odvetu za podporu Evropské unie pro Airbus.
Široký evropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,47 % na 385,68 bodu, německý DAX se snížil o 0,94 % na 11 850,57 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,65 % na 5 436,42 bodu a britský FTSE 100 odepsal 0,35 % na 7 425,57 bodu.
STOXX Europe 600 - 9. dubna 2019, zdroj: stoxx.com
Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) oznámil, že novým seznamem produktů z Evropské unie, na které chce Washington uvalit odvetná cla za subvence pro výrobce letadel Airbus, zahajuje proces odvety za škody přesahující 11 miliard USD.
USA škody podle úřadu způsobily subvence Airbusu od Evropské unie, o kterých Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že měly pro USA nepříznivý dopad. "WTO dospěla k závěru, že subvence EU pro Airbus měly na USA nepříznivý dopad, nyní uvalíme cla na produkty z EU v hodnotě 11 miliard USD," napsal Trump na Twitteru. "EU využívá USA řadu let a to brzy přestane," dodal. Akcie Airbusu v úterý oslabily o 1,86 %.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce klesne na 3,3 % z loňských 3,6 %. V pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Příští rok by se ale růst měl vrátit na 3,6 %. Horší je také výhled pro Českou republiku.
- Francouzské Národní shromáždění v pondělí večer schválilo velkou většinou hlasů zavedení digitální daně na národní úrovni. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest.
- Bankovní ústav Société Générale plánuje propustit 1 600 lidí, většinu z divizí korporátního a investičního bankovnictví. Banka to v úterý oznámila v tiskové zprávě, a potvrdila tak dřívější spekulace médií.
- Norský mobilní operátor Telenor se dohodl na převzetí kontrolního podílu 54 % ve třetí největší finské mobilní firmě DNA. Za podíl zaplatí 1,5 miliardy eur. Telenor tak vstupuje na finský telekomunikační trh, čímž si rozšíří působnost ve Skandinávii. Kromě Norska už funguje ve Švédsku a Dánsku.
- Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl seznam produktů z Evropské unie, na které chtějí Spojené státy uvalit odvetná cla za subvence pro výrobce letadel Airbus. Na seznamu je řada produktů - od velkých komerčních letadel až po mlékárenské produkty a víno.
- Před investicemi ve východoevropských zemích, které se připojily k Evropské unii, varuje americký list The Wall Street Journal (WSJ). Poukazuje na řadu soudních sporů, v nichž figuruje 11 zemí včetně České republiky. V materiálu, o němž v úterý informoval server Echo24.cz, se věnuje zejména sporu ČR se švýcarským investorem Sebastianem Pawlowským a sporu Polska a americké společnosti Invenergy.
- Britská bankovní společnost Standard Chartered se dohodla, že úřadům ve Spojených státech a Británii zaplatí zhruba 1,1 miliardy dolarů kvůli porušování amerických sankcí vůči Íránu a dalším zemím. Informovaly o tom v úterý příslušné úřady a firma.
- Odbyt hlavní značky VW z německého automobilového koncernu Volkswagen se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 % na 1,456 milionu vozů, a to zejména kvůli slabší poptávce v Číně. Pokles zaznamenaly rovněž luxusní značky Audi a Porsche. Vyplývá to z údajů, které v úterý koncern zveřejnil.
- Ruský prezident Vladimir Putin v úterý načrtl ambiciózní program zajištění ruské přítomnosti v Arktidě, včetně plánů na vybudování nových přístavů a rozšíření flotily ledoborců. Na arktickém fóru v Petrohradu, kterého se zúčastnili také představitelé Finska, Dánska, Islandu a Norska, řekl, že Rusko plánuje dramaticky zvýšit přepravu nákladů po takzvané severní mořské cestě, vedoucí podél severního pobřeží Ruska, z loňských 20 milionů tun na čtyřnásobek v roce 2025.
- Maďarský ministr financí Mihály Varga označil čínského výrobce telekomunikačních zařízení Huawei po úterní schůzce s představitelem vedení této firmy za strategického partnera své země pro informační technologie. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že Maďarsko ignoruje obavy mnoha západních vlád, které považují používání technologií čínské firmy za bezpečnostní riziko.
Zdroj: CNBC, ČTK
Aktuality
