Evropské akcie v pátek stouply, americko-čínská dohoda se podle Bílého domu přiblížila

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek uzavřel seanci se ziskem 0,35 %, když k nejúspěšnějším sektorům patřila s procentním ziskem oblast základních surovin, jež je na vývoj obchodních jednání s Čínou velmi citlivá. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 0,14 %, německý DAX stoupl o 0,47 % a francouzský CAC 40 si polepšil o 0,65 %.

Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow ve čtvrtek uvedl, že obchodní dohoda se přibližuje, zatímco mluvčí čínského ministerstva obchodu pokračoval v pekingské výzvě k odstranění stávajících cel.

Evropská komise podala formální žalobu na Velkou Británii za to, že Londýn nejmenoval svého nového eurokomisaře. Zároveň se ukázalo, že růst spotřebitelských výdajů v Británii během října zpomalil, což přiživilo podezření, že ostrovní ekonomika ztrácí na dynamice.

Podle předběžných odhadů Eurostatu klesla říjnová inflace v eurozóně na 0,7 % ze zářijových 0,8 %. Přebytek obchodní blance EU vzrostl v září na 18,7 miliardy eur, když ve stejnou dobu loni čítal 12,6 miliardy eur.

Z jednotlivých titulů si dobře vedl například dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk, jehož akcie po oznámení příznivých výsledků vystoupaly zhruba o šest procent. Také britský řetězec levných hotelů Whitbread si připsal více než pět procent.

Na druhé straně spektra se akcie švédské banky SEB propadly o více než 12 % poté, co tamní televizí proběhla zpráva o účasti banky na praní peněz v pobaltských zemích. Také akcie telekomunikační britské firmy BT ztratily více než procento poté, co opoziční labouristé slíbili, že ji v případě prosincového volebního vítězství znárodní.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,15 %, CAC 40 se zvýšil o 0,84 % a DAX posílil o 0,1 %, zatímco FTSE 100 klesl o 0,77 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Automobilku Audi od dubna příštího roku povede Markus Duesmann. Stane se zároveň členem představenstva Volkswagenu, kde bude zodpovídat a výzkum a vývoj. Duesmann měl dříve na starosti vývoj motorů a nákup v konkurenčním BMW. Informoval o tom v pátek koncern Volkswagen, pod který značka Audi patří.
• Německý koncern Volkswagen v letech 2020 až 2024 vloží do elektromobility a digitalizace 60 miliard eur. Automobilka v pátek uvedla, že o investičním plánu na příštích pět let rozhodla její dozorčí rada. Volkswagen vlastní i českého výrobce Škoda Auto.
• Italská vláda napadla u milánského soudu evropskou společnost ArcelorMittal, která chce odstoupit od převzetí jihoitalské ocelárny Ilva.Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na soudní zdroje. Největší producent oceli světa koupil problematický podnik loni a musel se kvůli tomu vzdát mimo jiné ostravské huti.
• Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v říjnu zpomalil proti září o desetinu procentního bodu na 0,7 %. V celé Evropské unii inflace klesla z 1,2 % na 1,1 %. V konečné zprávě to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Ceny rostou nejméně za tři roky a inflace zůstává hluboko pod 2% cílem Evropské centrální banky.
• Polská státní plynárenská společnost PGNiG nemá zájem o prodloužení dohody o dodávkách plynu s ruskou společností Gazprom po 31. prosinci 2022, kdy vyprší její platnost. Oznámila to v pátek polská společnost s tím, že o tomto postoji už Gazprom informovala.
• Slovensku v příštím roce a v dalších dvou letech hrozí vyšší schodek veřejných financí, než s jakým počítá vláda premiéra Petera Pellegriniho. V hodnotící zprávě na to v pátek upozornila nezávislá slovenská rozpočtová rada. Kabinet už dříve upustil od svého cíle hospodařit letos bez deficitu.

