NKÚ: Hospodaření ČR s penězi z EU provází byrokracie, chybí vize
V hospodaření Česka s penězi z Evropské unie chybí podle Nejvyššího kontrolního úřadu jasné vize. Stát nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství nebo životní prostředí. NKÚ to uvedl v každoročním hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Kontroloři rovněž poukázali na to, že řadu projektů brzdí byrokracie. Komplikované posuzování a schvalování žádostí také podle nich odrazuje žadatele například z řad malých a středních podniků. V páteční tiskové zprávě to sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Za čerpání dotací je odpovědné ministerstvo pro místní rozvo, které závěry NKÚ odmítá.
Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly bude nutné, aby stát dokázal reagovat na měnící se priority EU a současné výzvy. "Pro ČR to znamená, že se musí rozhodnout, kam nasměrujeme mimořádné finanční prostředky a proč. A pokud má mít tato podpora výraznější dopad, je třeba přesně určit, čeho konkrétně chceme dosáhnout, a měli bychom také umět vyhodnotit, jestli se nám to daří nebo ne. Kromě toho by měl stát být schopen připravit a prosadit strategické projekty v reálném čase. V tom vidím hlavní výzvy na další období," uvedl Kala.
"Hodnocení absolutně neodpovídá skutečnosti a MMR není známo, z čeho NKÚ vychází. České priority pro příští programové období samozřejmě známe," sdělil ČTK mluvčí MMR Vilém Frček. Mezi priority podle něj patří ekologická témata, například nízkouhlíková ekonomika, rozvoj založený na digitalizaci, výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologii. Tyto plány vycházejí i ze směřování EU.
MMR stanové cíle pravidelně vyhodnocuje, o případných problémech informuje vládu. "Na rozdíl od NKÚ si je ale MMR vědomo komplexnosti a provázanosti problematiky, a i proto kromě monitoringu jednotlivých programů jsou realizovány i odborné evaluace," uvedlo ministerstvo. Výstupy publikuje na webu.
Podle NKÚ provázely i aktuální programové období problémy s prosazením některých klíčových investic, resorty nemají jasno, čeho chtějí podporou dosáhnout, a často nejde vyhodnotit, jestli měla podpora nějaký efekt. To se týká dopravy, průmyslu, sociálních věcí, zemědělství nebo životního prostředí, míní kontroloři.
Některé oblasti se i přes velkou podporu z evropských fondů nedaří dlouhodobě zlepšit. NKÚ zmiňuje například živočišnou výrobu, boj se suchem nebo zlepšení kvality ovzduší. Výrazného posunu se podle nich nepodařilo dosáhnout ani u eGovernmentu.
Překážkou pro čerpání dotací je podle NKÚ komplikovaná administrativa, která prodlužuje přípravu projektů a je i důvodem, proč nemají žadatelé o podporu v řadě případů zájem. Například u výzkumů a inovací v podnikání schvalování žádostí trvalo i rok. Navíc stát neumí podle NKÚ správně nastavit podporu pro malé a střední podniky. "Dokládá to kontrolami za posledních pět let. Například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly nakonec největšími příjemci dotací velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií, namísto na vědu a výzkum, " uzavřel NKÚ.
Ministerstvo upozorňuje, že evropské dotace jsou investiční prostředky a s nimi je spojena určitá administrativní náročnost. Navíc v uplynulém období nebylo možné ze strany EK převádět zdroje mezi fondy, což se podařilo vyjednat až od roku 2021. "MMR dále dlouhodobě vyjednává na evropské úrovni možnosti vyšší flexibility; podařilo se to například v balíčcích covidové podpory z fondů EU," dodalo ministerstvo.
Zdroj: ČTK
