Evropské akcie v pátek mírně zpevnily, v plusu skončily i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl v pátek o 0,29 % na 392,95 bodu, za celý týden pak vzrostl o 0,3 %. Britský index FTSE 100 se snížil o 0,16 % (týden: -0,31 %), německý DAX ale zpevnil o 0,08 % (v týdenním horizontu beze změny) a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,56 % (týden: +0,62 %).

Z jednotlivých titulů se v pátek dařilo dánskému finančnímu domu Jyske Bank (+5,3 %), který uvedl, že dále sníží zápornou úrokovou sazbu pro klienty s vklady nad 111 100 dolarů. Rozhodnutí banky přišlo v reakci na snížení depozitní sazby Evropské centrální banky z -0,4 % na -0,5 %.

Výrazně zpevnily i akcie francouzské společnosti Alten (+4,1 %), která informovala o lepší než očekávané provozní marži za prvních šest měsíců roku. Analytici z banky Société Générale navíc v reakci na tuto zprávu zlepšili investiční doporučení na akcie firmy z "hold" na "buy".

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září podle předběžných dat stoupla, zůstává ale v záporných hodnotách. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Evropská komise. Index důvěry se zvýšil na -6,5 bodu z -7,1 bodu v srpnu, čekal se růst jen na -7 bodů.
• Zadlužená britská cestovní kancelář Thomas Cook potřebuje získat dodatečný kapitál v objemu 200 milionů liber, aby odvrátila svůj kolaps. Pokud peníze nesežene, mohla by se už o víkendu dostat pod nucenou správu.
• Novou výkonnou ředitelkou britského finančního ústavu Royal Bank of Scotland (RBS) se stane Alison Roseová. RBS tak bude první z velkých britských bank, v jejímž čele bude stát žena. Roseová ve funkci nahradí od 1. listopadu Rosse McEwana, který vedl banku od roku 2013 a teď odchází do vedení National Australia Bank.
• Druhá největší banka v Německu Commerzbank zvažuje v rámci jednání o nové strategii prodej své polské divize M-Bank, která v České republice provozuje internetovou banku mBank. Napsal to v pátek německý list Handelsblatt s odvoláním na informované zdroje.
• Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého. Kompromis podle listu Süddeutsche Zeitung počítá s náklady kolem 50 miliard eur do roku 2023. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
• Americká společnost Gogole plánuje v příštích dvou letech investovat do expanze svých datových center v Evropě tři miliardy eur. Řekl to v pátek generální ředitel společnosti Sundar Pichai. Celkové investice do internetové infrastruktury firmy v Evropě tak od roku 2007 stoupnou na 15 miliard eur.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Britská obchodní komora (BCC) v pondělí zhoršila odhad růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok. Zhoršení výhledu zdůvodnila pomalejším růstem globální ekonomiky, obchodním napětím mezi Spojenými státy a Čínou a přetrvávající nejistotou kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.
• Řecko chce předčasně splatit 2,9 miliardy eur z téměř 9 miliard, které dosud dluží Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Příslušnou žádost adresovanou Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) a euroskupině v pondělí podepsal řecký ministr financí Christos Staikouras.
• Evropská komise zahájila samostatná hloubková vyšetřování daňových výhod poskytnutých Belgií celkem 39 nadnárodním společnostem. Vyšetřování má zjistit, zda daňové úlevy nebyly z pohledu evropských pravidel nedovolenou státní pomocí. Vyplývá to z pondělního oznámení EK.
• Italský výrobce luxusních jachet Ferretti plánuje do konce října nabídnout své akcie na milánské burze. Z prodeje akcií chce získat 100 milionů eur, které použije na financování dalšího rozvoje.
• Německá automobilka Volkswagen se v Austrálii dohodla na urovnání žalob tisíců zákazníků souvisejících s emisním skandálem. Celkem automobilka majitelům vozů Volkswagen, Audi a Škoda s naftovým motorem EA189 zaplatí 127 milionů australských dolarů (dvě miliardy korun). Dohodu ještě musí schválit soud.
• Rusko a Bělorusko se dohodly na jednotných daních, občanském zákoníku a dalších oblastech hospodářské integrace. Změny mají začít platit od roku 2021. S odvoláním na dosud nezveřejněný program sjednocování ekonomik obou zemí o tom v pondělí informoval deník Kommersant.
• Zhruba 38 % investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích 12 měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let. Zhruba 59 % respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.
• Pivovar Anheuser-Busch InBev doufá, že při středečním vstupu své asijské divize na burzu v Hongkongu získá až 6,6 miliardy dolarů. Byla by to letos druhá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) na světě po burzovním vstupu Uberu. Chystaná nabídka bude podle agentury Reuters testem, nakolik se již téměř čtyři měsíce trvající hongkongské protivládní protesty promítnou do chuti akciových investorů nakupovat.
• Energetická společnost E.ON smí převzít část majetku firmy innogy, pokud splní určité podmínky, mezi které patří i prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. Rozhodla o tom v úterý Evropská komise (EK). Schválila tak návrh, který jí E.ON sám předložil. Chystaný prodej aktivit innogy v Česku považuje E.ON za svůj největší ústupek Evropské komisi. Kdyby to bylo možné, rád by si je ponechal, řekl šéf podniku.
