Prezidenti V4 chtějí zachování objemu peněz v kohezních fondech
Země visegrádské skupiny (V4) chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Na summitu V4 v Lánech se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Podle něj je důležité, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise.
Polský prezident Andrzej Duda zdůraznil, že země z východní části EU se dosud potýkají s dědictvím železné opony, kvůli které hospodářsky zaostávají za staršími členy unie. Podle něj jsou evropské peníze třeba zejména pro rozvoj dopravní infrastruktury.
Stejný názor vyjádřil i maďarský prezident János Áder. Podle něj je zmenšování rozdílů v životní úrovni mezi starými a novými členy EU i v zájmu unie jako takové. Áder vyzval rovněž k tomu, aby peníze z kohezních fondů EU sloužily i k modernizaci energetiky nových států EU.
O podobě víceletého finančního rámce EU vyjednávají unijní lídři, debaty by měly vyvrcholit v příštím roce. Vzhledem k nadcházejícímu odchodu Británie z EU, který způsobí výpadek unijních příjmů, i kvůli plánovanému financování nových unijních politik zaznívaly návrhy, aby se objem peněz na politiku soudržnosti snížil.
Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je zřejmé, že nový finanční rámec bude mít do budoucna i nové priority. "Považujeme za potřebné, abychom je vnímali jako nové příležitosti," řekla. Jako příklad uvedla možnost využití evropských peněz na řešení výzev budoucnosti, které změní společnost, jako jsou robotizace a automatizace.
Čaputová také spojila otázku budoucího rozpočtu s klimatickou a energetickou politikou. "Slovensko čeká mimo jiné transformace největšího hnědouhelného regionu. Je potřebné, abychom se na nový rozpočtový rámec dívali i z hlediska těchto možných výzev," řekla.
Podle Zemana je třeba, aby v otázce klimatu a energetiky bylo respektováno, že každá země EU má vlastní energetický mix. "Bylo by těžké, abychom byli dostáváni do chomoutu nezodpovědného klimatického šílenství. Nebráníme se samozřejmě rozumným energetickým úsporám, nebráníme se ani podpoře obnovitelných zdrojů, ale nemohou být na úkor rozvoje našeho průmyslu nebo zemědělství," řekl.
Duda uvedl, že je třeba transformaci energetiky k ekologickým zdrojům nutné vyřešit i dopady na společnost. Podobné úpravy podle něj nesmí způsobit prudké zdražení energií, nezatíží domácnosti a firmy a nezpůsobí ani zvýšení nezaměstnanosti.
Zdroj: ČTK