Výsledková sezóna

• Výsledky A.P. Møller-Mærsk ve 3Q: Zisk EBITDA 1,66 miliardy USD (meziročně +14 %), tržby 10,06 miliardy USD (meziročně -1 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v Česku byly v říjnu o 2,7 procenta vyšší než před rokem, což je stejný růst jako v září. Podepsaly se na tom ceny potravin, ze kterých zdražily především ovoce a nealko nápoje, hlavní vliv na růst cen má nadále vyšší nájemné, dražší elektřina a další ceny spojené s bydlením. Meziměsíčně ceny obnovily růst a stouply o 0,5 procenta, zatímco v září letos poprvé klesly o 0,6 procenta. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. Analytici očekávali zpomalení meziročního růstu na 2,5 procenta.
• Britská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vyhnula recesi, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta, zatímco ve druhém kvartálu o 0,2 procenta klesla. Oznámil to v pondělí britský statistický úřad. Meziroční růst ale zvolnil z 1,3 na jedno procento, a je tak nejslabší od roku 2010. Na obchodních investicích a zpracovatelském průmyslu se podepsalo celosvětové zpomalení růstu hospodářství a obavy z brexitu.
• Slovenský průmysl a stavebnictví zaznamenaly v září rozdílný vývoj. Zatímco produkce průmyslu pokračovala v meziročním poklesu, stavebnictví si proti loňsku polepšilo. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad. Za první tři čtvrtletí průmysl meziročně ještě rostl, stavebnictví ale kleslo.
• Čínská společnost Jingye Group se dohodla na koupi britského výrobce oceli British Steel. Oznámil to v pondělí konkurzní správce britského podniku. Dohoda by mohla v Británii zachránit tisíce pracovních míst. Společnost British Steel v květnu vstoupila do likvidace a konkurzní správce ji udržuje se ztrátou v provozu.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku v listopadu stoupla více, než se očekávalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Jeho index důvěry vystoupil na -2,1 z říjnových -22,8 bodu. Příznivější výhled pro největší evropskou ekonomiku vysvětluje institut nedávným vývojem v obchodním sporu mezi Čínou a Spojenými státy.
• Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to v úterý chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
• Loterijní společnost Sazka Group ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka vydala dluhopisy za 300 milionů eur. Firma o tom v úterý informovala ČTK v tiskové zprávě. Sazka Group emisi vydá tento pátek. Výnosy chce použít na splacení dluhu a na úhradu poplatků a výdajů. Roční výnos je 4,125 procenta, splatnost do roku 2024.
• Německá prokuratura obvinila čtyři současné a bývalé vysoké představitele automobilky Volkswagen z porušení důvěry v souvislosti s nepřiměřeně vysokými odměnami pro členy odborů. Manažeři zodpovědní za personální záležitosti u značky VW podle obvinění nepřiměřeně zvýšili členům vlivné závodní rady mzdy a odměny v letech 2011 až 2016 a způsobili firmě škodu 5,05 milionu eur. Vyplývá to z prohlášení státního zastupitelství v Braunschweigu.
• Automobilka Škoda Auto dodala v říjnu zákazníkům 105 300 vozů, meziročně o 5,9 procenta více. V ČR dodávky vzrostly o 15,4 procenta, mírně vzrostly i v Číně. Klesají naopak dodávky některých modelů, uvedla ve středu firma v tiskové zprávě.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v říjnu meziročně zvýšily o 0,9 procenta. V porovnání s předchozím měsícem pak stouply o 0,1 procenta. Vyplývá to z konečných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve středu zveřejnil německý statistický úřad.
• Zpomalující růst čínské ekonomiky má negativní dopad na německé podniky působící na čínském trhu. Podle průzkumu německé obchodní komory v Pekingu nyní pouze 27 procent německých firem předpokládá, že v Číně letos dosáhne stanovených cílů.
