NKÚ: Stát opět nevyužil růst pro lepší státní rozpočet

Přestože státní rozpočet loni skončil nižším než plánovaným schodkem, stát nevyužil dobré hospodářské situace a hospodaření rozpočtu neskončilo alespoň vyrovnaným výsledkem. Příjmy rozpočtu jsou stále silně závislé na růstu ekonomiky. Ani významné tempo jejich růstu nedokázalo pokrýt růst celkových výdajů rozpočtu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok. Státní rozpočet loni skončil schodkem 28,5 miliardy korun proti schváleným 40 miliardám.
"NKÚ konstatuje, že stát opakovaně nevyužil období hospodářského růstu pro sestavení rozpočtu, který by byl alespoň vyrovnaný a zohledňoval principy hospodářského cyklu," stojí ve zprávě. Podle kontrolorů se současně naplno promítla významná závislost plnění rozpočtu na růstu ekonomiky a podceňování růstu běžných a povinných výdajů. Úřad už loni ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 varoval, že i mírné ochlazení může u takto nastavených státních rozpočtů způsobit vysoké schodky.
Bez přijetí přiměřených opatření nebude stát schopen v případě nepříznivého ekonomického vývoje připraven reagovat například na budoucí rizika, varuje NKÚ. Podle něj může jít například o zvýšené výdaje vlivem stárnutí obyvatelstva nebo spojená s krytím zvýšených investičních potřeb. Nebude tak možné zajistit udržitelnost veřejných financí v dlouhodobém horizontu.
Pro letošek byl rozpočet schválený rovněž se schodkem 40 miliard korun. Vlivem epidemie koronaviru a s ní spojených dopadů na ekonomiku však vláda navrhla zvýšit schodek až na 200 miliard.
Kontrolní úřad dále uvádí, že loňské zvýšené příjmy rozpočtu ovlivnil především růst daňových příjmů a také zapojení rezerv, například příjmů z privatizace. Běžné i celkové výdaje rozpočtu však rostly výrazně rychleji než celkové příjmy. "Celkové výdaje tvořily především dlouhodobě narůstající mandatorní a kvazimandatorní výdaje, kde dominují prostředky na důchody a na platy zaměstnanců státu," upozorňuje NKÚ.
Příjmy rozpočtu se loni meziročně zvýšily o 119 miliard, tedy o 8,5 %. Podle NKÚ šlo o nejvyšší růst od roku 1993. Celkové výdaje rozpočtu se ale zvýšily téměř o 151 miliard, tedy o 10,8 procenta.
Úřad ale pozitivně hodnotí čerpání peněz z evropských fondů i nárůst výdajů na investice. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích však stále nedosáhl úrovní z období krize, dodává úřad.
NKÚ také kritizuje přetrvávající nízkou výkonnost veřejné a státní správy. Je to podle něj omezující faktor konkurenceschopnosti země a řešení budoucích potřeb společnosti. Významnou překážkou zvyšování konkurenceschopnosti země je podle úřadu dosud nezvládnutá digitalizace veřejné správy. Za posledních osm let vydaly úřady na informační a komunikační technologie v souvislosti s digitalizací veřejné správy téměř 85 miliard korun. Přesto se nepodařilo přiměřeně zlepšit její procesy ani zlepšit komunikaci státu s občany prostřednictvím elektronických služeb, uvedl NKÚ.
NKÚ loni uskutečnil 32 kontrol, což bylo o tři méně než v roce 2018. Prověřil 180 organizací a zkontroloval peníze a majetek státu v objemu 63 miliard korun. Podal šest trestních oznámení.
Zdroj: ČTK