Evropské burzy v úterý zpevnily, v centru pozornosti byla výsledková sezóna
Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v zelených číslech, když se investoři soustředili zejména na výsledkovou sezónu, která přinesla kvartální čísla několika velkých amerických firem. Pozornost poutal také růst cen ropy.
Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,23 % na 391,35 bodu. Britský FTSE 100 získal 0,85 % na 7 523,07 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,2 % na 5 591,69 bodu a německý DAX vzrostl o 0,11 % na 12 235,51 bodu.
Dařilo se zejména sektoru ropy a zemního plynu, který získal více než 2 %. Důvodem byl růst cen ropy po úterním rozhodnutí Spojených států neprodloužit výjimky ohledně obchodu s íránskou ropou.
Růst cen ropy se zároveň podepsal pod propadem akcií evropských aerolinek. Nejhůře se vedlo francouzsko-nizozemské letecké společnosti Air France-KLM, jejíž akcie zlevnily o 6 %.
O více než 18 % naopak vyletěly vzhůru akcie britské cestovní kanceláře Thomas Cook, která byla podle zpráv médií oslovena s nabídkou na převzetí.
Evropské akcie (23. dubna 2019), zdroj: CNBC
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Kandidát Evropské lidové strany (EPP) na post předsedy Evropské komise Manfred Weber řekl, že pokud se šéfem komise skutečně stane, použije všechny právní cesty, aby zablokoval plynovod Nord Stream 2. Weber to prohlásil v rozhovoru v úterním vydání listu Polska The Times. Nord Stream 2 podle něho není v zájmu Evropy, protože zvýší její závislost na ruském plynu.
- Celkový veřejný dluh zemí eurozóny loni klesl na 85,1 procenta hrubého domácího produktu z 87,1 procenta o rok dříve. V Itálii a Řecku, dvou nejzadluženějších zemích bloku, se ale zvýšil. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Snížil se také úhrnný rozpočtový deficit 19 zemí platících eurem, a to na 0,5 procenta HDP z jednoho procenta předloni.
- Termín dohody o financování možného nového jaderného bloku v ČR se stále posouvá především kvůli složitosti problému. Na úterní bilanční tiskové konferenci to řekla končící ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Připustila, že některé termíny uvedla pod tlakem "něco říci". Za klíčové rozhodnutí označila krok, kdy se letos změnil statut vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho předsedou se místo ministryně stal premiér Andrej Babiš.
- Výdělky ve veřejné správě se v posledních letech zvyšují rychleji než v soukromém sektoru. Rozdíl mezi průměrným platem a mzdou se tak prohlubuje. Zatímco loni si pracovník ve státních a veřejných službách polepšil o 10,8 procenta a měl průměrně 35 400 korun hrubého měsíčně, ve firmách dostával v průměru o 2 100 korun méně a mzda se mu zvedla o 7,7 procenta. Vyplývá to z výročních publikací Informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce. Průměrný plat předstihl průměrnou mzdu v roce 2015.
Zdroj: CNBC
Aktuality
