ČR: Růst spotřebitelských cen v červenci zrychlil na 3,4 %

Meziroční vývoj byl podle statistiků ovlivněn oboustrannými cenovými pohyby v několika oddílech spotřebního koše. "Například v oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly oproti loňsku ceny tabákových výrobků o téměř 14 % a naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně klesly ceny brambor o zhruba 13 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Ceny uzenin proti loňsku vzrostly o více než deset procent. Například kilogram vepřového bůčku byl loni zhruba za 97 korun, letos byl přibližně o deset korun dražší. O více než deset korun na zhruba 136 Kč zdražily i špekáčky. Za šunkový salám letos v červenci lidé platili téměř 161 Kč/kg, asi o 12 korun více než loni. Zlevnily naopak kuřecí a krůtí prsní řízky.

Cena vajec proti loňskému roku vzrostla zhruba o devět procent. Výrazně zdražovalo také některé ovoce. Cena pomerančů vzrostla o více než 12 korun na 48 korun za kilogram, citrony zdražily o více než 23 korun na 71,50 Kč a konzumní jablka o 15 korun na 43,12 Kč za kilogram.

Nájemné bylo v červenci meziročně vyšší o 2,8 %, elektřina o 7,6 %, zdražilo i vodné a stočné, mírně se zvýšila i cena zemního plynu. Za stravovací služby platili lidé o 5,6 % více než loni.

Naopak o necelé procento klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O téměř čtyři procenta zlevnily také ceny za poštovní a telekomunikační služby.

Meziměsíční vývoj inflace ovlivnilo hlavně zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o více než 23 %. Analytik Komerční banky Michal Brožka upozornil na to, že nebýt růstu cen dovolených, spotřebitelské ceny by meziměsíčně v průměru klesly o 0,1 % a meziroční inflace by klesla pod 3 %. "Vývoj cen dovolených je za současného stavu poněkud problematický na odhad a je zajímavé, že je naměřena víceméně standardní sezónnost," uvedl.

Ve srovnání s letošním červnem zlevnily některé potraviny. Například cena brambor klesla o 28 % na 16,04 Kč za kilogram, což bylo nejméně od listopadu 2018. Zlevňovaly i zelenina, ovoce, vepřové maso nebo cukr.

Ceny vývozu v červnu meziročně vzrostly o dvě procenta. Důvodem bylo zejména oslabení koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny meziročně klesly o 1,5 %, a to hlavně kvůli poklesu cen minerálních paliv o více než 40 %. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 1,8 %, dovozní ceny pak ve srovnání s letošním květnem klesly o 2,2 %.

Analytici: Očekávané zpomalení růstu cen se může oddálit

Inflace letos překvapuje vyšším růstem, její očekávané zpomalení se může oddálit až do příštího roku, uvedli analytici oslovení ČTK. Výsledek růstu cen za červenec podle analytiků odpovídá vyznění prognózy z dílny České národní banky (ČNB), ale je citelně nad očekáváním finančního trhu.

"Inflace letos překvapuje vyšším růstem, skončila nad odhadem trhu kromě března ve všech měsících letošního roku," řekl analytik ING Bank Jakub Seidler. Důvodů vyšší inflace je podle něho více, a to od růstu některých daní po vyšší ceny potravin, kde se projevily také problémy se sklizní v některých evropských zemích kvůli příchodu koronaviru. Roli mělo i oslabení koruny. Řada obchodníků podle něho po odeznění restrikcí mohla ceny zvýšit, aby snížila ztráty či nárůst nákladů v souvislosti s koronakrizí.

"Nejvíce se na vyšší inflaci podílelo zdražení tabákových výrobků a alkoholu," upozornila analytička ČSOB Irena Procházková. Druhým v pořadí byly potraviny, které však alespoň v posledním měsíci přece jen symbolicky zlevnily. A třetí v pořadí, v podstatě už inflační stálice, bylo bydlení. Meziročně si za něj Češi připlácí v průměru necelá tři procenta a jako již v posledním roce tradičně nejvíce rostou ceny elektrické energie. S letní sezónou zdražily i hotely a restaurace, které čelí náporu tuzemských turistů, dodala Procházková.

"V oblasti rekreace stouply ceny meziměsíčně o 5,9 %, tedy podobně jako v předchozích letech," připomněl analytik Deloitte David Marek. Zatímco zahraniční turistika se stále potýká s obavami lidí z nákazy, o to více se cestuje v rámci Česka. Vytíženost kapacit podle něj reflektují jejich ceny.

Data o inflaci podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče každopádně podporují postoj bankovní rady ČNB, která již nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků. "Červencový údaj o inflaci odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021," podotkl. Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba 3,2 %, nicméně vnímám riziko, že celkový výsledek může být i mírně vyšší, dodal.

Červencová inflace byla v souladu s prognózou ČNB

Celkový meziroční růst spotřebitelských cen v červenci byl v souladu s aktuální prognózou ČNB. "Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace, jejíž vývoj odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem," uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. 

Tuto odchylku v opačném směru kompenzovala nižší než prognózovaná dynamika cen potravin a v souhrnu mírně nižší primární dopady změn nepřímých daní. Růst regulovaných cen odpovídal prognóze, stejně jako rozsah meziročního poklesu cen pohonných hmot, dodal.

Podle aktuální prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku, neboť kompenzace výpadků příjmů firem v období pandemie a růst jejich nákladů bude působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity.

K výraznějšímu snížení inflace dojde podle Komárka začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022, odhadla centrální banka.

Zdroj: ČTK