• Francouzský producent stavebního materiálu Saint-Gobain se dohodl na koupi americké společnosti Continental Building Products Inc. Hodnota dohody je 1,4 miliardy USD. Francouzská společnost díky dohodě posílí svoji pozici na americkém trhu, napsala agentura Reuters.
• Výrobce luxusních vozů Mercedes propustí zhruba tisíc lidí, aby do roku 2022 uspořil přes miliardu eur. Oznámil to ve čtvrtek majitel této značky, německá společnost Daimler. Firma tak potvrdila dřívější informace médií. Převážná většina rušených pozic se týká managementu. 
• Pravděpodobnost, že evropská ekonomika vstoupí do recese, je velmi nízká. Uvedl to ve čtvrtek viceprezident Evropské centrální banky Luis De Guindos. Zároveň však vyzval vlády členských zemí eurozóny ke stimulaci hospodářského růstu.
• Růst ekonomiky eurozóny ve třetím čtvrtletí zrychlil na 0,2 %, v celé EU pak na 0,3 %. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj předběžný rychlý odhad z konce minulého měsíce. V druhém kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny i v celé EU 0,2 %.
• Od roku 2021 budou v Německu solidární daň na podporu chudších východních spolkových zemí platit jen ti s největšími příjmy, pro 90 procent poplatníků bude zcela zrušena. Příslušný návrh ve čtvrtek schválil parlament, napsala agentura DPA. Daň byla poprvé zavedena v roce 1991.
• Slovenská ekonomika v třetím letošním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 %. V druhém kvartálu mezičtvrtletní růst dosáhl po revizi údajů 0,3 %. Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu Slovenska ve třetím čtvrtletí znovu kleslo, tentokrát na více než pětileté minimum 1,3 % z 2,2 % v druhém čtvrtletí. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Zveřejněna byla i zpráva o inflaci, ta v říjnu klesla na 2,7 % z 2,9 % v září.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy Kč. Tržby se společnosti zvýšily o 12 % na 148,1 miliardy Kč. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami.
• Britská společnost Vodafone Group, která je druhým největším mobilním operátorem na světě, snížila za prvních šest měsíců fiskálního roku ztrátu na 1,89 miliardy eur ze 7,8 miliardy eur před rokem. Společnost je ve ztrátě kvůli problémům v Indii. Vodafone ale současně vykázal provozní zisk a zlepšil výhled na celý fiskální rok.
• Německá poštovní a logistická společnost Deutsche Post DHL ve třetím čtvrtletí meziročně téměř ztrojnásobila provozní zisk na 942 milionů eur. Největší poštovní společnost v Evropě díky rozmachu elektronického obchodování a solidním vyhlídkám divize nákladní dopravy očekává dobré výsledky i v následujícím kvartálu.
• Maďarské nízkonákladové aerolinky Wizz Air v prvním finančním pololetí zvýšily čistý zisk o 87,1 procenta na 371,5 milionu eur. Firma ve středu také zlepšila celoroční výhled. Podnik, jenž působí zejména ve střední a východní Evropě, těžil z vyšší obsazenosti letů. Počet pasažérů v pololetí vzrostl o 17,9 procenta na 22,1 milionu.
• Rakouské bankovní společnosti Raiffeisen Bank International klesl v třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 27 % na 303 milionů eur, zejména kvůli vyšším odpisům hodnoty majetku. Hospodářský výsledek se nicméně příliš nelišil od očekávání analytiků. Ti v průzkumu, který bankovní dům zveřejnil na svém webu, prognózovali čistý zisk 305 milionů eur.
• Výsledky Merck KGaA ve 3Q: Čistý zisk 343 milionů EUR (loni: 340 milionů EUR), zisk EBITDA 1,11 miliardy EUR (loni: 963 milionů EUR), tržby 4,05 miliardy EUR (meziročně +8,1 %).
• Výsledky Burberry Group v 1HFY2020: Zisk před daní 193 milionů GBP (loni: 174 milionů GBP, odhad: 174 milionů GBP), tržby 1,28 miliardy GBP (meziročně +5 %, odhad: 1,26 miliardy GBP).
• Výsledky RWE za 9M2019: Upravený čistý zisk 854 milionů EUR (loni: 645 milionů EUR), zisk EBITDA 1,5 miliardy EUR (loni: 1,3 miliardy EUR).

Zdroj: CNBC