Rusnok (ČNB): Pokles ekonomiky bude letos zřejmě výraznější a deficit rozpočtu příští rok hlubší. Sazby nyní není třeba měnit a nekonvenční nástroje měnové politiky zůstávají jen hypotetickou možností

"To, čemu se dá říkat druhá vlna, kterou jsme podmiňovali alternativní scénář naší prognózy z jara, je tady. Doufejme, že to nebude jako na jaře, nicméně se to tomu bude blížit. Asi se skutečně blížíme do situace, kdy se celoroční výkon ekonomiky bude pohybovat v nějakém koridoru mezi těmito dvěma scénáři," uvedl guvernér.

Zároveň ale doufá, že na základě údajů z posledních měsíců se ekonomika nemusí dostat na úroveň alternativního scénáře. "Tak hrozné to být nemusí. Ale pravděpodobnost, že na tom bude ekonomika hůře, než předpokládá náš základní scénář ze srpna, se aktuálně zvýšila," uvedl.

ČNB podle srpnové prognózy letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 % a příští rok růst o 3,5 %. Ministerstvo financí podle zářijové prognózy očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 %. Podle analytiků oslovených ČTK nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Dosud očekávali spíše růst. Zároveň zhoršili v průměru celoroční pokles ekonomiky na více než sedm procent.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 % a mezičtvrtletně o 8,7 %, přičemž tehdy panovala shoda, že to nejhorší má za sebou.

Vláda v pondělí rozhodla s platností od středy o omezení shromažďování na maximálně šest osob. Dále svými nařízeními uzavřela restaurace, bary a kluby ode dneška do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, a rozhodla o přechodu všech škol, kromě mateřských, na distanční výuku.

Deficit rozpočtu na rok 2021 bude zřejmě kvůli opatřením hlubší

Deficit státního rozpočtu na příští rok podle Rusnoka bude zřejmě hlubší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie covidu-19 budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu.

"Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší," uvedl guvernér.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.

Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí, navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 % pro příjmy nad zhruba 140 000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.

Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 % HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.

Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. "Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy," uvedl.

Plánovaný rozpočet Česka na příští rok by znamenal druhý nejhlubší deficit státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard korun kvůli ekonomickým dopadům pandemie.

Poslední data o inflaci nevyžadují změnu sazeb

Data o inflaci za září podle guvernéra ČNB potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než odhady centrální banky, nevyžaduje podle něj aktuální situace změnu nastavení sazeb.

"Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho 2% cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem," uvedl.

Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 %.

Meziroční inflace v září klesla na 3,2 % ze srpnových 3,3 % a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. "Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím," uvedl guvernér.

Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá 2% inflační cíl poměrně flexibilně. "Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza," uvedl.

Použití dalších nástrojů měnové politiky není potřebné

Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, záporných úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování, není nyní podle Rusnoka potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz české koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky.

"Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů - pozn. red.) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování," uvedl Rusnok.

Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. "Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor," uvedl guvernér.

Podle zápisu z měnového jednání bankovní rady z 23. září Rusnok uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od své rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše destabilizátorem. To ovšem podle guvernéra není aktuální situace. "Koruna by se stala destabilizujícím prvkem, kdyby posilovala nebo oslabovala o desítky procent. Nějaké malé jednotky procent oslabení nebo případně posílení nejsou ta hranice," vysvětlil.

Obecně k využití dalších nástrojů měnové politiky kromě úpravy úrokových sazeb guvernér uvedl, že existuje celá paleta nástrojů. "Diskutujeme o nich v bankovní radě, ale stále je to jen teoretické cvičení. Jsem velice rezistentní vůči použití těchto nástrojů, protože za jejich použití se platí nějaká odpovídající cena. A pokud jsou to svým způsobem extrémní nástroje, tak ani ta cena není malá," uvedl.

Ohledně nekonvenčních nástrojů se již dříve vyjádřil pro Seznam Zprávy viceguvernér ČNB Marek Mora. Podle něj se rada dohodla, že v rámci nekonvenční měnové politiky by nevyužila podporu ekonomiku jednorázově vytvořenými penězi věnovanými občanům. "Dohodli jsme se, že helicopter drop of money (tzv. shazování peněz z vrtulníku) používat nebudeme. Velmi to hraničí s tím, kde se začne překrývat měnová a fiskální politika. To my dělat nechceme," uvedl.

Zdroj: ČTK