• Zatímco europoslanci z řad lidovců, liberálů nebo sociálních demokratů kandidaturu Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky vítají, zástupci levice (GUE/NGL) či euroskeptické pravice (ECR) k ní mají výhrady. ECR na úterním plenární debatě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku kritizovala hlavně to, že budoucí šéfka ECB bude pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb, zatímco levici se nelíbilo, že Lagardeová se rozpravy nezúčastnila. Po debatě bude následovat hlasování o nominaci Lagardeové.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku a ekonomiku eurozóny se v září zvýšila. Výhled pro největší evropskou ekonomiku ale zůstává negativní kvůli obchodním sporům a nejistotě související s odchodem Británie z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu institutu ZEW.
• Evropský parlament (EP) na úterním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
• Evropská komise byla podle americké technologické společnosti Apple "mimo realitu i zdravý rozum", když nařídila, že firma má v Irsku doplatit na daních 13 miliard eur. Zástupci jedné z nejziskovějších firem světa to uvedli během prvního dne slyšení před unijním soudem, k němuž společnost se odvolala. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další osud tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti komisi postavilo také Irsko.
• Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v srpnu i podle finálních dat Eurostatu stagnovalo na 1 %. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v srpnu zůstala na 0,9 %. V celé EU pak inflace ve druhém prázdninovém měsíci zůstala na 1,4 %. Statistika tak potvrdila obavy Evropské centrální banky (ECB), která chce s ohledem na hospodářský růst udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Britský pojišťovací trh Lloyd's of London v pololetí zvýšil zisk před zdaněním na 2,3 miliardy liber z 600 milionů liber ve stejném období loni. To je nárůst o 283 %. Ke zlepšení hospodaření přispěly vyšší zisky z investic a omezení slabších aktivit, uvedl ve středu podnik. Ten sdružuje syndikáty pojišťoven a zaměřuje se na speciální pojištění a zajištění.
• Slovensko od příštího roku sníží sazbu daně z příjmů menším firmám a živnostníkům na 15 %. Rozhodl o tom ve středu parlament v rámci sociálního balíčku, který připravily koaliční strany před nadcházejícími parlamentními volbami. Opatření přicházejí v době zpomalování hospodářského růstu a očekávaného nesplnění cíle vlády dosáhnout letos vyrovnaného rozpočtu veřejných financí. Sazba daně z příjmů klesne firmám, živnostníkům a podnikatelům v případě, že jejich roční příjmy nepřevyšují 100 000 eur.
• Evropský výrobce letadel Airbus zvýšil odhad růstu poptávky po letadlech na příštích 20 let. Celosvětová flotila se podle firmy do roku 2038 více než zdvojnásobí na 47 680 ze současných téměř 23 000 letadel, oznámil ve středu Airbus. Aerolinky a leasingové firmy budou potřebovat nakoupit 39 210 nových osobních a nákladních letadel, což je téměř o 5 % více, než Airbus odhadoval v předchozím výhledu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojeném království v srpnu zpomalil na 1,7 % z 2,1 % v předchozím měsíci. Analytici očekávali růst cen o 1,9 %. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o 0,4 % (odhad: +0,5 %).
• Spojené království: Index cen domů DCLG v červenci stoupl o 0,7 % (odhad: +1,2 %, červen: +1,4 %).
• Eurozóna: Stavební výroba v červenci meziročně stoupla o 1,1 % (odhad: +1,0 %, červen: +1,6 %).
• Britská centrální banka na zářijovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard liber zůstává rovněž beze změny.
• Vedoucí pracovníci Deutsche Bank AG zvažovali možnost převést problematická aktiva v hodnotě miliard eur do "špatné banky" čili do karanténové jednotky. Podmínkou takového kroku měl být úspěšný prodej jiných takových aktiv, která již banka do řečené jednotky převedla. Napsal to server americké televize CNBC s odvoláním na tři zdroje situaci blízké.
• Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém čtvrtečním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. 
• Německá automobilka BMW hodlá do roku 2022 zrušit pět až šest tisíc pracovních míst, převážně ve své mnichovské centrále. Napsal o tom bez udání zdrojů list Manager Magazin s tím, že plán, jehož cílem je snížit náklady, má být zveřejněn v prosinci.
• Generální ředitel nízkonákladové letecké skupiny Ryanair Group Michael O'Leary si může v příštích pěti letech přijít až na téměř 100 milionů eur,pokud se mu podaří buď zdvojnásobit ziskovost nebo cenu akcií. Bonusový program pro O'Learyho ve čtvrtek těsnou většinou 50,5 % schválili akcionáři. O'Leary poté oznámil, že plánuje snížit počet zaměstnanců aerolinek o 500 až 700.
• Bulharská státní plynárenská společnost Bulgartransgaz podepsala s konsorciem vedeným saúdskoarabskou firmou Arkad Engineering dohodu o výstavbě plynovodu, který přivede do země ruský zemní plyn z většího plynovodu TurkStream. Hodnota kontraktu je 1,1 miliardy eur, uvedla ve čtvrtek firma.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský prodejce oděvů Next zvýšil v prvním pololetí zisk o 2,7 % na 319,6 milionu liber, když mu pomohl především prodej na internetu. Start podzimní kolekce je ale podle čtvrtečního sdělení firmy prozatím zklamáním - ani ne tak kvůli nejistotě kolem brexitu jako spíše vinou nezvykle teplého počasí v některých částech Británie.

Zdroj: CNBC, ČTK