Německo schválilo klimatická opatření, náklady mají být kolem 50 miliard eur

Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé páteční dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu, který navzdory miliardovým investicím i v příštích letech počítá s vyrovnanými státními rozpočty, se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu. Začátek zasedání klimatického kabinetu byl kvůli tomu odložen z 11.00 na 13.00 SELČ. Výsledky svých rokování veřejnosti politici představí kolem 14.30 SELČ.

K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO₂ v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má vést k postupnému zdražování CO₂. Systém se bude podle veřejnoprávní televize ARD rozjíždět pomalu a na začátku v roce 2021 počítá s pevnou cenou 10 eur za tunu CO₂. Ta má do roku 2025 stoupnout na 35 eur. To je přitom cena, s níž řada expertů počítala už pro začátek. Víceméně tržně, ale stále s omezením minima a maxima, se cena CO₂ bude utvářet až od poloviny 20. let.

Ceny benzinu a dieselu mají kvůli opatření nejprve v roce 2021 stoupnout o zhruba 3 centy za litr v dalších letech o celkem 10 centů za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.

Shoda mezi koaličními stranami už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční dopravě, která má od začátku příštího roku zlevnit. Zdražit mají od stejného data naopak některé krátké lety.

Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 % nákladů. Od roku 2026 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.

Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto v pátek konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.

Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.

Na plnění jednotlivých sektorových cílů má vedle vlády průběžně dohlížet i externí rada složená z odborníků. Když některá oblast bude zaostávat, musí příslušný ministr přijít s plány, jak ztrátu dohnat.

Merkelová: Klimatický balíček je základem pro dosažení cílů

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčena, že její vláda pátečním schválením klimatického balíčku položila základy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Řekla to na tiskové konferenci v Berlíně. Opozice i ekologičtí aktivisté ale opatření, která do roku 2023 vyjdou na 50 miliard eur, kritizují. Podle řady z nich jsou nedostatečná.

"Rozumím i těm, kteří říkají: 'Prostě vám už nevěříme, že to teď zvládnete'," řekla Merkelová na tiskové konferenci v narážce na to, že se její vládě nepodaří dodržet klimatické cíle pro rok 2020, do kdy měly německé emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 klesnout o 40 %.

Německá kancléřka je ale přesvědčena, že nový balíček má větší šance na úspěch, protože obsahuje mechanismus pravidelné kontroly pokroku při dosahování emisních cílů. "Ten mechanismus je něco jako garance postupného dosažení těch cílů," míní. V podobném duchu se v pátek vyjadřovali i další zástupci koalice, podle nichž jsou opatření nejen ekologická, ale také sociální a proinovativní.

Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Německá organizace Deutsche Umwelthilfe hovoří o selhání na celé čáře, hnutí Fridays for Future zase o skandálu. Vadí mu mimo jiné to, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu oxidu uhličitého v oblastech dopravy a bydlení, s níž balíček pro začátek počítá, je příliš nízká.

Ještě tvrdší byl ve svém odsudku Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, v němž se ještě v červnu Merkelová byla osobně radit. "Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství," tvrdí institut, podle něhož s ním spolková republika nemůže splnit své klimatické cíle pro rok 2030. Aby to bylo možné, musela by být cena za tunu CO₂ stanovena pro začátek nikoliv na 10, ale 50 eurech a postupně růst až na 130 eur. Podobný názor má i ekonomický institut DIW, podle kterého počáteční cena 10 eur za tunu nebude mít prakticky žádný dopad.

Jiné by podle hnutí i některých expertů měly být také cíle snižování emisí skleníkových plynů samotné. Například profesor na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má za to, že by Německo mělo usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 % do roku 2030, aby se podařilo naplnit klimatickou dohodu z Paříže.

Kritika balíčku se ozývá i ze strany opozice. Levice je hodnotí jako "nesociální a neefektivní", liberálové (FDP) zase jako opatření bez vize pro skutečně účinnou ochranu klimatu. Protestní Alternativa pro Německo pak úplně zpochybňuje to, jestli za změny klimatu je vůbec primárně zodpovědný člověk.

Drtivá většina německých politiků, včetně Merkelové takový postoj odmítá. Šéfka německé vlády dnes řekla, že oteplování planety je něco, pro co existují "masivní důkazy", a proto je třeba jednat.

Pro Němce je důležitější ochrana klimatu než hospodářský růst

Přibližně dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn před rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu o opatřeních na ochranu klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého.

Ochranu klimatu by podle průzkumu před hospodářským růstem upřednostnilo 63 % dotázaných, opačného názoru jich je 24 %. Nejčastěji jsou pro důslednější ochranu klimatu voliči Zelených (86 %) a Levice (85 %), s odstupem nejméně naopak voliči protestní Alternativy pro Německo (27 %). AfD je také jediná strana, jejíž podpůrci většinově dávají přednost hospodářskému růstu.

Průzkum dále ukázal, že většina Němců (52 %) považuje vliv hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), iniciovaného švédskou studentkou Gretou Thunbergovou, na politiku za velký nebo velmi velký. Opačně to vidí 46 % dotázaných.

Zdroj: ČTK