Evropská komise zlepšila výhled letošního vývoje ekonomiky EU, oživení v příštím roce ale podle ní bude pomalejší

Komise tak o devět desetin procentního bodu zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 procentního bodu zhoršila.

Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu, předpovídá unijní exekutiva pro letošní rok pokles o 7,8 %. V příštím roce by ekonomika těchto zemí v úhrnu měla vykázat růst o 4,2 %, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u ekonomiky celé sedmadvacítky.

"Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení," prohlásil ve čtvrtek místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se ovšem negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta "mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika", upozornila komise.

Výrazný rozdíl bude podle Bruselu v dopadu krize na jednotlivé unijní země. Největší hospodářský propad očekává komise v jihoevropských státech, které na jaře nejvýrazněji zasáhla první vlna pandemie. Nejhůře na tom letos bude Španělsko, jehož hospodářství se propadne o 12,1 %, před Itálií (-9,9 %), Chorvatskem (-9,6 %) a Francií (-9,4 %). Českou republiku čeká pokles o 6,9 %, Slovensko ještě o šest desetin procentního bodu hlubší. K méně zasaženým zemím bude patřit Německo, u kterého komise odhaduje pokles o 5,6 %.

Kvůli vládní podpoře lidí a firem s existenčními problémy očekává komise výrazný růst rozpočtových schodků a veřejných dluhů.

"V současné velmi nejisté situaci musí hospodářská a fiskální politika států i nadále zůstat podpůrná," uvedl eurokomisař Paolo Gentiloni, který tak doporučil vládám pokračovat v dosavadních stimulech. Podle něho je nutné rychle uvést do chodu krizový fond oživení ekonomik, na němž se v létě shodli lídři unijních zemí.

V důsledku krize způsobené pandemií bude podle komise letos i napřesrok přibývat v EU lidí bez práce. Zatímco letos by měl poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 %, v příštím roce se podle nového odhadu vyšplhá až na 8,6 %. O rok později by měl klesnout na 8% úroveň.

Růst cen, který se v létě v souvislosti s propadem cen energií dostal do negativních hodnot, by se měl za letošní rok v EU dostat na 0,7 %. To je hluboko pod dlouhodobým 2% cílem Evropské centrální banky. V příštím roce by inflace měla stoupnout k 1,3 %, rok nato pak o další dvě desetiny procentního bodu.

Komise zmírnila i odhad letošního propadu české ekonomiky

České hospodářství čeká letos podle Evropské komise propad o 6,9 %, což je zlepšení proti dřívějším odhadům. Výhled růstu v příštím roce ovšem komise zhoršila proti letnímu odhadu o 1,4 procentního bodu na 3,1 %.

Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise bude souviset se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.

"Prognóza Evropské komise pro ČR se zdá prozatím mírně optimističtější než současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Letošní propad bude podle aktuálního odhadu o 0,9 procentního bodu nižší, než předpovídala komise v létě, zejména zásluhou ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí. Pro něj odhaduje komise pětiprocentní růst HDP ve srovnání s předchozím kvartálem.

Výrazně se letos podle komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů.

K příčinám propadu české ekonomiky bude podle komise patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.

K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle komise vrátit až na konci roku 2022.

České ministerstvo financí podle zářijové prognózy očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 %, na příští rok už počítá s růstem, který odhaduje na 3,9 %. Ministerstvo už dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.

Ekonomové českých bank ve svých nejnovějších odhadech počítají pro letošní rok s poklesem HDP v průměru o 8 %. Příští rok by ekonomika měla podle nich vykázat růst jen o 2 %, a to kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie. Novou prognózu ve čtvrtek zveřejní i Česká národní banka.

Zdroj: ČTK