Ekonomové: Nobelova cena za ekonomii odráží trendy poslední doby
Letošní udělení Nobelovy ceny za ekonomii odráží trend v ekonomii v posledních letech, kterými je především snaha zmírnit nebo odstranit chudobu. Přínosem je navíc to, že ocenění laureáti hledají způsob boje proti chudobě přímo u těch, kteří pomoc potřebují, a ne v laboratorní podmínkách na vzorku vybraných lidí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě. Duflová, která je manželkou Banerjeeho, je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem. Jejich přístup k řešení chudoby spočívá v dělení na menší, lépe zvladatelné problémy - například jak co nejúčinněji zlepšit výsledky vzdělávání či zdraví dětí. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.
"Výběr letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii reflektuje rostoucí význam chudoby a příjmové nerovnosti ve světě," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Přístup laureátů se podle něj dnes stal hlavním směrem v oblasti ekonomie zajímající se o rozvoj zemí.
"Jde o ocenění přístupu, kdy ekonomové opustili teoretizování u tabulí o tom, co by mohlo lidem pomoci, a začali dělat pokusy na lidech. Na rozdíl od několika předešlých nobelistů však nevěřili, že se něco o chování lidí dozvědí, když je zavřou do laboratoří, aby přesně mohli kontrolovat podmínky experimentu," uvedl hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.
Ředitel ekonomického institutu CERGE-EI, který je společným pracovištěm AV ČR a Univerzity Karlovy, Sergey Slobodyan upozornil, že experimentální přístup umožňuje lépe pochopit, proč jsou lidé chudí. "Pomáhá také vytvořit nákladově nejefektivnější opatření pro boj s chudobou a tím se vrací k samotné podstatě toho, do samého jádra toho, o čem je ekonomika," uvedl.
Michal Bauer ze CERGE-EI upozornil, že metoda je inspirovaná výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitý lék nebo léčebný postup funguje tím, že porovnává skupinu, která léčba dostane a placebo skupinu. Společně se spolupracovnicí Julií Chytilovou se podílí na výzkumu, který navazuje na jeden z prvních experimentů tohoto typu v rozvojových zemích, tedy o plošné odčervení dětí v západní Keni. "Ukázalo se, že tato intervence je v podstatě nejefektivnější způsob, jak zvýšit vzdělanost lidí v tom konkrétním regionu, protože děti pak začaly více chodit do školy, díky tomu, že nebyly nemocné. Iniciátorem této intervence byl Michael Kremer a my jsme nyní zapojeni do měření dlouhodobých dopadů po 20 letech," uvedl.
"Letošní Nobelova cena za ekonomii více než mnohé předešlé odráží klíčový trend doby, kterým je obecně inkluze, tedy začleňování a zrovnoprávňování těch, kteří dosud čelili znevýhodněnému postavení," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že ocenění ekonomové rozvinuli experimentální metody v posledních zhruba dvaceti letech.
Bartoň upozornil, že výhoda "polních experimentů" je především v tom, že jednají se světem, jaký skutečně je, a ne jaký by měl být. "Že se jejich experimenty soustředily na rozvojové země není jen otázkou větší koncentrace chudoby v těchto zemích. Mají tam také větší politickou podporu. Do experimentů je většinou potřeba zapojit desítky až stovky tisíc lidí," dodal.
Zdroj: ČTK
